Geising
Geising je bývalé město, místní část města Altenberg v německé spolkové zemi Sasko. Nachází se v zemském okrese Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory a má přibližně 1 200[1] obyvatel. Leží v Krušných horách, blízko u hranic s Českou republikou, 13 km od města Teplice a 32 km jižně od Drážďan.
| Geising | |
|---|---|
 Pohled na Geising z hory Geisingberg, na horizontu Komáří hůrka | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°45′29″ s. š., 13°47′28″ v. d. |
| Nadmořská výška | 666 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC 1 |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Sasko |
| Zemský okres | Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory |
| Město | Altenberg |
  Geising | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 56,1 km² |
| Počet obyvatel | 1 210 (2020)[1] |
| Hustota zalidnění | 21,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | místní část |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 035056 |
| PSČ | 01778 |
| Označení vozidel | PIR, DW, FTL, SEB |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Původ názvu
editovatPůvod názvu místa není dodnes přesně vysvětlen. Je možné, že byl odvozen od zdejší hory Geisingberg. Německé „gießen“ (či ve středověké němčině „geußen“) totiž znamená v češtině „lít“ nebo „zalévat“. Odtud byl odvozen i název hory, která byla díky vydatným srážkám neustále „přelévána vodou“. Další vysvětlení nabízí i mohutný rozvoj hornictví v dané lokalitě. Název mohl být totiž odvozen i od místních úpraven cínu, místa, kde byl „sléván“ cín.
Historie
editovat_-_geograph.org.uk_-_8031.jpg)
První písemná zmínka pochází z roku 1375, kdy se v oblasti již nalézaly těžební jámy. Kovárna byla zmíněna v roce 1449, v době bouřlivého rozvoje těžby cínu v sousedním Altenbergu. Kovárna se nalézala spolu s hamry a dalšími dílnami na západní straně Geisingského potoka. Rozvíjecí se osídlení okolo zpracovatelských dílen obdrželo jako Starý Geising (Altgeising) roku 1453 městské právo. Roku 1462 byl na východním břehu založen Nový Geising (Neugeising), který městské právo obdržel okamžitě. Roku 1857 se oba celky sloučily v Geising.
Český exil
editovat- Michal Longolius, farář z Bořislavi byl v době pobělohorské vykázán ze země, zemřel v roce 1628 v Geisingu, k hrobu ho doprovázela řada duchovních z řad českých exulantů.
- Na bohoslužby do Geisingu chodívali přes hranici luteráni z Cínovce. Zdejší farář Heinrich Kauderbach docházel v roce 1728 na Cínovec, kde v dolech konal zakázané bohoslužby. Za to obdržel výhružný dopis a v Čechách bylo nařízením teplické a bílinské vrchnosti zesíleno (po sklizni) rekatolizační úsilí jezuitů. Většina obyvatel českého pohraničí uprchla a mnozí hledali útočiště zde (než si založili vlastní kolonie, např. Zinnwald-Georgenfeld).[2]
Začlenění do města Altenberg
editovatRoku 2010 odhlasovala městská rada začlenění města do Altenbergu, které se uskutečnilo 1. ledna 2011. Geising tak 557 let od propůjčení městského práva Starému Geisingu ztratil samostatnost. K začlenění došlo především kvůli kritické finanční situaci. V roce 2010 totiž město nebylo schopno předložit vyrovnaný rozpočet a jeho dluhy dosahovaly 4,8 milionu eur.
Architektura
editovatStřed Geisingu je památkově chráněnou zónou. Bývalé město zůstalo v minulosti ušetřeno velkých požárů a jeho historický ráz je proto dobře zachován (městský půdorys zůstal od 16. století v podstatě nezměněn). V městské části se nachází mnoho hrázděných domů. Budova radnice byla vystavěna roku 1908 a je rovněž památkově chráněna. Městský kostel byl vystavěn roku 1698 a nachází se v něm velice cenný hornický oltář.
Volný čas a sport
editovat- bruslařská hala
- koupaliště „Hüttenteich“
- bowling a billiard v restauraci „Am Schauhübel“
- tenis u hotelu „Schellhas“
- sportovní hala
- střelecký spolek
- hora Kohlhaukuppe
- hora Geisingberg
- obora „Osterzgebirge“ (Východní Krušnohoří) v Hartmannmühle
Naučné stezky
editovatZajímavosti
editovat- umělý vodopád na potoce Tiefenbach
Pravidelné akce
editovat- masopustní průvod (neděle před začátkem půstu)
- vánoční trh (1. advent)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Altenberg: Zahlen und Fakten. Dostupné online. [cit. 2022-07-24].
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Exulantská útočiště v Lužici a Sasku. 1. vyd. vyd. Praha: Kalich, 2004. 549 s. ISBN 80-7017-008-5. S. 58, 108–109.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Geising na Wikimedia Commons - Oficiální stránky (německy)
- Obora Osterzgebirge (německy)
