Nitrylfluorid

chemická sloučenina
(přesměrováno z Fluorid nitrylu)

Nitrylfluorid je anorganická sloučenina se vzorcem NO2F, bezbarvý plyn a silné oxidační činidlo, používaná jako fluorační činidlo[1] a navržená jako oxidant v raketových palivech (k takovému použití ovšem nikdy nedošlo).

Nitrylfluorid
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Model molekuly
Model molekuly
Obecné
Systematický názevnitrylfluorid
Ostatní názvyfluorid nitrylu
Sumární vzorecNO2F
Vzhledbezbarvý plyn
Identifikace
Registrační číslo CAS10022-50-1
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)233-021-0
PubChem66203
SMILES[N ](=O)([O-])F
InChIInChI=1/FNO2/c1-2(3)4
Vlastnosti
Molární hmotnost65,005 g/mol
Teplota tání−166 °C (107 K)
Teplota varu−72 °C (201 K)
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jedná se o molekulovou, nikoliv iontovou sloučeninu, což se odráží v nízké teplotě varu. Molekula je rovinná, s vazbou N-F o délce 135 pm.[2]

Příprava

editovat

Henri Moissan a Paul Lebeau popsali v roce 1905 přípravu nitrylfluoridu fluorací oxidu dusičitého. Reakce je vysoce exotermní, což vedlo ke vzniku řady vedlejších produktů. Jednodušší metoda nevyžaduje plynný fluor, místo něj se používá fluorid kobaltitý při teplotě 300 °C:[3][4]

NO2 CoF3 → NO2F CoF2

CoF2 lze přeměnit zpět na CoF3.

Byly popsány i jiné postupy.[5]

Termodynamické vlastnosti

editovat

Termodynamické vlastnosti nitrylfluoridu byly prozkoumány pomocí infračervené a Ramanovy spektroskopie;[6] standardní slučovací teplo FNO2 je −80 ± 9 kJ/mol.

  • Rovnováha jednomolekulárního rozkladu FNO2 je při teplotě 500 kelvinů minimálně o šest řádů ve prospěch produktů, při 1 000 kelvinech o dva řády.[6]
  • Homogenní tepelný rozklad nelze zkoumat za teplot pod 1 200 kelvinů.[6]
  • S rostucí teplotou se rovnováha posouvá ve prospěch reaktantů.[6]
  • Disociační energie vazby N-F u nitrylfluoridu je 193 kJ/mol, tedy přibližně o 75 kJ/mol nižší, než je u jednoduchých vazeb N-F běžné; což lze přičíst vlivu „reorganizační energie“ NO2 radikálu; radikál NO2 v FNO2 je tak méně stabilní než samotný NO2. Liché elektrony využité na vznik vazby N-F bond tvoří v NO2 rezonující tříelektronovou vazbu, která molekulu stabilizuje.[6]

Nitrylfluorid lze použít na přípravu organických nitrosloučenin a esterů kyseliny dusičné.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nitryl fluoride na anglické Wikipedii.

  1. Merck Index, 13th edition (2001), p.1193
  2. F. A. Cotton and G.Wilkinson, Advanced Inorganic Chemistry, 5th edition (1988), Wiley, p.333.
  3. Ralph A. Davis; Douglas A. Rausch. Preparation of Nitryl Fluoride. Inorganic Chemistry. 1963, s. 1300–1301. DOI 10.1021/ic50010a048. 
  4. GREENWOOD, Norman Neill; EARNSHAW, Alan. Chemie prvků. Sv. 1.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium, 1993. 793 s. s. ISBN 80-85427-38-9, ISBN 978-80-85427-38-7. S. 533. 
  5. Albert V. Faloon; William B. Kenna. The Preparation of Nitrosyl Fluoride and Nitryl Fluoride. Journal of the American Chemical Society. 1951, s. 2937–2938. ISSN 0002-7863. DOI 10.1021/ja01150a505. 
  6. a b c d e E. Tschuikow-Roux. Thermodynamic Properties of Nitryl Fluoride. Journal of Physical Chemistry. 1962, s. 1636–1639. DOI 10.1021/j100815a017. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat