Grigorij Samuilovič Landsberg

Grigorij Samuilovič Landsberg (Григорий Самуилович Ландсберг; 22. ledna 18902. února 1957) byl sovětský fyzik. Grigorij S. Landsberg je spoluobjevitelem neelastického kombinačního rozptylu světla, používaného v Ramanově spektroskopii. Jeho hlavní vědecké příspěvky patří do oblastí optiky a spektroskopie.

Grigorij Samuilovič Landsberg
Narození10.jul. / 22. ledna 1890greg.
Vologda
Úmrtí2. února 1957 (ve věku 67 let)
Moskva
Místo pohřbeníNovoděvičí hřbitov
Alma materFakulta fyziky a matematiky Imperátorské moskevské univerzity
Povolánífyzik, vynálezce a vysokoškolský učitel
ZaměstnavatelLomonosovova univerzita
Oceněníčestný doktor Univerzity v Bordeaux (1948)
medaile Za udatnou práci za velké vlastenecké války 1941–1945
Leninův řád
Stalinova cena
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Grigorij Landsberg vystudoval na Moskevské státní univerzitě v roce 1913, a následně zde i vyučoval v letech 1913–1915, 1923–1945, 1947–1951. Od roku 1923 zastával profesorské místo. V polovině 30. let rovněž získal post ve Fyzikálním ústavu Akademie věd SSSR. V letech 1951–1957 byl profesorem Moskevského fyzikálně-technologického institutu.

Landsberg prováděl průkopnická studia na téma vibračního rozptylu světla v krystalech od roku 1926. V roce 1928 objevili Grigorij S. Landsberg a Leonid. I. Mandelštam fenomén kombinačního rozptylu světla. Tento jev se stal známý jako Ramanův efekt, jelikož jej nezávisle objevili Chandrasekhara V. Raman a Kariamanickam S. Krišnan v kapalinách. Landsberg objevil jemné struktury v Rayleighově rozptylu. V roce 1931 objevil fenomén selektivního rozptylu světla.

Položil základ k spektroskopii organických molekul a studiu inter a intra-molekulárních interakcí v plynné, kapalné a pevné fázi v SSSR.

Založil významnou školu atomové a molekulární spektrální analýzy. Vyvinul techniky pro spektrální analýzu kovů a slitin (Vládní cena SSSR 1941), a pro analýzu složitých organických směsí, včetně motorových paliv. Je autorem slavného kurzu Optiky a editorem populární „Základní učebnice fyziky“ (Svazky 1-3, 7; vydání 1971).

Byl zakladatelem a předsedou komise pro spektroskopii Sovětské akademie věd, přeměněna později (1968) na Ústavu spektroskopie akademie věd.

Grigorij S. Landsberg byl vyznamenán dvěma Leninovými řády a několika medailemi.

Objev kombinačního rozptylu světla

editovat

Od roku 1926 zahájili Leonid I. Mandelštam a Grigorij S. Landsberg experimentální studii vibračního rozptylu světla v krystalech na Moskevské státní univerzitě. Jejich záměrem bylo prokázat teoretické predikce provedené Mandelštamem v roce 1918 týkající se jemné struktury rozdělení v Rayleighově rozptylu v důsledku rozptylu světla na tepelných akustických vlnách. Jako výsledek tohoto výzkumu objevili Landsberg a Mandelstam v roce 1928 jev neelastického kombinačního rozptylu světl. Tento zásadní objev poprvé představili na kolokviu v dubnu 1928. Byly zveřejněny krátké zprávy o tomto objevu (experimentální výsledky s teoretickými vysvětleními) v ruštině[1] a v němčině[2] a poté zveřejněn komplexní článek v Zeitschrift für Physik.[3]

Ve stejném roce 1928 hledali dva indičtí vědci C. V. Raman a K. S. Krishnan „Comptonovu složku“ rozptýleného světla v kapalinách a parách. Našli stejný kombinační rozptyl světla. Raman uvádí, že "linku spektra nového zaření poprvé pozoroval v únoru 1928.[4] Kombinační rozptyl světla byl objeven Mandelštamem a Landsbergem zhruba o týden dříve, než Ramanem a Krišhnanem. Nicméně tento jev se stal známým jako Ramanův jev, protože Raman zveřejnil své výsledky dříve než Landsberg a Mandelštam. V ruskojazyčné literatuře se ale jev tradičně nazývá "kombinační rozptyl světla".

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grigory Landsberg na anglické Wikipedii.

  1. G.S. Landsherg, L.I. Mandelstam, "New phenomenon in scattering of light (preliminary report)", Journal of the Russian Physico-Chemical Society, Physics Section. 1928.
  2. G. Landsberg, L.Mandelstam, "Eine neue Erscheinung bei der Lichtzerstreuung in Krystallen", Naturwissenschaften. 1928. В. 16.
  3. G.S. Landsherg, L.I. Mandelstam, "Uber die Lichtzerstreuung in Kristallen", Zeitschrift für Physik. 1928. В. 50.
  4. C.V. Raman, "A new radiation", Ind. J. Phys. 1928. V. 2. P. 387.

Externí odkazy

editovat