František Bernard z Thurnu
František Bernard hrabě z Thurnu-Valsassiny (německy Franz Bernhard Graf von Thurn-Valsassina; únor 1592[1] [2] – 24. října 1628 Strasburg/Brodnica) byl rakouský šlechtic a voják z rodu Thurnu-Valsassina, působil postupně v moravských, císařských a švédských službách v hodnosti generálmajora.
František Bernard z Thurnu | |
---|---|
František Bernard z Thurnu | |
Narození | 1592 nebo 1595 |
Úmrtí | 24. října 1628 |
Děti | Jindřich Matyáš z Thurnu Kristián z Thurnu |
Rodiče | Jindřich Matyáš z Thurnu |
Vojenská kariéra | |
Bitvy | třicetiletá válka |
multimediální obsah na Commons |
Život
editovatFrantišek Bernard z Thurnu-Valsassiny se narodil jako syn protestantského generála Jindřicha Matyáše z Thurnu, který v bitvě na Bílé hoře stál v čele moravského pluku. Thurna po prohře přemluvil generál Boucquoy, aby přešel na vítěznou stranu. Se zbývajícími 400 muži měl dobýt hrad Karlštejn, který obsadili Angličané. Rychle však opět změnil strany a nastoupil k markraběti Janu Jiřímu Krnovskému a bránil Kladsko. Po kapitulaci města dne 26. října 1622 se mohl stáhnout. V roce 1623 vedl kavalérii o síle 1 000 mužů pod velením vévody Kristiána Brunšvického. V prohrané bitvě u Stadtlohnu dne 6. srpna 1623 byl těžce raněn, ale z tohoto zranění se uzdravil.
V říjnu 1625 získal František Bernard od švédského krále Gustava Adolfa město Perno se zámkem.[3] [4] V roce 1625 za švédskou strany bojoval vítězně také v Polsku proti Litevcům v Zemgalsku. V září 1626 poblíž Visly předstíral, že musí po pokusu o útok opustit redutu. Tajně nastražil minu, kterou vyhodil do povětří, když chtěli pevnůstku převzít Poláci. Říká se, že takto zneškodnil 400 mužů.
V roce 1627 s mnoha tisíci vojáky obléhal braniborský hrad Lochstedt. Spolu se švédským králem zaútočil na Poláky na Gdaňské Žulavě s asi 600 muži na lodích. Bitva byla vyhrána, ale František Bernard byl střelbou těžce zraněn v pravém boku a noze. Zemřel o rok později, k velké lítosti krále, který se s ním přátelil.
Rodina
editovatFrantišek Bernard byl ženatý s Magdalenou, rozenou hraběnkou Hardeckovou. Jeho synové se jmenovali Kristián a Jindřich Matyáš.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Franz Bernhard von Thurn na německé Wikipedii.
- ↑ Martin Klöker. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-3-11-094253-8.
- ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Õpetatud Eesti Selts. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Ferdinand Otto Freiherr von Nordenflycht. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
Literatura
editovat- Constantin von Wurzbach: Thurn-Valsassina, Franz Bernhard. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 45. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1882, S. 101 f.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu František Bernard z Thurnu na Wikimedia Commons