František Flos

František Flos
František Flos
	fotografie před rokem 1923
Rodné jméno	František Fridrich Flos
Narození	27. července 1864 nebo 27. srpna 1864; Přelouč
Úmrtí	8. ledna 1961 (ve věku 96 let); Praha
Povolání	pedagog, spisovatel
Národnost	česká
Významná díla	Lovci orchidejí,; Lovci kožišin
Rodiče	František Flos, Anna Flosová-Menčíková
	multimediální obsah na Commons
	původní texty na Wikizdrojích
	citáty na Wikicitátech
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Flos (27. července 1864, Přelouč – 8. ledna 1961, Praha) byl český pedagog, spisovatel, dramatik a překladatel.

matriční zápis o narození a křtu Františka Flose (matrika N 1857–1869 Přelouč (SOA Zámrsk))

Životopis

Narodil se v rodině Františka Flose, mistra řeznického z Přelouče a Anny Flosové-Menčíkové. Měl tři sourozence: Aloise (* 1854), Karla (* 1859) a Jindřicha (* 1869). Se ženou Gabrielou měl dva syny: Jiřího a Karla.^[1]

Vystudoval učitelský ústav v Hradci Králové. Nejprve působil jako učitel na Kolínsku, ředitelem obecné školy se stal v Týnci nad Labem. Od roku 1923 byl okresním školním inspektorem v Pardubicích.

Literatuře se začal věnovat poměrně pozdě, někdy kolem roku 1900. Od roku 1905 redigoval lidové kalendáře Havlíček a Palacký, v roce 1920 založil dětský časopis Úsvit. Proslavil se jako autor dobrodružné literatury pro mládež a je společně s Eduardem Štorchem považován za jejího zakladatele v české literatuře. Přestože nikdy nebyl za hranicemi své vlasti, dokázal na základě vyprávění přátel a odborné literatury vytvořit věrohodný obraz cizích zemí, který spojoval s barvitým a dramatickým dějem obsahujícím kromě napětí i morální poselství. Díky své šíři záběru i použití prvků SF je někdy považován za českého Julese Verna.^[2] Překládal z angličtiny a francouzštiny.

Byl členem Spolku českých spisovatelů beletristů Máj. Používal mnoho pseudonymů – Brabec, F. Konopka, Filip Kos, Pěnkava, Rorejs, F. Strnad a F. Vrabec. Byl představitelem tzv. žánrového realismu. V Praze bydlel na Spořilově č. 45/26.^[1]

Dílo

Dobrodružné romány

Lovci orchidejí I-III (1920–1922), třídílný román napsaný podle zážitků Jana Satrapy, zámeckého zahradníka v Červených Pečkách. Jednotlivé díly mají tyto názvy:
- Lovci orchidejí (1920)
- V pralesích Ecuadoru (1921)
- Pod sluncem rovníkovým (1922)
Strýcův odkaz (1926), odehrává se z větší části v Mosambiku v době první světové války
Útěk ze zajetí (1929), líčí příběh dvou slovenských emigrantů, kteří ve vzrušených dobách první světové války padnou na Nové Guineji do německého zajetí
Supové Atlasu (1929), vypráví o rozvoji a vzestupu marockého města Tazy na přelomu 17. a 18. století a o zániku tohoto města nedlouho poté
Vzducholodí do srdce Brazílie (1929)
Po stopách lupičů (1930), líčí příběh českého majitele brusírny drahých kamenů, jehož dodavatel kamenů – rovněž Čech – byl na Madagaskaru zabit a jeho žena i syn odvlečeni lupiči; později vydán pod názvem Za pokladem (1946)
Z pralesů Konga (1932), líčí průzkumnou výpravu pěti mužů do nitra Belgického Konga za nalezišti vzácných kovů
V bažinách argentinských (1933), ze severní Argentiny
Lovci kožišin (1934), ze života trapperů a farmářů v Kanadě
Po dobré stopě (1934), druhý díl románu Lovci kožišin
Na Modrém Nilu (1935), z prostředí Súdánu v době Mahdího povstání v druhé polovině 19. století
Albatros (1935), líčí cestu kolem světa, kterou na palubě letadla podniká dorůstající chlapec se svým otcem
Nad Tichým oceánem (1938), volně navazuje na knihu Albatros
Taje afrických pralesů (1941), vypráví o českém chlapci, který se po ztroskotání letadla ocitá mezi trpaslíky rovníkové Afriky

