Fritz Wolfgang London

americký fyzik

Fritz Wolfgang London (7. března 1900, Vratislav tehdy Německo30. března 1954, Durham, Severní Karolína, USA) byl německo-americký fyzik. Od roku 1939 byl pracoval na Dukeově univerzitě v Durhamu a v roce 1941 byl zvolen členem Americké fyzikální společnosti.

Fritz Wolfgang London
Narození7. března 1900
Vratislav
Úmrtí30. března 1954 (ve věku 54 let)
Durham
Příčina úmrtíleukemie
BydlištěSpojené státy americké
Alma materMnichovská univerzita
Povolánífyzik, vysokoškolský učitel, teoretický fyzik a chemik
ZaměstnavateléHumboldtova univerzita
Dukeova univerzita
OceněníLorentzova medaile (1953)
člen American Physical Society
RodičeFranz London[1]
PříbuzníHeinz London[1] (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fritz London vyvinul teorii chemické vazby homopolárních molekul. Jeho práce jsou považovány za milníky v moderní chemii a jsou uváděny ve všech učebnicích fyzikální chemie. Je po něm pojmenována interakce mezi dočasnými dipóly (multipóly) v molekule - Londonova disperzní síla.

Se svým bratrem Heinzem Londonem významně přispěl k pochopení elektromagnetických vlastností supravodičů a byl nominován na Nobelovu cenu za chemii při pěti různých příležitostech.

Život a studia

editovat

London se narodil ve Vratislavi v Německu (nyní Vratislav, Polsko) do bohaté německo-židovské rodiny vyšší střední třídy. Studoval v Bonnu, Frankfurtu nad Mohanem, Göttingenu, Mnichově a Paříži. V roce 1921 získal doktorát v Mnichově. Poté, co krátce pracoval jako učitel, pokračoval ve studiu fyziky v Göttingenu a Mnichově v letech 1922 až 1925. Byl asistentem Paula Petera Ewalda na Technické univerzitě ve Stuttgartu v letech 1926/27 a studoval v Curychu a Berlíně u Erwina Schrödingera. Docenturu získal v Berlíně v roce 1928.

 
Fritz London na Bunsenově konferenci v Mnichově 1928 (první zprava dole)

Jako Žid ztratil London své místo na univerzitě v Berlíně poté, co Hitlerova nacistická strana schválila rasové zákony roku 1933. Přijal pak hostující pozice v Anglii, později ve Francii a v roce 1939 emigroval do Spojených států, kde se v roce 1945 získal občanství.

Ve Spojených státech se stal profesorem teoretické chemie na Dukeově univerzitě v Durhamu. V roce 1941 byl zvolen členem Americké fyzikální společnosti a v roce 1953 byl jmenován profesorem fyzikální chemie.

V roce 1953 mu byla udělena Lorentzova medaile. Na Nobelovu cenu za chemii byl nominován pětkrát, ale nikdy ji neobdržel. Zemřel na srdeční onemocnění v Durhamu v Severní Karolíně v roce 1954 v pouhých padesáti čtyřech letech.

Práce a výzkum

editovat
  •  
    Kovalentní vazba v molekule vodíku
    Společně s Walterem Heitlerem publikoval v roce 1927 první kvantově mechanické zpracování chemické vazby v molekule vodíku (základy teorie valenční struktury a teorie valenční vazby). Bylo to krátce po zavedení kvantové mechaniky Heisenbergem a Schrödingerem, protože kvantová mechanika byla klíčová při jejich vysvětlení kovalentní vazby. Další nezbytným objevem byl Pauliho princip o nerozlišitelnosti elektronů.
  • Jeho první přednáška v roce 1928 na Friedrich-Wilhelms-Universität v Berlíně pojednávala o kvantové mechanice, zejména aplikacích na problémy více těles a chemii.
  • V roce 1939 vydal knihu La théorie de l'observation en mécanique quantique, kterou napsal s Edmondem Bauerem (1880–1963).
  • London vyvinul teorii chemické vazby homopolárních molekul. Jeho práce jsou považovány za milník v moderní chemii.
  •  
    Disperzní síly: vznik okamžitých dipólů v nepolárních dvouatomových molekulách. Neuspořádaný pohyb elektronů kolem jádra způsobuje malou polarizaci molekuly (částečný záporný náboj δ, částečný kladný náboj δ ).
    V oblasti mezimolekulárních sil vytvořil výraz disperzní efekt pro přitažlivost mezi dvěma atomy vzácných plynů ve velké vzdálenosti (asi 1 nanometr) od sebe. V současné době je tato interakce označována Londonova disperzní síla. Pro atomy a nepolární molekuly je Londonova disperzní síla jedinou mezimolekulární silou a je zodpovědná za jejich existenci v kapalném a pevném stavu. Pro polární molekuly je tato síla jednou z částí van der Waalsovy síly spolu se silami mezi permanentními molekulárními dipólovými momenty.
  • Spolu se svým bratrem Heinzem Londonem vyvinul fenomenologickou interpretaci supravodivosti, která přispěla k lepšímu pochopení chemických pozorování pomocí kvantové mechaniky. Předpověděl vliv kvantování toku v supravodičích a postuloval, že elektrodynamika supravodičů je popsána masivním polem.
  • London také vyvinul teorii rotační odezvy supravodiče, která způsobuje rotaci supravodiče a generuje magnetické pole. Tento efekt se po něm nazývá Londonův moment a je využíván v modelech rotační dynamiky neutronových hvězd.
  • V USA pracoval především v oblasti superfluidity.

Reference

editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Fritz London na německé Wikipedii a Fritz London na anglické Wikipedii.

  1. a b London, Fritz - Deutsche Biographie. Dostupné online. [cit. 2018-04-27].

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat