Wikipedie

Győr-Moson-Sopron

župa v Maďarsku

Győr-Moson-Sopron [ˈɟøːr ˈmoʃon ˈʃopron]IPA je župa v severozápadním Maďarsku u hranic s Rakouskem a Slovenskem. Žije zde přibližně 466 tisíc[1] obyvatel a hlavním městem je Győr (Ráb). Hraničí na západě s rakouskou zemí Burgenland, na severu přímo s územím slovenské metropole Bratislava a na severovýchodě se slovenskými kraji Trnavským a Nitranským. Vnitrostátní hranice má na východě se župou Komárom-Esztergom a na jihu Vas a Veszprém.

Župa Győr-Moson-Sopron
Győr-Moson-Sopron vármegye
Župa Győr-Moson-Sopron – znak
znak
Župa Győr-Moson-Sopron – vlajka
vlajka
Geografie
Hlavní městoGyőr
Souřadnice47°36′ s. š., 17°18′ v. d.
Rozloha4 208,1 km²
Nejvyšší bodKőris-hegy (709 m n. m.)
Časové pásmoUTC 01:00 (standardní čas)
UTC 02:00 (letní čas)
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel465 945 (2022)
Hustota zalidnění110,7 obyv./km²
Jazykmaďarština
Národnostní složeníMaďaři
Náboženstvíkatolictví
Správa regionu
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
Druh celkužupa
Podřízené celky7 okresů
Vznik16. března 1950
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2HU-GS
Oficiální webwww.gymsmo.hu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První zmínky o vyspělých obyvatelích župy pochází ze starověku. Celé území dnešní župy bylo součástí římské provincie Pannonia a po jeho severovýchodní hranici (podél Dunaje) procházela limes romanus, tzv. hranice mezi vyspělým světem a barbary. Oblastí vedla Jantarová stezka, významná obchodní cesta mezi severovýchodní (Pobaltí) a jižní Evropou. V raném středověku území patřilo do sféry vlivu Velké Moravy. Po ovládnutí oblasti Uhrami se zde již v 11. století vyvinuly tři župy, nazvané podle svých středisek Ráb, Šoproň a Mošoň. Ty existovaly víceméně v nezměněné podobě až do roku 1920, kdy byla v rámci Trianonské dohody západní část Šoproně a Mošoně dána Rakousku a část Rábska na levém břehu Dunaje dána Československu. Na zbylém maďarském území zůstala zmenšená župa Sopron a zbytek byl sloučen do župy Győr-Moson-Pozsony. Roku 1947 byly odtrženy k Československu ještě tři obce na severu (dnes bratislavská předměstí) a po maďarské administrativní reformě roku 1950 byly všechny pozůstatky sloučeny do jediné župy Győr-Sopron s centrem v Győru (část bývalého Šoproňska připadla župě Vas). Roku 1990 byl název rozšířen do dnešní podoby a opět tak reflektuje všechny tři historické součásti župy.

Přírodní poměry

editovat

Stejně jako většina Maďarska, je území župy Győr-Moson-Sopron nížinné, vhodné pro zemědělství. Téměř celá leží v Malé uherské nížině, pouze výběžkem na západě zasahuje do alpského podhůří a na jihovýchodě do Bakoňského lesa. Po severovýchodní hranici župy teče veletok Dunaj, z nějž se větví dlouhé rameno Mošoňský Dunaj (Mosoni-Duna), do nějž se vlévá Litava (Lajta) a přímo v Győru řeky Rábca, odvodňující Neziderské jezero, a Rába, která krátce předtím přijímá říčku Marcal. Přírodně nejcennějším územím župy je národní park Fertő-Hanság, který je rozdělen na několik části. Největší je při Neziderském jezeru (maďarsky Fertő), které leží nedaleko města Sopron na maďarsko-rakouských hranicích.

Doprava

editovat

Polohou a charakterem je župa Győr-Moson-Sopron přirozenou branou do Maďarska ze severozápadu, v širším smyslu branou na cestě ze střední do jihovýchodní Evropy. U obce Hegyeshalom je hlavní silniční a železniční přechod mezi Maďarskem a Rakouskem (trasa Vídeň–Budapešť, dálnice M1, E60) a také hlavní silniční a významný železniční přechod na Slovensko (dálnice M15, E65, E75). Západovýchodní osou župy je silnice č. 85 Sopron–Győr, s níž se v Csorně kříží silnice č. 86 (E65) Mosonmagyaróvár–Szombathely (–Záhřeb), paralelně vedou i železnice.

Okresy

editovat
 
Centrum Šoproně

Župa Győr-Moson-Sopron se dělí na 7 okresů:[2]

název okresu správní centrum rozloha
(km²) 		počet obyvatel
(1. 1. 2007)[3] 		počet
sídel[2]
Okres Csorna Csorna 598,78 34 904 34
Okres Győr Győr 742,54 178 582 27
Okres Kapuvár Kapuvár 362,72 23 955 18
Okres Mosonmagyaróvár Mosonmagyaróvár 930,69 73 529 26
Okres Pannonhalma Pannonhalma 320,59 16 981 18
Okres Sopron Sopron 877,19 95 470 40
Okres Tét Tét 375,59 19 246 19

Města a obce

editovat

Města jsou označena tučně, obce se statusem nagyközség kurzívou. V župě se nachází celkem 12 měst, 4 velké obce a 167 obcí.

Turismus

editovat

Turisté jezdí do župy obdivovat historická centra měst a vesnic, barokní kostely a tradiční vinařskou kulturu. Mezi nejnavštěvovanější místa patří perla barokního stylu, zámek Fertőd, dále pak Panonský vrch nedaleko města Pannonhalma (zapsán na seznam UNESCO), okolí Neziderského jezera a jeho specifickou kulturu (rovněž na seznamu) a další památky. Turisté zde vyhledávají místo pro relaxaci a odpočinek v lázních, kterých je zde nespočet. Vinařství má zde bohatou historii. Hlavním vinařským centrem je Sopron, zde probíhají každoročně ochutnávky vína, vinobraní a další různé akce na oslavu místního jemného vína. Cestovní ruch, který je už v regionu součástí každodenního života a velkým ekonomickým přínosem se neomezuje jen na památky a tradice. probíhá zde spousta koncertů, sportovních událostí a divadelních představení.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ A népesség adatai településenként. Hungarian Central Statistical Office. 26. září 2023. [cit. 2023-10-07].
  2. ↑ a b Magyar Közlöny 2007 (Maďarský věstník) [online]. 17. září 2007. Dostupné online. (maďarsky) [nedostupný zdroj]
  3. ↑ A Magyar Köztársaság Helységnévkönyve [online]. [cit. 2009-03-28]. Dostupné online. (maďarsky) [nedostupný zdroj]

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Győr-Moson-Sopron&oldid=24154475“