Fiona Mayová
Fiona May Iapichino (* 12. prosince 1969, Slough, Anglie) je bývalá britská atletka, dálkařka, která od roku 1994 reprezentovala Itálii.
| Fiona Mayová | |
|---|---|
 Fiona Mayová (2011) | |
| Osobní informace | |
| Narození | 12. prosince 1969 (55 let) Slough, Anglie |
| Stát |  Itálie |
| Výška | 182 cm |
| Hmotnost | 61 kg |
| Choť | Gianni Iapichino |
| Děti | Larissa Iapichino |
| Příbuzní | Marcel Garvey (strýc z druhého kolene) |
| Kariéra | |
| Disciplína | skok daleký |
| Účasti na LOH | 5 |
| Účasti na MS | 8 |
| Účasti na ME | 3 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Atletika na LOH
| ||
| stříbro | Atlanta 1996 | skok daleký |
| stříbro | Sydney 2000 | skok daleký |
| Mistrovství světa v atletice | ||
| zlato | Göteborg 1995 | skok daleký |
| bronz | Athény 1997 | skok daleký |
| stříbro | Sevilla 1999 | skok daleký |
| zlato | Edmonton 2001 | skok daleký |
| Halové MS v atletice | ||
| zlato | Paříž 1997 | skok daleký |
| Mistrovství světa juniorů v atletice | ||
| zlato | Sudbury 1988 | skok daleký |
| Mistrovství Evropy v atletice | ||
| bronz | Helsinky 1994 | skok daleký |
| stříbro | Budapešť 1998 | skok daleký |
| Halové ME v atletice | ||
| zlato | Valencie 1998 | skok daleký |
| Mistrovství Evropy juniorů v atletice | ||
| zlato | Birmingham 1987 | skok daleký |
V roce 1987 se stala v Birminghamu juniorskou mistryní Evropy. O rok později v kanadském Sudbury získala zlato také na juniorském mistrovství světa. Dvakrát vybojovala stříbrnou medaili na letních olympijských hrách (1996, 2000). Osmkrát v řadě se zúčastnila mistrovství světa v atletice. Poprvé v roce 1991 v Tokiu, naposledy v Helsinkách 2005. Získala dvě zlaté, jednu stříbrnou a bronzovou medaili. Stříbro a bronz má rovněž z ME v atletice. Je halovou mistryní světa (1997) i halovou mistryní Evropy (1998).
3. října 2000 byla za své úspěchy vyznamenána Záslužným řádem italské republiky.
Kariéra
editovatLetní olympijské hry
editovatHned pětkrát se zúčastnila letních olympijských her. Na prvních dvou olympiádách v Soulu 1988 a v Barceloně 1992 reprezentovala svou rodnou zemi. Na olympiádě v Soulu obsadila ve finále šesté místo. Vítězná Američanka Jackie Joynerová-Kerseeová skočila 740 cm. Smolně pro ni skončila účast na letních hrách v Barceloně o čtyři roky později, kde se v kvalifikaci zranila a nemohla pokračovat dále v soutěži. Největší úspěchy zaznamenala již coby reprezentantka Itálie.
Na olympiádě v Atlantě 1996 získala stříbrnou medaili, když prohrála jen s nigerijskou dálkařkou Chiomou Ajunwaovou, která skočila o deset cm dál (712 cm). Druhé stříbro vybojovala výkonem 692 cm o čtyři roky později v australském Sydney, kde nestačila pouze na Němku Heike Drechslerovou (699 cm). Stejný výkon jako Mayová předvedla rovněž Američanka Marion Jonesová, ta však měla horší druhý pokus a získala bronz. O medaili ale nakonec přišla, když se později přiznala k užívání dopingu. Definitivně ji byla odebrána v roce 2009 a bronz dodatečně získala Ruska Taťjana Kotovová.[1]
Mayová reprezentovala i na letních hrách v Athénách 2004, avšak její kvalifikační výkon 638 cm na postup do finále nestačil.
| Olympijské hry | Místo konání | Umístění | Výkon |
|---|---|---|---|
| LOH 1988 | Soul, Jižní Korea | 6. | 6,62 m |
| LOH 1992 | Barcelona, Španělsko | kvalifikace | DNF |
| LOH 1996 | Atlanta, USA | 2. | 7,02 m |
| LOH 2000 | Sydney, Austrálie | 2. | 6,92 m |
| LOH 2004 | Athény, Řecko | kvalifikace | 6,38 m |
2001–2005
editovatNa světovém šampionátu v kanadském Edmontonu se podruhé stala mistryní světa ve skoku dalekém. Kvalifikační limit (670 cm) k postupu do finále překonala o 10 cm a postoupila z první pozice. Ve finále ve třetí sérii skočila 702 cm a tento výkon byl nakonec rozhodující.[2] Ze soupeřek se nejvíce přiblížila Ruska Taťjana Kotovová, jež skočila 701 cm a brala stříbro.[3] Po MS absolvovala ještě dalších šest závodů a po skončení sezóny se cítila psychicky unavená.[4] Zvažovala roční pauzu ale nezdráhala se také ukončit kariéru a založit rodinu. V prosinci téhož roku oznámila přerušení kariéry z důvodu těhotenství.[5][6] Zpět k atletice se vrátila v roce 2003, avšak na někdejší úspěchy již nenavázala. Na MS v atletice 2003 v Paříži skončila devátá a na halovém MS 2004 v Budapešti šestá. Naposledy startovala na světovém šampionátu v Helsinkách v roce 2005, kde jen těsně nepostoupila z kvalifikace.[7]
Osobní rekordy
editovatSoukromý život
editovatDo roku 1993 závodila za Velkou Británii. Po sňatku s italským tyčkařem Giannim Iapachinem však získala italské občanství.[6] 14. července 2002 se ji narodila dcera Larissa. V roce 2011 skončilo jejich manželství rozvodem.[8]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ ČTK, iDNES.cz. MOV přerozdělil medaile po Jonesové, Thanuová přišla zkrátka. iDNES.cz [online]. 2009-12-09 [cit. 2013-08-27]. Dostupné online.
- ↑ iDNES.cz, ČTK. Mayová vyhrála dálku o jediný centimetr. iDNES.cz [online]. 2001-08-08 [cit. 2013-08-27]. Dostupné online.
- ↑ Fiona May - Italy - A second gold at the Worlds [online]. sporting-heroes.net. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ČTK, iDNES.cz. Mayová je psychicky unavená. iDNES.cz [online]. 2001-09-14 [cit. 2013-08-27]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Světová šampionka čeká potomka. iDNES.cz [online]. 2001-12-09 [cit. 2013-08-27]. Dostupné online.
- ↑ a b Reuters, AFP , par. Chtějí rekordy, medaile, návrat i zdraví. iDNES.cz [online]. 2002-05-20 [cit. 2013-08-27]. Dostupné online.
- ↑ Women Long Jump World Championship 2005 [online]. Todor66.com. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tgcom24. Fiona May: "Così è finita con mio marito". Tgcom24 [online]. 2011-07-19 [cit. 2013-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-24.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fiona Mayová na Wikimedia Commons - Fiona Mayová na stránkách Světové atletiky (anglicky)
- Fiona Mayová v databázi Olympedia (anglicky)
