Wikipedie

Grumman E-2 Hawkeye

americký námořní palubní letoun včasné výstrahy

Grumman E-2 Hawkeye je americký dvoumotorový turbovrtulový námořní palubní hornoplošník včasné výstrahy s charakteristikami CATOBAR, operující především z palub amerických letadlových lodí. Dále operuje z paluby francouzské letadlové lodě Charles de Gaulle, a pozemních základen v Izraeli, Singapuru, Japonsku, Egyptě a několik málo strojů je také v držení Mexika a Tchaj-wanu.

E-2 Hawkeye
Dva E-2C Hawkeye nad horou Fudži
Dva E-2C Hawkeye nad horou Fudži
UrčeníPalubní (a pozemní) letoun včasné výstrahy
PůvodSpojené státy americké
VýrobceGrumman
Northrop Grumman
První let1960
Zařazenoleden 1964
CharakterVe službě
UživatelUS Navy
Francie, Izrael, Singapur, Egypt, Japonsko
VariantyC-2 Greyhound
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

V listopadu 1955 vydalo US Navy specifikace nového stroje včasné výstrahy, který by nahradil letouny Grumman E-1 Tracer. Konstruktéři společnosti Grumman připravili návrh s továrním označením G-123. Po předvedení makety a zevrubném posouzení byla tato studie US Navy prohlášena 5. března 1957 za vítěze tendru. V prosinci téhož roku získal výrobce od Pentagonu kontrakt na výrobu tří prototypů. Pro nový typ bylo vyhrazeno označení W2F-1 a bojové jméno Hawkeye.

První zkušební exemplář provedl úvodní let 21. října 1960.[1] Vývoj radaru General Electric AN/APS-96 pro nový typ ještě nebyl dokončen a první prototyp tak posloužil pouze k ověření základních letových vlastností. K pohonu byly vybrány dva turbovrtulové motory Allison T-56-A-8/A8 o výkonu po 3020 kW. Kompletní elektronickou výbavu obdržel až druhý vyrobený Hawkeye, který byl zalétán 19. dubna 1961. V dubnu 1962 změnilo americké námořnictvo systém označování svých letadel a z Hawkeye se tak stal typ E-2A. Po vojskových testech, které v prosinci 1962 probíhaly také na letadlové lodi USS Enterprisse, přijal Grumman od US Navy objednávku na 59 kusů E-2A včetně dvou prototypů a navíc dva cvičné stroje TE-2A. Jejich produkce skončila na jaře 1967.

Během roku 1968 byl zahájen vývoj modernizované verze E-2B, která byla vybavena novým počítačem Litton L-304 a výkonnějším radarem General Electric AN/APS-120. Zálet prvního prototypu proběhl na továrním letišti firmy Grumman v St. Augustine 20. února 1969. Na novou variantu bylo modifikováno 49 strojů E-2A, které US Navy odebíralo v letech 1970 až 1971 společně se čtyřmi omlazenými letouny TE-2A.

Souběžně s vývojem E-2B byla připravována podstatně vylepšená verze E-2C (Charlie Basic) se silnějšími pohonnými jednotkami T-56-A-422 o vzletovém výkonu po 3660 kW. Dokonalejší radar AN/APS-120 byl v roce 1976 nahrazen zařízením AN/APS-125. Dva prototypy E-2C vznikly úpravou starších E-2A, z nichž první byl zalétán 20. ledna 1971. Počátkem 80. let 20. století byly do E-2C (Group 0) zabudovány zlepšené radary AN/APS-138, které byly během téhož desetiletí nahrazeny výkonnějšími AN/APS-139 (Group I). Původní motory byly nahrazeny úspornějšími T-56-A-427 o výkonu po 3800 kW. Další modernizace se uskutečnila na začátku 90. let instalací víceúčelového pulzního Dopplerovského radaru Lockheed Martin AN/APS-145 ARPS. Pracoviště operátora radaru a dvou důstojníků pro vyhodnocování bojové situace bylo inovováno výměnou zastaralých katodových obrazovek za barevné grafické displeje. Touto konverzí prošlo 12 letounů E-2C (Group II), který přišly do služby roku 1992. V polovině 90. let vznikla ještě verze E-2C (Group II ) s vylepšeným navigačním systémem AN/ASN-92 CAINS II s GPS, modernějšími počítači a novým samočinným systémem letového řízení.