Další próza

Galerie dobráků (1905), obrázky, povídky, črty, humoresky
Na cestách životem (1907), sbírka humoresek, povídek a veselých črt
Rozvrat a jiné povídky (1910)
Probuzští hoši (1913)
Sedmikrásy (1913), povídky a obrázky
Přemety a přelety (1915), hrst humoresek a obrázků
Nádvorník Šibraváček (1915), život a dílo samorostlého filosofa z lesů
Šlechetné slunce, Ohně na horách (1917), společné vydání dvou maloměstských románů
Vítězná dráha (1918), kniha pro děti
Poklad v domě (1918), dívčí četba
Vstaň! (1919), román
Plavčík Frantík: povídka vyznamenaná cenou Učitelského nakladatelství v Praze (1919)^[3]
Vlast svou v srdci nosíme (1924), povídka z počátku devatenáctého století
Narostla nám křídla (1924), povídka ze života
Štěstí najdeš na ulici (1925), povídka ze života
Polda (1925), povídka ze života chudého chlapce
Pětilístek (1925), povídky
Lusky (1926), hrst humoresek a obrázků
V krvi a v plamenech (1927), povídka z počátku 15. století
Zkažený anděl (1927), studentský román
Rebelie na vsi (1928), historie počestné obce Psotěvsi
Babiččin Šmodrcha (1932), dětský románek
Hynek Muška detektivem a co z toho pošlo (1932)
Statečný rod (1939), povídka z minulosti

Dětské divadelní hry

Vzácný kolovrat (1911), hra pro děti se zpěvy a tanci
Kralevic v zajetí (1912), loutková hra pro děti
Cep a kosa (1915), pohádka
Nanynka z Týnce (1917), hra se zpěvy pro děti
V zajetí skalních mužíků (1918), báchorka se zpěvy
Tajemství lesa (1932), hra se zpěvy pro mládež
Ferda detektiv (1934), hra pro děti
Létající restaurace U deseti haléřů (1936), moderní pohádka se zpěvy

Ostatní

Žena (1904), divadelní hra
Lavina (1905), divadelní hra
V přestávce (1916), žertovná deklamace pro čtyři dívky
Trojdílná čítanka pro české školy obecné III 1920), třetí díl čítanky určený pro 6., 7. a 8. školní ročník
Konsul z ostrovů (1928), veselohra
Přírodopisná exkurse (1938), fraška ze studentského života

Překlady

Jeden z "Bídníků": Claude Gueux – Victor Hugo. Risettiny neděle – Pierre Zaccone; z francouzštiny F. Flos a E. Jar. Klenč (1898)
Škola pohoršení – R. B. Sheridan; z angličtiny (1899)^[3]
Fysiologie – Michael Foster; z angličtiny (1900)
Princ Pukavec – Èmile Watin; ilustrace od Viktora Olívy; z francouzštiny přeložili a pro české děti upravili F. Flos a Antonín Sellner (1909)
Janin Jan – Émile Pouvillon (1910)^[3]
Sen: z cyklu Rougon-Macquartové: historie z časů druhého císařství – Émile Zola; z francouzštiny F. Flos a A. Sellner; předmluva Q. M. Vyskočil (1912)
Statečný Jan: povídka pro mládež – E. Sibylle (1913)^[3]
Paní Bovaryová: román – Gustav Flaubert; z francouzštiny F. Flos a A. Sellner (1916)
V růžích: román – André Theuriet: z francouzštiny (1913)
Dům u dvou parem – A. Theuriet; z francouzštiny A. Sellner a F. Flos (1920)
Smrtelný hřích – A. Theuriet; F. Flos a A. Sellner; ilustroval Jan Goth (1920)
Útulek – A. Theuriet (1923)^[3]
Poslední útulek – A.Theuriet; A. Sellner a F. Flos (1924)
Utrýzněná srdce – A. Theuriet; A. Sellner a F. Flos (1926)

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 97.
↑ http://www.subjektivnik.cz/esej/frantisek-behounek^{[nedostupný zdroj]}
↑ ^a ^b ^c ^d ^e FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 31–32.

Literatura

KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásné písemnictví v letech 1918–1945. Praha: Orbis, 1945. 1018 s. S. 170–171
FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 1. A–G. Praha: Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu František Flos na Wikimedia Commons
Osoba František Flos ve Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Flos
Autor František Flos ve Wikizdrojích
František Flos v Databázi knih
František Flos v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
František Flos v České divadelní encyklopedii
http://www.legie.info/autor/2214-frantisek-flos

[:0-1] Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 97.

[2] ttp://www.subjektivnik.cz/esej/frantisek-behounek^{[nedostupný zdroj]}

[:1-3] FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 31–32.

[1]

[2]

[3]