Grand Prix Itálie 1950

Grand Prix Itálie (XXI Gran Premio d'Italia) byla sedmým závodem sezóny 1950, který se konal 3. září 1950 na okruhu Autodromo Nazionale Monza. Šanci získat titul mistra světa mělo pouze hvězdné F trio z týmu Alfa Romeo, Juan Manuel Fangio, který měl na svém kontě 26 bodů a dvou bodový náskok před druhým Fagiolim. Fangiovi stačilo k zisku titulu dojet na druhém místě, nebo bodovat na třetím, čtvrtém či pátém místě a to za předpokladu, že Farina nezvítězí. Giuseppe Farina utočil na titul ze třetí pozice se čtyřbodovou ztrátou, a k zisku titulu musel zvítězit a doufat, že Fangio nebude lepší než třetí. Paradoxně nejhůře na tom byl druhý muž celkového pořadí Luigi Fagioli, který získal již čtyři druhá místa, a protože pravidla dovolovala započítat pouze čtyři nejlepší výsledky, Fagioli musel zvítězit a spoléhat na to, že Farina nezíská lepší než třetí místo a Fangio páté místo. V tomto ohledu na tom byli Farina a Fangio lépe, oba totiž bodovali pouze třikrát a tak se jim žádný výsledek nebude škrtat.

Grand Prix Itálie 1950

7. závod v sezóně 1950
Detaily závodu
Datum	3. září 1950
Oficiální název	XXI Gran Premio d'Italia
Místo	Autodromo Nazionale Monza, Monza, Itálie
Délka trati	6,3 km
Délka závodu	80 kol, 504 km
Pole position
Pilot	Juan Manuel FangioAlfa Romeo
Čas	1'58.6
Nejrychlejší kolo
Pilot	Juan Manuel FangioAlfa Romeo
Čas	2'00.0 (v 7. kole)
Stupně vítězů
První	Giuseppe FarinaAlfa Romeo
Druhý	Dorino Serafini Alberto AscariFerrari
Třetí	Luigi FagioliAlfa Romeo

Oficiální plakát

Průběh závodu

Účastníci

Startovní listina závodu Formule 1 v italské Monze čítala celkem 27 vozů a patřila k těm vůbec nejdelším. Alfa Romeo přihlásila hned pětici vozů, po boku trojice uchazečů o titul Fangio, Fagioli a Farina se objevil Consalvo Sanesi a Piero Taruffi. Fangio a Farina měli možnost startovat s novým modelem Alfa Romeo 159, vůz částečně vycházel z verze vozu 158, od kterého se výrazně liší především zdokonaleným brzdovým systémem, modifikovanou rozvodovkou a úplně novou zadní nápravou De Dion. Výkon motoru vzrostl na 425 CV při 9300 otáčkách (jednalo se o motor o objemu 1500 cc), jedinou nevýhodou motoru byla jeho nadměrná spotřeba (na 1 litr ujel vůz 0,582 km). Domácí konkurent, Scuderia Ferrari, přivezl na milánský okruh pouze vozy pro Alberta Ascariho a Dorina Serafiniho, který přešel z motocyklů na automobily. Scuderia tak oficiálně představila nové Ferrari 375, které disponovalo vidlicovým 12válcovým motorem s úhlem rozevření 60° a o objemu 4500 cc, první verze motoru měla výkon 330 koní při 7000 otáčkách. Na startu se objevilo ještě soukromé Ferrari 125 Brita Petera Whiteheada a hybridní vůz Ferrari 166 Clemente Biondettiho s motorem Jaguar. Dalším domácím účastníkem byla automobilka Maserati, která již tradičně připravila vozy pro týmy Officine Alfieri Maserati (Franco Rol a Louis Chiron), Enrico Plate (Princ Bira a Toulo de Graffenried), Scuderia Ambrosiana (David Murray) a Scuderia Milano (Felice Bonetto a Franco Comotti). Soukromé Maserati na Monzu přivezl Paul Pietsch, jenž se stal prvním Němcem startující v mistrovství světa formule 1. Značný útlum automobilky Talbot se projevil především v neúčasti továrního týmu, na startu se Talboty prezentovali v menších týmech nebo v rukou soukromníků. Další francouzská automobilka Simca přivezla vozy pro Maurice Trintignanta a Roberta Manzona.

