Herma Svozilová-Johnová
Herma Svozilová-Johnová (29. srpna 1914 v Prostějově[1] – 5. dubna 2009 v Praze) byla česká spisovatelka a básnířka, orientovaná zejména na tematiku společenských a citových vztahů; autorka próz pro mládež.
| Herma Svozilová - Johnová | |
|---|---|
| Narození | 29. srpna 1914 Prostějov  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 5. dubna 2009 (ve věku 94 let) Praha  Česko |
| Povolání | spisovatelka, básnířka, novinářka, prozaička a autorka dětské literatury |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Rodinné zázemí, vzdělání a rozmanitá zaměstnání
editovatNarodila se na samém začátku 1. světové války do známé prostějovské rodiny. Otec Cyril Svozil (1886–1935) byl prostějovský advokát, poslanec a sběratel výtvarného umění. Josef Svozil (1847–1931), její děd, se proslavil jakožto průkopník v oboru chmelařství a pivovarnictví na Litovelsku. Byl rovněž vydavatelem olomouckých Selských listů a litovelské Selské stráže.
Její osobnost formovalo kultivované rodinné prostředí paralelně se vzděláním, kterého se jí dostalo. Nejprve v letech 1926 až 1928 studovala na klasickém gymnáziu v Prostějově a poté mezi lety 1928 a 1930 na lyceu Saint-Germain-en-Laye ve Francii. Maturovala v roce 1934 na francouzském reálném gymnáziu v Praze. V letech 1935 a 1937 absolvovala pobyt na univerzitě v Oxfordu.
Během svého života vystřídala mnohá občanská povolání. Pracovala například na státních statcích na zámku Kačina u Kutné Hory či v Žacléři nebo v zelinářství v Praze-Jinonicích.
V letech 1958 až 1960 působila v zahraničním oddělení Ústředního domu lidové tvořivosti a mezi lety 1966 a 1970 v zahraničním oddělení Svazu československých spisovatelů.
Literární tvorba
editovatDenní tisk a časopisy
editovatDo literatury vstoupila již v roce 1929, kdy začala publikovat drobné články v regionálním tisku. Po druhé světové válce tiskl časopis Vlasta její verše zaměřené na budovatelské tovární prostředí.[2]
Knižní vydání
editovatV prvních novelách a románech věnovala pozornost životu na rodném Prostějovsku a zajímavě popsala nerovný vztah muže a ženy. Do tohoto období náležejí zejména díla
S okupační tematikou úspěšně pracovala v díle Vysoké napětí z roku 1948. Traumata padesátých let vylíčila v knize Justina je svědek (1968). K válečné atmosféře se vrátila v knize Odskok z Oxfordu (1978), zasazené do moravské vesnice v předvečer 2. světové války. V Mořském dně (1994) se pokusila o beletristickou reflexi československé společnosti v převratných letech 1988 až 1991. Vytěžila-li kolorit své jedné z posledních knih Švédské epizody z prostředí dalekého severu, vrací se v próze Zvláštní zážitek na sever rodné Moravy.
Její básnická tvorba opsala oblouk od začátečnicky roztěkané Neděle (1938) přes intimní deník válečných dnů Kavalkáda (1946) a příklon k budovatelskému patosu poúnorové doby ve sbírce Tvé nové kráse (1949) až po Náčrtník (1974), shrnující lyriku životní a citové vyrovnanosti.
V roce 2000, ve svých 86 letech, vydala Hanáckou ságu, rozsáhlou vzpomínkovou knihu, v níž zachycuje mnohé peripetie svého života i politickou dráhu svého manžela.
Zajímavosti
editovatV roce 1937 se provdala za Oldřicha Johna (1907–1961), sociálně demokratického politika a od roku 1948 předsedu Národního shromáždění. Za okupace byl zatčen a prošel koncentračními tábory Dachau a Buchenwald.
Syn Oldřich John (1940) je matematik. Syn Cyrill John (1947) je politolog a fyzioterapeut; v roce 1968 emigroval do Švédska.
Její sestřenicí byla herečka Světla Svozilová. Osobně se znala s matkou Jiřího Wolkera. Za svou básnickou sbírku Kavalkáda z roku 1945 získala Cenu Petra Bezruče. V roce 1974 obdržela vyznamenání Za zásluhy o výstavbu.[3]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele u sv. Kříže v Prostějově
- ↑ Např. SVOZILOVÁ-JOHNOVÁ, Herma. Po ránu. S. 3. Vlasta [online]. 1949-11-17 [cit. 2020-12-23]. S. 3. Dostupné online.
- ↑ Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu - seznam nositelů [online]. Archiv Kanceláře prezidenta republiky [cit. 2021-08-01]. Vyznamenání uděleno 3. 7. 1974, číslo matriky 21936. Dostupné online.
Literatura
editovat- Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. díl 4. S-Ž, sv. I. S-T 1. vyd. 2008. ISBN 978-80-200-1670-6 [1]
- Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N-Ž. 1. vyd. 1991. ISBN 80-901103-0-4
- TOMEŠ, J. Český biografický slovník XX. století. III. díl: Q-Ž. 1999. ISBN 80-7185-247-3
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Herma Svozilová-Johnová na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Herma Svozilová-Johnová
- Herma Svozilová-Johnová ve Slovníku české literatury po roce 1945
