František Jílek (1865–1911)

český dirigent, hudební skladatel a varhaník

František Jílek (16. února 1865 Písek[1]25. ledna 1911 Královské Vinohrady[2][3]) byl český dirigent a hudební skladatel.

František Jílek
Základní informace
Narození16. února 1865
Písek
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí25. ledna 1911 (ve věku 45 let)
Královské Vinohrady
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Žánryklasická hudba
Povoláníhudební skladatel, dirigent a varhaník
Nástrojevarhany
Manžel(ka)Růžena Maturová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V některých regionálních publikacích je uváděn jako místo narození Písek v okrese Hradec Králové [4]. Jde o zřejmý omyl, neboť prokazatelně studoval na gymnáziu v Písku v Jižních Čechách [5].

Navštěvoval gymnázium v Písku a zde také získal základní hudební vzdělání u hudebního skladatele Františka Gregory. Ve studiu pokračoval na Pražské konzervatoři, kde byli jeho učiteli Antonín Bennewitz na housle a Zdeněk Fibich na kompozici a klavír. V letech 18851889 hrál 1. housle v orchestru Národního divadla.

Jako operní dirigent začínal u německého divadla v Opavě. V letech 18911892 působil u divadelní společnosti Ladislava Chmelenského a v letech 18921893 u společnosti Vendelína Budila. V roce 1893 řídil řadu představení Smetanovy Prodané nevěsty v divadle Unter den Linden v Berlíně. V operním souboru zpívala Růžena Maturová, se kterou se později oženil[6]. Ke stému výročí narození Wolfganga Amadea Mozarta uvedl poprvé v Brně symfonický koncert orchestru Národního divadla (Requiem, Symfonie Jupiter).

Poté působil jako operní dirigent v Sarajevu a od roku 1894 vyučoval na konzervatoři v Záhřebu housle, komorní hru a operní zpěv. V roce 1903 vystoupil na pozvání Karla Kovařovice v Národním divadle v Praze a od 15. září 1905 zde byl trvale angažován. V Národním divadle zůstal až do své smrti v roce 1911.

Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.

Skladatelské dílo není příliš rozsáhlé a nesklidil za ně žádný větší úspěch. Připomínají se:

  • Cigánovy housle (melodram na slova Jaroslava Vrchlického, 1890)
  • Jaro (ženský sbor, 1890)
  • Vienac hrvatskich pesana (1897)
  • První májová noc (kantáta)

Několik oper zůstalo ve stádiu náčrtu.

Reference

editovat
  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv. Vojtěcha na Novém Městě pražském
  3. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv. Ludmily na Vinohradech
  4. Kalendárium REGO
  5. 230 let píseckého gymnázia. www.icpisek.cz [online]. [cit. 2011-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-11. 
  6. Růžena Maturová

Literatura

editovat
  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Janota, D., Kučera, J. P.: Malá encyklopedie české opery. Praha 1999
  • Zdeněk Nejedlý: Opera Národního divadla, Praha, 1935

Externí odkazy

editovat