Závod

Již v kvalifikaci ukázala Alfa Romeo v čem je její síla...výkon, lehkost a ovladatelnost, ale Ferrari se neztratilo a kdo očekával, že bude při své váze (o 120 kg těžší než Alfa) neohrabané a bude těžit spíše z menší spotřeby a menšího počtu zastávek v boxu. Alberto Ascari ztratil pouze dvě desetiny na vítěze kvalifikace Fangia a to ještě jel za horších meteorologických podmínek. Na třetím místě skončil Giuseppe Farina a první řadu zkompletoval Consalvo Sanesi taktéž na Alfě. Luigi Fagioli se kvalifikoval na pátém místě a cesta k titulu se mu mírně zkomplikovala.

Nejlépe odstartoval Farina, před Fangiem a Sanesim, zatímco Ascari na startu zaspal a zařadil se za tuto trojici. Po průjezdu prvním kolem je mladý Ascari již za Farinou na druhém místě, pronásledován čtveřicí Fangio, Sanesi, Taruffi a Fagioli. Oba piloti v čele závodu pomalu kolo za kolem navyšovali náskok před svými pronásledovately i přesto, že Fangio zajel v sedmém kole nejrychlejší kolo. Ve 14 kole se Ascari dostal před Farinu a vedl závod, ale jeho radost trvala pouhá dvě kola, když ho opět vystřídal Farina. Ascari si vychutnal pohár hořkosti až do dna, skvěle rozjetý závod zastavila zlomená zadní náprava. Farina si na čele získal již bezkonkurenční náskok, který nepustil až do cíle.

Díky gestu Serafiniho, mohl Ascari po návratu do boxů pokračovat v závodě. Fangio zastavil v boxech ve 24. kole a jeho Alfa byla definitivně nepojízdná. Vedení týmu povolalo do depa Taruffiho a ten předal vůz Fangiovi, naděje na zisk titulu byla znovu oživena. Fangio se vydal na stíhací jízdu, ale po deseti kolech se z motoru vyvalil bílý kouř a to znamenalo definitivní konec všech nadějí. Farina v 50. kole zajel do boxu ke druhé zastávce a po jejím opuštění měl luxusní náskok jedné a půl minuty na Ascariho. Giuseppe Farina si třetím vítězstvím v sezóně zajistil titul mistra světa.

Výsledky

Závod

• 3. září 1950
• Okruh Monza
• 80 kol × 6,3 km – 504 km
• 7. Grand Prix
• 3. vítězství pro « Giuseppe Farinu » Vyrovnaný rekord
• 6. vítězství pro « Alfu Romeo » Nový rekord
• 3. vítězství pro « Itálii » Vyrovnaný rekord
• 2. vítězství pro vůz se startovním číslem « 10 » Nový rekord
• 1. vítězství z 3. místa na startu »

Legenda k tabulce
Barva	Výsledek
Zlatá	Vítěz
Stříbrná	2. místo
Bronzová	3. místo
Zelená	Bodované umístění
Modrá	Nebodované umístění
	Dokončil neklasifikován (NC)
Fialová	Odstoupil (Ret)
Červená	Nekvalifikoval se (DNQ)
	Nepředkvalifikoval se (DNPQ)
Černá	Diskvalifikován (DSQ)
Bílá	Nestartoval (DNS)
	Závod zrušen (C)
Světle modrá	Pouze trénoval (PO)
	Páteční testovací jezdec (TD)
Bez barvy	Netrénoval (DNP)
	Vyřazen (EX)
	Nepřijel (DNA)
	Odvolal účast (WD)
	Nezúčastnil se (prázdné)
Označení	Význam
Tučnost	Pole position
Kurzíva	Nejrychlejší kolo
†	Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu.
‡	Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu.
Horní index	Umístění bodujících jezdců ve sprintu

