František Slavík (akademik)
Akademik František Slavík (18. srpna 1876 Kutná Hora[1] – 27. ledna 1957 Praha) byl mineralog, petrolog a geolog, účastník protinacistického odboje a politický vězeň, profesor a rektor Univerzity Karlovy.
| František Slavík | |
|---|---|
.jpg) Akademik František Slavík | |
| Narození | 18. srpna 1876 Kutná Hora  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 27. ledna 1957 (ve věku 80 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Alma mater | Univerzita Karlova Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | pedagog, spisovatel, vysokoškolský učitel, mineralog a petrolog |
| Zaměstnavatel | Univerzita Karlova |
| Choť | Ludmila Slavíková-Kaplanová |
| Rodiče | František Augustin Slavík Gabriela Rybová |
| Funkce | rektor Univerzity Karlovy (1937–1938) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatNarodil se 18. srpna 1876 v Kutné Hoře[1] Gabriele Slavíkové rozené Rybové a Františku Augustinu Slavíkovi, který byl profesorem kutnohorské reálky.
Po maturitě roku 1895 studoval přírodní vědy na Filozofické fakultě UK v Praze[2] a už od roku 1897 působil jako asistent mineralogie, kterou pak po promoci roku 1899 studoval v Mnichově. Učil na gymnáziu na Žižkově, roku 1906 začal přednášet na Karlově univerzitě a roku 1916 byl jmenován řádným profesorem mineralogie a ředitelem mineralogického ústavu české univerzity v Praze. O rok později se oženil se svou o 14 let mladší spolupracovnicí, mineraložkou Ludmilou Kaplanovou.[3] Roku 1922 se stal členem České akademie věd a umění, roku 1923 členem Královské české společnosti nauk a roku 1924 Masarykovy akademie práce. V roce 1924–1925 byl děkanem nedávno zřízené Přírodovědecké fakulty a v roce 1937–1938 byl zvolen rektorem UK.
Po okupaci roku 1939 a zavření českých vysokých škol se s kolegy podílel na odbojové činnosti, roku 1943 byl i s manželkou Ludmilou zatčen a vězněn v koncentračních táborech Osvětim a Buchenwald. Jeho žena se konce války nedožila, zemřela v Osvětimi necelé dva týdny po zatčení.[3] On sám se po osvobození roku 1945 věnoval obnově univerzity, mineralogického ústavu a jeho sbírek. Roku 1952 se podílel na založení ČSAV, byl jmenován akademikem a prvním předsedou II. sekce ČSAV. I po emeritování docházel pravidelně na své pracoviště na Albertově.[4]
Dílo
editovatZabýval se hlavně speciální a regionální mineralogií a petrografií. Publikoval přes 500 původních prací, mezi nejvýznamnější patří Metalogenese Železných hor (1929), Úvod do speciální mineralogie (1932) a Vznik a výskyt nerostů (1952). Za svoji vědeckou činnost byl i mezinárodně uznáván a byl nositelem mnoha vyznamenání a ocenění. Byl také členem Československé národní rady badatelské, Učené společnosti Šafaříkovy v Bratislavě, Komitétu pro přírodovědecký výzkum Čech a mnoha dalších organizací.[4]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnost Kutná Hora
- ↑ Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity I. (1882–1900), František Slavík
- ↑ a b Ludmila Slavíková-Kaplanová (1890-1943) Archivováno 9. 6. 2007 na Wayback Machine. – medailonek na webu Mineralogického muzea PřF UK v Praze
- ↑ a b František Slavík quido.cz
Literatura
editovat- Ottův slovník naučný, heslo Slavík František. Sv. 23, str. 349
- Ottův slovník naučný nové doby, heslo Slavík František. Sv. 10, str. 1319.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Slavík na Wikimedia Commons 
Autor František Slavík ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Slavík (akademik)
- F. Slavík na Kdo byl kdo, Libri Archivováno 9. 6. 2020 na Wayback Machine.