 
Grumman E-2C Hawkeye 2000 4 Flotile Aéronavale během NATO Tiger Meet 2016

Koncem 90. let zahájil letecký výrobce Grumman, který se v roce 1994 spojil s korporací Northrop, na popud US Navy vývoj sofistikovanější varianty E-2C Hawkeye 2000, za jejíž základ posloužila varianta Group II . Původní čtyřlisté vrtule Hamilton Sunstrand 54460 byly nahrazeny kompozitovými osmilistými typu NP2000 s číslicovým řízením. První ze 24 objednaných letounů, z nichž některé vznikly přestavbou starší verze, převzalo americké námořnictvo během října 2001.

V prosinci 2001 získal Northrop Grumman finance na předběžný vývoj a ověřovací zkoušky šesté generace Hawkeye s označením E-2D Advanced Hawkeye s přepracovanou elektronickou výbavou. Přímou vývojovou fázi odstartoval v červenci 2003 kontrakt v hodnotě 2 mld. USD na 75 strojů. Letoun nese nový hybridní radar AN/APY-9 vyvinutý společnostmi Lockheed Martin, Northrop Grumman a Raytheon. Advanced Hawkeye pohání dvojice motorů T56-A-427 s vrtulemi NP2000. Novinkou je i skleněný kokpit. Prototyp zalétali 3. srpna 2007 piloti Tom Boutin a por. US Navy Drew Ballinger s operátorem systémů Zyadem Hajoem.

Do ledna 2022 americké námořnictvo odebralo prvních 51 letounů E-2D.[2]

Nasazení

editovat
 
E-2A Hawkeye jednotky VAW-116 US Navy, 1967

První sériové letouny E-2A obdržela letka VAW-11 Airborne Early Warning Squadron 19. ledna 1964[3] operující z mateřského nosiče USS Kitty Hawk. Od té doby působí jako letová kontrola a včasná výstraha na letadlových lodí US Navy. Od října 1965 do července 1966 byla jednotka VAW-11 nasazena ve vietnamské válce, následně se do Tonkinského zálivu přesunuly další letky se stroji Hawkeye. Šlo například o VAW-113 z nosiče USS Constellation, která v této oblasti sloužila v letech 1967 až 1975.

Stroje E-2C z úvodní série vstoupily do služby v listopadu 1973, kdy je na základně NAS Norfolk převzala letka VAW-123. Do roku 1988 US Navy zařadila do stavu 55 letounů této verze.

Prvním zahraničním uživatelem se stal Izrael, který převzal čtyři E-2C (Group 0). Ve stavu Chel ha-Avir byly v letech 1978 až 1994, poté byly dlouhodobě uskladněny. O tři z nich projevilo v roce 2002 zájem Mexiko, které v lednu 2004 převzalo.

Druhým zahraničním uživatelem se staly japonské síly sebeobrany, které v letech 1982, 1984 a 1993 až 1994 postupně zařadily do stavu 601. Hikotaj se základnou Misawa celkem 13 E-2C (Group 0).

 
E-2C ze stavu JASDF

Egypt převzal v letech 1987 až 1988 a 1993 šest E-2C (Group 0), které působily v rámci 87. letky ze základny Káhira-západ. Další čtyři letouny shodné verze byly dodány během roku 1987 do Singapuru, kde je převzala 111. squadrona. V průběhu roku 1995 zařadila do svého stavu 78. letka tchajwanského letectva, dislokovaná na základně Pintung, čtyři stroje E-2T a dvojici Hawkeye 2000 (E-2K).

První ze tří objednaných E-2C (Group II) převzalo námořní letectvo Francie v prosinci 1998. Zařazeny byly ke 4. Flotille v Lan-Bihoué.

Po 30 letech verze E-2C nastupuje vylepšená E-2C 2000 Hawkeye. E-2C Hawkeye je jediným provozovaným palubním letounem včasné výstrahy s pevnými křídly. Z letadlových lodí je schopný vzlétat pouze za pomoci katapultů.