Pozice	Č	Jezdec	Vůz	Kolo	Čas	/-	Pole	Body	Nej. kolo
1	10.	Giuseppe Farina	Alfa Romeo 159	80	2h51'17"4	2	3	8
2	48.	Dorino Serafini* poleman Alberto Ascari	Ferrari 375	80 (47, 33)	à 1'18"6	4	6 X	3 3
3	36.	Luigi Fagioli	Alfa Romeo 158	80	à 1'35"6	2	5	4
4	58.	Louis Rosier	Talbot T 26 C	75	à 5 kol	9	13	3	2'13.1 (15.)
5	24.	Philippe Étancelin	Talbot T 26 C	75	à 5 kol	11	16	2	2'13.3 (16.)
6	38.	Toulo de Graffenried	Maserati 4CLT/48	72	à 8 kol	11	17
7	8.	Peter Whitehead	Ferrari 125	72	à 8 kol	11	18
Pozice	Č	Odstoupili	Vůz	Kolo	Příčina	/-	Pole	Body	Nej. kolo
Ret	50.	David Murray	Maserati 4CLT/48	57	Rozvody	8	24
Ret	32.	Cuth Harrison	ERA B/C	52	Chladič	9	21
Ret	12.	Raymond Sommer	Talbot T 26 C	49	Rozvody	7	8		2'10.2 (11.)
Ret	40.	Guy Mairesse	Talbot T 26 C	43	Odstoupil	10	11		2'22.0 (25.)
Ret	4.	Franco Rol	Maserati 4CLT/48	40	Odstoupil	6	9
Ret	60.	Piero Taruffi * poleman Juan Manuel Fangio	Alfa Romeo 158	35 (25, 9)	Motor	2	7 X
Ret	56.	Pierre Levegh	Talbot T 26 C	30	Převodovka	13	20		2'15.3 (21.)
Ret	18.	Juan Manuel Fangio	Alfa Romeo 159	24	Rozvody	2	1	1	2'00.0
Ret	2.	Johnny Claes	Talbot T 26 C	23	Přehřátí	16	22		2'19.0 (23.)
Ret	16.	Alberto Ascari	Ferrari 375	22	Motor	2	2
Ret	22.	Clemente Biondetti	Ferrari 166 S	18	Motor	18	25
Ret	64.	Henri Louveau	Talbot T 26 C-GS	17	Odstoupil	12	14		2'15.0 (20)
Ret	62.	Gianfranco Comotti	Maserati 4CLT/50	16	Odstoupil	17	26
Ret	42.	Maurice Trintignant	Simca Gordini T 15	14	Osa řízení	22	12		2'10.2 (11.)
Ret	6.	Louis Chiron	Maserati 4CLT/48	14	Tlak oleje	19	19
Ret	46.	Consalvo Sanesi	Alfa Romeo 158	12	Motor	4	4
Ret	44.	Roberto Manzon	Simca Gordini T 15	7	Převodovka	10	10
Ret	30.	Princ Bira	Maserati 4CLT/48	2	Motor	10	15		2'22.0 (25.)
Ret	28.	Paul Pietsch	Maserati 4CLT/48	1	Motor	27	27

Stupně vítězů

Jezdci 5. podium pro « Luigi Fagioliho » nový rekord 3. podium pro « Giuseppe Farinu » 2. podium pro « Alberta Ascariho » 1. podium pro Dorina Serafiniho (jediné podium)

Vozy 12. podium pro « Alfu Romeo » nový rekord 3. podium pro « Ferrari »

Státy 11. podium pro « Itálii » nový rekord

Bodové umístění

• V závorce body získané v této Grand Prix.

Jezdci 30 (8) bodů pro « Giuseppe Farinu » nový rekord 28 (4) bodů pro « Luigi Fagioliho » 27 (1) bodů pro « Juana Manuela Fangia » 13 (3) body pro « Luise Rosiera » 11 (3) bodů pro « Alberta Ascariho » 3 (3) bodů pro Dorina Serafiniho jediné body 3 (2) bod pro « Phelippeho Étancelina

Vozy 89 (13) bodů pro « Alfu Romeo » Nový rekord 20 (5) bodů pro « Talbot » 21 (6) bodů pro « Ferrari »

Státy 74 (18) bodů pro « Itálii » Nový rekord 27 (1) bodů pro « Argentinu » 26 (5) bodů pro « Francii »

Nejrychlejší kolo

• Juan Manuel Fangio 2'00"0 180,833 km
• 3. nejrychlejší kolo pro « Juana Manuela Fangia »
• 6. nejrychlejší kolo pro « Alfu Romeo » Nový rekord
• 3. nejrychlejší kolo pro « Argentinu »
• 1. nejrychlejší kolo pro vůz se startovním číslem 18 » vyrovnaný rekord

Nekvalifikovali se

• Felice Bonetto – Maserati

Vedení v závodě

• « Giuseppe Farina » byl ve vedeni 197 kol nový rekord
• Alberto Ascari » byl ve vedeni 2 kola
• « Alfa Romeo » byla ve vedení 384 kol nový rekord
• Ferrari » bylo ve vedeni 2 kola
• « Itálie » byla ve vedení 207 kol. Nový rekord

