František Krišpín
František Krišpín[1] (20. dubna 1841 Karlín[2] - 30. prosince 1870 Praha-Staré Město[3]), uváděný i s příjmením Kryšpín, byl český akademický malíř a ilustrátor.
| František Krišpín | |
|---|---|
| Narození | 20. dubna 1841 Karlín  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 30. prosince 1870 (ve věku 29 let) Praha-Staré Město  Rakousko-Uhersko |
| Příčina úmrtí | kardiovaskulární onemocnění |
| Povolání | malíř a kreslíř |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
editovatV dětství navštěvoval piaristickou školu, ale na podnět jejího ředitele, který si všiml chlapcova nadání, jej rodiče přihlásili na malířskou akademii. Protože mu ale v té době bylo jen 14 let, nebyl přijat. Místo toho se mu podařilo získat soukromé hodiny u inspektora pražské galerie Gustava Kratzmanna, který byl jeho pokroky tak nadšen, že jej po dvou letech vzal s sebou do Vídně. Na vídeňské akademii studoval v letech 1858-59 s výborným prospěchem, tak že jej profesor Josef Führich chtěl přijmout za svého žáka. Tomu ale zabránily finanční problémy. Protože jej rodiče už nemohli ve Vídni podporovat, vrátil se domů a vstoupil na pražskou malířskou akademii. Roku 1860 začal komponovat větší plátna.[4]
Roku 1866 odjel na státní stipendium do Paříže, odkud se vrátil v následujícím roce. Roku 1868 získal další stipendium na cestu do Říma, tu ale už neuskutečnil ze zdravotních důvodů.[4]
27. prosince 1870 odpoledne jej postihla závrať následovaná silnými křečemi, jejichž následkem zakrátko zemřel.[4] Jako příčina smrti se uvádělo ochrnutí mozku,[5] tj. mozková mrtvice.[6]
Dílo
editovatKrišpín je autorem následujících obrazů:[4]
- Nero pohlížející na požár Říma (1860) — první významnější práce
- Smrt Sokratova (1865) — nejvíce oceňovaná práce, zejména pro kompozici
- Svatý Václav a Vojtěch — pro kostel v Hradci Králové
- Zbyhoň (1868) — podle postavy Rukopisu královédvorského
- Korintská nevěsta dle Goethe
- Madona a svatý Jan pro loutický kostel (v Loutí?).
- Hledání pravdy, poslední nedokončená alegorická kompozice.
Byl také znám jako ilustrátor. Na zakázku knihkupce Lehmanna kreslil obrázky světců pro barvotisky (Sv. Anna s Pannou Marií, Sv. Josef s Ježíškem, Sv. Cyril a Metoděj, Svatá rodina, Sv. Václav, Sv. Kateřina).[4] Ilustroval také balady českých básníků, národní báje a pověsti. Časopis Květy otiskl Svatojanskou noc v Ukrajině a ilustrace k básním Bez rosy (Vítězslav Hálek), Toman a lesní panna a Nevěrný milý (František Ladislav Čelakovský).[7]
Galerie
editovat-
František Krišpín – Portrét Aloise Vojtěcha Šembery (1867) -
František Krišpín – Portrét Eugena Karla Czernína z Chudenitz (1867) -
František Krišpín – Portrét Františka Švestky (1869) -
František Krišpín – Portrét Franze Antona II. Thun Hohensteina (1867) -
František Krišpín – Portrét Vratislava II. z Pernštejna (1867)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ některé odkazy uvádějí příjmení ve formě Kryšpín
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Rocha na pražském Žižkově
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při Kostele P. Marie před Týnem na Starém Městě pražském
- ↑ a b c d e František Kryšpín. Světozor. 1871-01-05, roč. 5, čís. 1, s. 7. Dostupné online [cit. 2011-01-08].
- ↑ Úmrtí. Národní listy. 1870-12-31, roč. 10, čís. 357, s. 2. Dostupné online [cit. 2011-01-08].
- ↑ MOSER, Václav. Ochrnutí. In: RIEGER, František Ladislav. Slovník naučný. Praha: I. L. Kober, 1866. Květy 1871 č.6 Dostupné online. S. 1014–1015.
- ↑ Kronika umění výtvarného. František Kryšpín,.... Květy. 1871-01, roč. 6, čís. 2, s. 15. Dostupné online [cit. 2011-01-08].
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Krišpín na Wikimedia Commons - František Krišpín v informačním systému abART