Verze

editovat
  • E-2A - 1. verze
  • E-2B - 2. verze
  • E-2C - 3. verze, dodnes používaná
    • E-2C 2000 Hawkeye - nejnovější verze většina uživatelů upravila své stroje na tuto verzi
  • C-2 Greyhoud - nákladní obměna „Hawkeye“ také používaná na letadlových lodích

Uživatelé

editovat
 
Grumman E-2 Hawkeye, Chejl ha-avir
 
Hawkeye ze stavu ROCAF
Egypt  Egypt
Francie  Francie
Izrael  Izrael
Japonsko  Japonsko
Mexiko  Mexiko
Singapur  Singapur
  Čínská republika
  • Letectvo Čínské republiky má čtyři E-2T a dva E-2C Hawkeye 2000. Čtyři E-2T byly schváleny k obnovení na konfiguraci Hawkeye 2000.[6][7][8]
    • 2. letka včasné výstrahy ROCAF
 
E-2C Hawkeye přiřazený k Screwtops
  USA
 
E-2B Hawkeye jednotky VAW-116, 1976

Specifikace (E-2C/D)

editovat
 

Data z US Navy Fact File[10] E-2D_Storybook (strana 25)[11]

Technické údaje

editovat
  • Posádka: 5 (dva piloti, bojový důstojník informačního centra, důstojník vzdušné kontroly a operátor radaru)
  • Délka: 17,60 m
  • Rozpětí: 24,56 m
  • Výška: 5,58 m
  • Nosná plocha: 65 m²
  • Hmotnost prázdného letadla: 19 536 kg
  • Vzletová hmotnost: 18 090 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 26 083 kg
  • Pohonná jednotka: 2 × turbovrtulový motor Allison / Rolls-Royce T56-A-427A, každý o výkonu 5100 koní (3800 kW)

Výkony

editovat
  • Maximální rychlost: 648 km/h
  • Cestovní rychlost: 474 km/h
  • Maximální dolet: 2708 km
  • Operační dostup: 10 576 m
  • Výkon/hmotnost: 0,32 kW/kg

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Northrop Grumman E-2 Hawkeye na slovenské Wikipedii a Northrop Grumman E-2 Hawkeye na anglické Wikipedii.

  1. ↑ ODEHNAL, Zdeněk. Hawkeye. Letectví a kosmonautika. Říjen 2007, roč. 83., čís. 10, s. 21. 
  2. ↑ Northrop Grumman delivers 51st E-2D Advanced Hawkeye aircraft to US Navy [online]. Navyrecognition.com, 2022-01-24 [cit. 2022-01-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ JACKSON, Robert. Moderní vojenská letadla. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2006. ISBN 80-7360-190-7. S. 172. 
  4. ↑ France’s First E-2D Advanced Hawkeye Enters Production [online]. Navalnews.com, 2024-12-10 [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ RSAF's First Gulfstream 550 Airborne Early Warning Aircraft Returns to Singapore. Ministry of Defence (Singapore). 19. február 2009. Dostupné online [cit. 2010-10-04].  Archivováno 3. 3. 2017 na Wayback Machine.
  6. ↑ E-2 Hawkeye
  7. ↑ Taiwan Air Power E-2T page
  8. ↑ Defense Security Cooperation Agency News Release. October 3, 2008, retrieved Sept. 14, 2009. www.dsca.osd.mil [online]. [cit. 24-05-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 21-07-2011. 
  9. ↑ CGAW-1 and Airfac Norfolk article. www.mysnafu.com [online]. [cit. 2012-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-10. 
  10. ↑ The US Navy - Fact File: E-2 Hawkeye early warning and control aircraft. www.navy.mil [online]. [cit. 2012-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-19. 
  11. ↑ www.as.northropgrumman.com [online]. [cit. 24-05-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 07-10-2011. 

Literatura

editovat
  • DONALD, David. Kapesní encyklopedie Vojenská letadla. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2002. ISBN 80-7181-701-5. S. 75. 
  • GENF, S. A. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 176 a 232. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Grumman_E-2_Hawkeye&oldid=24474051“