František Taufer

František Taufer
František Taufer
	František Taufer
Narození	2. dubna 1885; Němčice nad Hanou; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	22. července 1915 (ve věku 30 let) nebo 31. července 1915 (ve věku 30 let); poblíž Lublinu, Gubernie; Ruské impérium
Povolání	spisovatel, básník a učitel
Děti	Jiří Taufer; Otakar Taufer
Příbuzní	Jiří Taufer (vnuk)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Taufer (2. dubna 1885, Němčice nad Hanou^[1] – 22. července 1915, poblíž Lublinu, Polsko^[2]^{[p 1]}) byl moravský básník a prozaik.

Život

Pocházel z rodiny pekařského mistra, v roce 1904 maturoval na učitelském ústavu v Kroměříži. Následně vyučoval na školách v Pavlovicích na Hané, Kunštátě (zde se seznámil s budoucí manželkou, učitelkou Marií Krondlovou, †1950), Jihlavě, Rájci nad Svitavou (dnes Rájec-Jestřebí) a v Boskovicích, kde byl 1. 10. 1908 ustanoven zatímním učitelem měšťanské školy dívčí. Po zřízení měšťanské školy chlapecké v nedalekém Rájci nad Svitavou r. 1912 byl jmenován zatímním ředitelem (jako takový založil mj. školní kroniku), o definitivu se však nakonec neucházel a vrátil se do Boskovic, kde byl od 1. 3. 1913 ustanoven odborným učitelem na měšťanské škole chlapecké. 10. 12. 1914 odveden, 1. 2. 1915 narukoval do Brna a posléze po krátkém výcviku byl poslán na frontu, kde padl v bitvě u Lublinu v jihovýchodním Polsku.

Byl otcem básníka a překladatele Jiřího Taufera (1911–1986) a rektora University 17. listopadu prof. JUDr. Otakara Taufera, CSc. (1909–1981).

Dílo

Ve své době byl Taufer znám hlavně jako básník. Psal přírodní, úvahovou i reflexivní lyriku v jemném, náladovém duchu lumírovské poesie, ponejvíce užíval pravidelný, vázaný verš, náměty čerpal ze svého okolí. Prvotiny publikoval časopisecky pod pseudonymy Fr. Lučan a později F. U. Erat, který vytvořil ze svého příjmení. Vydal básnické sbírky: Květy (1908), U lesní studánky (1909), Kruh (1909), Trosky (1910), Země milostná (1912), posmrtně vyšla sbírka Zhudebněný život (1918) a několik básní ve výboru Čtverozvuk (1926). Je též autorem povídkové knihy Horská zahrada (1918) a dodnes ceněného historického spisku Městečko Rájec (1913) o 65 str. se 17 dobovými snímky, týkajícího se dějin Rájce nad Svitavou od nejstarší doby do Tauferovy současnosti.

Posmrtné ocenění

R. 1923 byla po něm v Rájci pojmenována ulice, 28. 10. 1928 byla odhalena jeho pamětní deska na budově rájecké školy.
V roce 1935 byla odhalena pamětní deska na rodném domě v Němčicích.^[3]

Odkazy

Poznámky

↑ Dle Lexikonu české literatury byl úředně prohlášen za mrtvého až v roce 1919. Ministerstvo války stanovilo datum mezi 11. a 23. 7. 1915. V literatuře i v tisku jsou uváděna různá data úmrtí.

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu
↑ MERHAUT, Luboš. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, S–T. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1572-3. Kapitola František Taufer.
↑ Prostějovský deník: Fotogalerie, František Taufer

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu František Taufer na Wikimedia Commons
Hledáme ztracený čas: František Taufer
František Taufer: Podjaří

[3] Dle Lexikonu české literatury byl úředně prohlášen za mrtvého až v roce 1919. Ministerstvo války stanovilo datum mezi 11. a 23. 7. 1915. V literatuře i v tisku jsou uváděna různá data úmrtí.

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu

[merhaut-2] MERHAUT, Luboš. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, S–T. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1572-3. Kapitola František Taufer.

[4] Prostějovský deník: Fotogalerie, František Taufer

[1]

[2]

[p 1]

[3]

František Taufer
František Taufer
Narození	2. dubna 1885 Němčice nad Hanou Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	22. července 1915 (ve věku 30 let) nebo 31. července 1915 (ve věku 30 let) poblíž Lublinu, Gubernie Ruské impérium Ruské impérium
Povolání	spisovatel, básník a učitel
Děti	Jiří Taufer Otakar Taufer
Příbuzní	Jiří Taufer (vnuk)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.