Kola	km	Jezdec	%
1.–13. kolo	81,9 km	Giuseppe Farina	16,5 %
14.–15. kolo	12,6 km	Alberto Ascari	2,5 %
16.–80. kolo	409,5 km	Giuseppe Farina	81 %

Farina		Farina

Postavení na startu

• Juan Manuel Fangio 1'58.6 Alfa Romeo
• 4. Pole position pro « Juana Manuela Fangia » nový rekord
• 6. Pole position pro « Alfu Romeo » (nový rekord)
• 4. Pole position pro « Argentinu » (nový rekord)
• 1. Pole position pro vůz se startovním číslem 18 »
• 6x první řadu získali « Giuseppe Farina » a « Juan Manuel Fangio » (nový rekord)
• 1x první řadu získali Alberto Ascari » a Consalvo Sanesi
• 18x první řadu získala « Alfa Romeo » (nový rekord)
• 1x první řadu získala Ferrari »
• 12x první řadu získala « Itálie » (nový rekord)
• 7x první řadu získala « Argentina »

_______1_______ Juan Manuel Fangio Alfa Romeo 1'58.6		_______2_______ Alberto Ascari Ferrari 1'58.8		_______3_______ Giuseppe Farina Alfa Romeo 2'00.2		_______4_______ Consalvo Sanesi Alfa Romeo 2'00.4
	_______5_______ Luigi Fagioli Alfa Romeo 2'04.0		_______6_______ Dorino Serafini Ferrari 2'05.2		_______7_______ Piero Taruffi Alfa Romeo 2'05.8		_______8_______ Raymond Sommer Talbot 2'08.6
_______9_______ Franco Rol Maserati 2'10.0		_______10_______ Robert Manzon Simca 2'12.4		_______11_______ Guy Mairesse Talbot 2'13.2		_______12_______ Maurice Trintignant Simca 2'13.4
	_______13_______ Louis Rosier Talbot 2'13.4		_______14_______ Henri Louveau Talbot 2'13.8		_______15_______ Princ Bira Maserati 2'14.0		_______16_______ Philippe Étancelin Talbot 2'14.4
_______17_______ Toulo de Graffenried Maserati 2'14.4		_______18_______ Peter Whitehead Ferrari 2'16.2		_______19_______ Louis Chiron Maserati 2'17.2		_______20_______ Pierre Levegh Talbot 2'17.2
	_______21_______ Cuth Harrison ERA 2'18.4		_______22_______ Johnny Claes Talbot 2'18.6		_______23_______ Felice Bonetto Maserati 2'19.8		_______24_______ David Murray Maserati 2'22.0
_______25_______ Clemente Biondetti Ferrari 2'30.6		_______26_______ Franco Comotti Maserati 2'33.6		_______27_______ Paul Pietsch Maserati - -- ---

