Giovanni Gargiolli
Giovanni Gargiolli, zvaný také Johannes Fiorentin (* asi 1540 Florencie nebo Fivizzano, † 1608 Livorno (?) (Toskánsko) byl renesanční architekt, císařský dvorní architekt a stavitel císaře Rudolfa II. v Praze a Vídni, doložený také v Olomouci, v Innsbrucku a v Itálii.
| Giovanni Gargiolli | |
|---|---|
| Narození | Florencie (?) |
| Úmrtí | 1608 Livorno |
| Národnost | italská |
| Povolání | architekt, stavitel |
| Hnutí | renesance a manýrismus |
| Významná díla | severní křídlo a zahrady Pražského hradu Císařský mlýn |
| Ovlivněný | Vitruvius |
| Vliv na | Giovanni Maria Filippi |
| Ocenění | titul rytíř |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život a dílo
editovatRakouské jméno Johannes Fiorentin bylo pravděpodobně odvozeno z toskánského původu architekta z Florencie, nebo přišlého po praxi ve Florencii. Podle italského biografického slovníku mohlo být rodným městem architekta toskánské město Fivizzano v provincii Massa-Carrara a datum narození se klade do druhé čtvrtiny 16. století podle údaje, že z Rudolfových služeb byl propuštěn jako "stařec" na odpočinek.[1].
Gargiolli přišel do Prahy na pozvání císaře Rudolfa II. na jaře roku 1585. Buď odešel z hornošvábského města Messkirchu[2], nebo z Innsbrucku, kde pracoval pro hraběte Johanna von Zimmern, komorníka arcivévody Ferdinanda Tyrolského[3].
Roku 1586 byl jmenován dvorním stavitelem Pražského hradu.
- Pro císaře Rudolfa II. vytvořil nejdříve modely hradních staveb pro zamýšlenou přestavbu Pražského hradu, a pak přikročil k jejich realizaci. Císařovy obytné prostory sestávaly ze 107 dlouhé budovy severního křídla Hradu, konírny, lvince, vivaria a terasovitých zahrad (okrasných, botanické a lékárnické), není jisté, zda projektoval také Rudolfovu galerii. K práci si přizval jinak neznámého a pravděpodobně nevýznamného spolupracovníka Antonia Valentiho, který brzy z Prahy odešel.
- Projekt terasovitých zahrad s domkem zahradníka, vily o devíti místnostech, pavilonu míčovny, tří kašen a visuté chodby do zámku v Brandýse nad Labem předložil roku 1586.
- Projekt Císařského mlýna v Bubenči, 100 metrů dlouhé stavby s dochovanou klenutou grottou a jejím portálem, a úpravy lovecké obory.
- V letech 1588-1589 byl placen za nespecifikované císařské stavby ve Vídni.
- Kapli sv. Stanislava v Katedrále sv. Václava v Olomouci projektoval pro olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského, objednávka není doložena písemně, stavbu podle stylových znaků připsala Jarmila Krčálová.
Roku 1593 císař Rudolf II. ocenil Gargiolliho zásluhy udělením titulu rytíře.[4]
Po návratu do Itálie pracoval v Livornu, tam pravděpodobně zemřel v doloženém roce 1508.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Enciclopedia Treccani, Dizionario biografico degli Italiani, Vol. 52, 1999
- ↑ Sylva DOBALOVÁ, Zahrady Rudolfa II., jejich vznik a vývoj. Praha 2009, s. 239
- ↑ Oronzo Brunetti: Gargiolli, Giovanni, in: Enciclopedia Treccani, Dizionario biografico degli Italiani, Vol. 52, 1999
- ↑ PREISS, Pavel: Italští umělci v Praze. Praha 1986, s. 63
Literatura
editovat- Pavel Vlček (ed.) a kolektiv: Umělecké památky Prahy, díl III. Hradčany a Malá Strana. Academia Praha 2000.
- Pavel Vlček (ed.): Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Academia, Praha 2004.
- Pavel Preiss: Italští umělci v Praze. Panorama Praha 1986, s. 33, 62-63, 68, 71-72, 74, 80.
- Sylva Dobalová: Zahrady Rudolfa II., jejich vznik a vývoj. Artefactum Praha 2009; s. 239, ISBN 978-80-86890-25-8
- Jarmila Krčálová, in: Nová encyklopedie českého výtvarného umění I., Anděla Horová (ed.), Praha 1999, s. 206.
- Jarmila Krčálová, La Toscana e ľ'architettura del Rudolfe IL Giovanni Gargiolli e Praga, in: Firenze e la Toscana dei Medici nell'Europa dell 500. Firenze 1983, s. 1029-1053
- táž, Gargiolli Giovanni, heslo in: Bénazit, (encyklopedie)
