František de Paula Széchényi

uherský šlechtic, politik a filantrop
(přesměrováno z Ferenc Széchényi)

František hrabě Széchényi (maďarsky Széchényi Ferenc, 29. dubna 1754, Fertőszéplak13. prosince 1820, Vídeň) byl významný člen uherského šlechtického rodu Széchenyiů, učenec a filantrop.

František de Paula hrabě Széchényi
Narození28. dubna 1754 nebo 29. dubna 1754
Fertőszéplak
Úmrtí13. prosince 1820 (ve věku 66 let)
Vídeň
Alma materTereziánská akademie ve Vídni
Povolánípolitik
Oceněnírytíř Řádu zlatého rouna (1808)
Politická stranapolitik před vznikem politických stran
ChoťJuliana Marie Festeticsová
DětiŠtěpán Széchenyi
Žofie Zichyová z Vásonykeő
Františka Batthyányová
Ludvík Maria Széchényi[1]
Pavel Széchényi
RodičeZikmund Széchényi[1] a Marie Széchenyiová[1]
PříbuzníOtto Jiří Széchenyi a Béla Štěpán Széchenyi (vnoučata)
Funkcelord lieutenant of Baranya County (1785–1786)
Lord-lieutenant of Somogy County (1785–1786)
župan (Sremská župa, Virovitická župa a Pécs; 1785–1786)
lord-lieutenant of Tolna County (1785–1786)
Lord-lieutenant of Somogy County (1798–1811)
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se jako František de Paula Jan Josef hrabě Széchényi ze Sárvár-Felsövidéku, syn Zikmunda Széchényiho (1720–1769) a jeho manželky Marie, rozené hraběnky Czirákyové (1724–1787). Studoval na vídeňské Tereziánské akademii a vstoupil do státních služeb, v letech 1783–1785 byl zástupcem chorvatského bána Františka Esterházyho z Galanty. Za vlády Josefa II. opustil státní službu, ale zůstal přední osobností maďarského osvícenství a vzestupu uherského nacionalismu. Stál u zrodu Maďarské národní knihovny a Národního muzea v Budapešti.[2] Knihovna je po něm pojmenována Széchényiho národní knihovna.

Udržoval kontakty s řadou představitelů osvícenské šlechty v Čechách (Šternberkové, Kinští, Valdštejnové, Chotkové), s nimiž byl také v příbuzenských poměrech. V Čechách pobýval delší dobu v letech 1794–1795, z této doby jsou doloženy kontakty a korespondence s Josefem Dobrovským. Do Čech zajížděl i později, v roce 1799 pobýval na zámku Malá Skála u své sestry Anny Barbory, provdané Desfoursové.

Od roku 1798 zastával funkci nejvyššího komořího Uherského království a v roce 1808 obdržel Řád zlatého rouna.

Po roce 1810 žil trvale ve Vídni, kde vedl vyhlášený společenský salón.

Hrabě František de Paula Széchényi zemřel 13. prosince 1820 ve Vídni.

 
Juliana hraběnka Széchenyiová, rozená Festeticsová

František Széchenyi byl od roku 1777 ženatý s hraběnkou Julianou Marií Festeticsovou (1753–1824), s níž měl šest dětí:

  • 1. Jiří Maria Jan (György Mária János), (* a † 1778)
  • 2. Ludvík Maria Alois (Lájos Mária Alajos Daniel Ignác) (1781–1855), c. k. tajný rada, komoří, nejvyšší hofmistr arcivévodkyně Žofie, 1. ∞ Aloisie hraběnka Clam-Gallasová (1778–1822), 2. ∞ 1824 Františka de Paula hraběnka von Wurmbrand-Stuppach (1797–1873), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže
  • 3. Františka Karolína (1783–1861), dáma Řádu hvězdového kříže, ∞ 1802 Mikuláš (Miklós) hrabě Batthyány de Német Ujvár (1774–1842), c. k. komoří, majitel panství Pinkafeld
  • 4. Sophie (Zsófia) (1788–1855), dáma Řádu hvězdového kříže, ∞ 1807 Ferdinand hrabě Zichy z Vaszonykeö (1783–1862), c. k. komoří, polní podmaršál, velitel v Miláně a Benátkách
  • 5. Pavel (Pál) (1789–1871), c. k. tajný rada, komoří, 1. ∞ 1811 Lady Carolina Meade (1794–1820), 2. ∞ 1823 Emilie hraběnka Zichy-Ferraris (1803–1866), dáma Řádu hvězdového kříže
  • 6. Štěpán (István) (1791–1860), c. k. tajný rada, komoří, viceprezident Hospodářské společnosti v Pešti, maďarský národní hrdina, v uherské revoluční vládě ministr veřejných prací (1848), ∞ 1836 Krescencie hraběnka von Seilern und Aspang (1799–1875), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže

Reference

editovat
  1. a b c Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. Maďarské národní muzeum [online]. Maďarské národní muzeum [cit. 2010-01-21]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • PRAŽÁK, Richard: Čeští osvícenci a Ferenc Széchényi in: Sborník prací Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, V/2008; Brno, s. 15–24 dostupné online

Externí odkazy

editovat