Startovní listina

Č.	Tým	Pilot	Konstruktér	Šasi	Motor	Pneumatiky
2	Ecurie Belge	Johnny Claes	Talbot	Talbot T26C	Talbot 4.5 L6	D
4	Officine Alfieri Maserati	Franco Rol	Maserati	Maserati 4CLT/48	Maserati 1.5 L4C	Pirelli
6	Officine Alfieri Maserati	Louis Chiron	Maserati	Maserati 4CLT/48	Maserati 1.5 L4C	Pirelli
8	Privátní	Peter Whitehead	Ferrari	Ferrari 125	Ferrari 125 1.5 V12C	D
10	Alfa Romeo SpA	Giuseppe Farina	Alfa Romeo	Alfa Romeo 159	Alfa Romeo 158 1.5 L8C	Pirelli
12	Privátní	Raymond Sommer	Talbot	Talbot T26C	Talbot 4.5 L6	D
16	Scuderia Ferrari	Alberto Ascari	Ferrari	Ferrari 375	Ferrari 375 4.5 V12	Pirelli
18	Alfa Romeo SpA	Juan Manuel Fangio	Alfa Romeo	Alfa Romeo 159	Alfa Romeo 158 1.5 L8C	Pirelli
22	Privátní	Clemente Biondetti	Ferrari	Ferrari 166S	Jaguar XK 3.4 L6
24	Privátní	Philippe Étancelin	Talbot	Talbot T26C	Talbot 4.5 L6	D
28	Privátní	Paul Pietsch	Maserati	Maserati 4CLT/48	Maserati 1.5 L4C	Pirelli
30	Enrico Plate	Princ Bira	Maserati	Maserati 4CLT/48	Maserati 1.5 L4C	Pirelli
32	Privátní	Cuth Harrison	ERA	ERA B	ERA 1.5 L6C	D
36	Alfa Romeo SpA	Luigi Fagioli	Alfa Romeo	Alfa Romeo 158	Alfa Romeo 158 1.5 L8C	Pirelli
38	Enrico Plate	Toulo de Graffenried	Maserati	Maserati 4CLT/48	Maserati 1.5 L4C	Pirelli
40	Privátní	Guy Mairesse	Talbot	Talbot T26C	Talbot 4.5 L6	D
42	Equipe Gordini	Maurice Trintignant	Simca Gordini	Simca T15	Gordini 1.5 L4C	E
44	Equipe Gordini	Robert Manzon	Simca Gordini	Simca T15	Gordini 1.5 L4C	E
46	Alfa Romeo SpA	Consalvo Sanesi	Alfa Romeo	Alfa Romeo 158	Alfa Romeo 158 1.5 L8C	Pirelli
48	Scuderia Ferrari	Dorino Serafini	Ferrari	Ferrari 375	Ferrari 375 4.5 V12	Pirelli
50	Scuderia Ambrosiana	David Murray	Maserati	Maserati 4CLT/48	Maserati 1.5 L4C	D
52	Scuderia Milano	Felice Bonetto	Maserati	Milano 1	Speluzzi 1.5 L4C	Pirelli
56	Privátní	Pierre Levegh	Talbot	Talbot T26C	Talbot 4.5 L6	D
58	Ecurie Rosier	Louis Rosier	Talbot	Talbot T26C	Talbot 4.5 L6	D
60	Alfa Romeo SpA	Piero Taruffi	Alfa Romeo	Alfa Romeo 158	Alfa Romeo 158 1.5 L8C	Pirelli
62	Scuderia Milano	Franco Comotti	Maserati	Maserati 4CLT/50	Maserati 1.5 L4C	Pirelli
64	Ecurie Rosier	Henri Louveau	Talbot	Talbot T26C - GS	Talbot 4.5 L6	D

Zajímavosti

• V závodě debutoval Clemente Biondetti, Consalvo Sanesi, Dorino Serafini, Franco Comotti, Gui Mairesse, Henri Louveau, Paul Pietsch a Pierro Taruffi.
• Poprvé představen vůz Alfa Romeo 159, Ferrari 166T a Ferrari 375

Souhrn

Pole position	Vítězství	Nej. kolo	Hat trick	Vedení		Chelem
Juan Manuel Fangio	Giuseppe Farina	Juan Manuel Fangio		Giuseppe Farina	Alberto Ascari
Alfa Romeo 158	Alfa Romeo 158	Alfa Romeo 158		Alfa Romeo 158	Ferrari 375
1'58.6	2:51'17.4	2'00.0		78 kol	2 kola
191,231 km/h	176,543 km/h	189,000 km/h		491,4 km	12,6 km

Stav MS

• GP – body získané v této Grand Prix

*	Jezdec	Body	GP	*	Vůz	Body	GP	*	Stát	Body	GP
1	Giuseppe Farina	30	8	1	Alfa Romeo	89	13	1	Itálie Itálie	74	18
2	Juan Manuel Fangio	27	1	2	Ferrari	21	6	2	Argentina Argentina	27	1
3	Luigi Fagioli	24 (28)	4	3	Talbot	20	5	3	Francie Francie	26	5
4	Louis Rosier	13	3	4	Kurtis Kraft	14		4	USA	24
5	Alberto Ascari	11	3	5	Maserati	11		5	Velká Británie	8
6	Johnnie Parsons	9		6	Deidt	10		6	Thajsko Thajsko	5
7	Bill Holland	6		7	Simca	3		7	Monako Monako	4
8	Princ Bira	5
9	Reg Parnel	4
10	Louis Chiron	4
11	Mauri Rose	4
12	Peter Whitehead	4
13	Yves Giraud-Cabantous	3
14	Raymond Sommer	3
15	Cecil Green	3
16	Robert Manzon	3
17	Dorino Serafini	3	3
18	Philippe Étancelin	3	2
17	Felice Bonetto	2
18	Joie Chitwood	1
19	Tony Bettenhausen	1
21	Eugene Chaboud	1

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Grand Prix Itálie 1950 na Wikimedia Commons

Portály: Formule 1