František Jan Jezbera

František Jan Jezbera
František Jan Jezbera
	František Jan Jezbera
Narození	15. ledna 1829; Březnice; Rakouské císařství
Úmrtí	5. listopadu 1901 (ve věku 72 let); Varšava; Kongresové Polsko
Povolání	jazykovědec
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Jan Jezbera, křtěný František, církevní jméno Ivanovič, Feodor (15. ledna 1829 Březnice^[1] – 3. listopadu 1901 Varšava^[2]), byl český vysokoškolský pedagog, jazykovědec, spisovatel, básník, překladatel a odborný publicista.

Život

František Jezbera se narodil v Březnici v rodině truhláře Jana Jezbery a jeho ženy Rozálie rodem Štolové.^[1] Své vzdělání zakončil v Praze, kde absolvoval Filozofickou fakultu na Karlově Univerzitě a v roce 1871 byl jmenován mimořádným profesorem slovanských jazyků na pražské polytechnice, vyučoval zde ruštinu a srbštinu, a později přednášel též o Slovanstvu.^{[pozn. 1]}

V letech 1864–1865 podnikl cesty do Ruska, kde shromažďoval národopisný materiál. Poté pobýval v Polsku, kde od roku 1869 působil jako mimořádný profesor slovanských jazyků, později zde založil všeruské etnografické muzeum při univerzitě ve Varšavě. O prázdninách jezdil do Březnice a lázní Letiny. Závěr života prožil ve Varšavě, kde v roce 1901 zemřel.

František Jezbera propagoval slovanskou vzájemnost a prosazoval cyrilskou abecedu, byl rovněž redaktorem časopisu „Slověnin“.

Literární dílo (výběr)

1857 Pěsma, koju je u srbskoslavjanskome jezyku napisao i všem Slavjanom, iz Zlatnog-Praga odlazećim, na uspomenu posvetio
1858 Kyril a Method, svatí apoštolové slovanských národův, nepsali nikdy hlaholsky než kyrilsky, to jest písmem na základě abecedy řecké sestaveným a doplněným
1860 O písmenech všech slovanských národův.
1861 Póvodní zpěvy a básně, část první
1864 Slova k povyjasnění naší slovanské vzájemnosti, spolu i odpověď redakci časopisu "Národ" na to, čím zúmyslně pravdy nemluvíc, svým čtenářům by neprospěla, jakož i nezvratné důkazy o tom, že úvahy a zprávy vezdy jen s rozmyslem čítati radno
1865 První česko-slovenský Slabikář písmem slovanským : spolu i jasné navedení k důkladnému naučení-se lehounkým spůsobem písmu a pravopisu, k němuž více než 70 milionův Slovanův a sice všichni Rusové, Bulhaři a Srbové se přiznávají

Odkazy

Poznámky

↑ Podle pražské policejní konskripce pobýval F. J. Jezbera v Praze patrně od listopadu 1859 do listopadu 1864.^[3]

Reference

↑ ^a ^b Matriční záznam o narození a křtu Františka Jezbery farnost Březnice
↑ Feodor Ivanovič Jezbera zemřel. Národní listy. 1901-11-12, s. https://ndk.cz/view/uuid:8fa7b430-6bfe-11dc-92ee-000d606f5dc6?page=uuid:53e1a9d0-126e-11e7-96ce-005056827e51. ISSN 1214-1240.
↑ Policejní ředitelství I, konskripce, karton 232, obraz 709. Prah: Národní archiv Dostupné online.

Literatura

1993 Lexikon české literatury. Díl 2/I. Praha 1993, str. 523

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu František Jan Jezbera na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Jan Jezbera
František Jan Jezbera v informačním systému abART
František Jan Jezbera v databázi Středočeské vědecké knihovny
Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Jezbera Franz (1829), učitel

[4] Podle pražské policejní konskripce pobýval F. J. Jezbera v Praze patrně od listopadu 1859 do listopadu 1864.^[3]

[matrikaN-1] Matriční záznam o narození a křtu Františka Jezbery farnost Březnice

[2] Feodor Ivanovič Jezbera zemřel. Národní listy. 1901-11-12, s. https://ndk.cz/view/uuid:8fa7b430-6bfe-11dc-92ee-000d606f5dc6?page=uuid:53e1a9d0-126e-11e7-96ce-005056827e51. ISSN 1214-1240.

[3] Policejní ředitelství I, konskripce, karton 232, obraz 709. Prah: Národní archiv Dostupné online.

[1]

[2]

[pozn. 1]

[3]

František Jan Jezbera
František Jan Jezbera
Narození	15. ledna 1829 Březnice Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	5. listopadu 1901 (ve věku 72 let) Varšava Kongresové Polsko
Povolání	jazykovědec
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.