Fajsal I.
Fajsal bin al-Husajn bin Alí al-Hášimí (arabsky: فيصل بن حسين, Fajṣal ibn Ḥusajn; 20. května 1883[1] – 8. září 1933) byl po krátké období v roce 1920 králem Velké Sýrie a od 23. srpna 1921 do roku 1933 králem Iráku.
| Fajsal I. | |
|---|---|
| král Velké Sýrie (1920), král Iráku (1921–1933) | |
 | |
| Narození | 20. května 1885 Mekka |
| Úmrtí | 8. září 1933 (ve věku 48 let) Bern |
| Pohřben | Iraq Royal Cemetery |
| Potomci | Azza Irácká, Princess Rajiha of Iraq, Princess Rafia of Iraq a Ghazi I. |
| Otec | Husajn ibn Alí al-Hášimí |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatByl členem hášimovské dynastie, která se pokládá za potomky proroka Mohameda. Fajsal vybízel k překonání rozporu mezi sunnitskými a ší'itskými muslimy a k podpoře panarabismu, jenž by vedl k vytvoření arabského státu, který by zahrnoval Irák, Sýrii a další části úrodného půlměsíce. Když byl u moci, snažil se diverzifikovat svou administraci mezi různé etnické a náboženské skupiny. Čelil velké výzvě, neboť většina oblasti Blízkého východu byla pod evropskou, konkrétně francouzskou a britskou, kontrolou a jiní arabští vůdci se k jeho myšlenkám stavěli odmítavě. Fajsal nakonec svou snahou o panarabský nacionalismus nevyhnutelně izoloval některé náboženské skupiny.
V roce 1919 podepsal společně s Chajimem Weizmannem ze Světové sionistické organizace takzvanou Fajsal-Weizmannovu dohodu, podle které měl, tehdy ještě emír, Fajsal podpořit sionistickou myšlenku, výměnou za sionistickou podporu arabskému státu v Sýrii, a to i navzdory odporu Francie.[2] Dohoda však měla dodatek, že Fajsal nepodpoří židovské přistěhovalectví do doby, než v Sýrii vznikne jeho stát.[2] Několik měsíců po podepsání dohody uvedl Fajsal v jednom ze svých dopisů:
| „ | My Arabové, a obzvláště pak ti vzdělaní mezi námi, pohlížíme s nejhlubšími sympatiemi na sionistické hnutí … vřele vítáme Židy zpátky doma … Pracujeme společně na reformovaném a novém Blízkém východě a naše hnutí doplňují jedno druhé. Naše hnutí jsou národní, nikoliv imperialistická. Je dost prostoru v Sýrii pro oba naše národy a domnívám se, že ani jedna strana nemůže být úspěšná bez té druhé | “ |
| — emír Fajsal, několik měsíců po podepsání Fajsal-Weizmanovy dohody[2] | ||
Nakonec celá dohoda ztroskotala, neboť Spojené království nedodrželo své závazky vůči Arabům a přenechalo Sýrii Francouzům.[2]
Vyznamenání
editovat
velkostuha Nejvyššího řádu renesance – Jordánsko, 1917
Královský Viktoriin řetěz – Spojené království, 12. prosince 1918
velkokříž Řádu čestné legie – Francie, 1918
velkokříž Řádu italské koruny – Italské království, 1918
řetěz Řádu Muhammada Alího – Egyptské království, 1. října 1926
čestný rytíř velkokříže Řádu svatého Michala a svatého Jiří – Spojené království, 1. ledna 1927
velkostuha Řádu Leopoldova – Belgie, 15. března 1930
řetěz Řádu Pahlaví – Írán, 26. dubna 1932
čestný rytíř velkokříže Řád lázně – Spojené království, 20. června 1933
_-_ribbon_bar.gif){kind=small}
.gif){kind=small}
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Faisal I of Iraq na anglické Wikipedii.
- ↑ ALLAWI, ALI A., 1947-. Faisal I of Iraq. New Haven: [s.n.] 634 s. ISBN 978-0-300-19936-9, ISBN 0-300-19936-8. OCLC 869923728
- ↑ a b c d ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 2. vyd. Praha: Barrister & Principal, 2007. ISBN 978-80-87029-16-9. S. 36–37.
Literatura
editovat- GOMBÁR, Eduard. Sýrie za vlády emíra Fajsala v letech 1918–1920. Historický obzor, 2007, 18 (3/4), s. 66-72. ISSN 1210-6097.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fajsal I. na Wikimedia Commons 
Osoba Fajsal I. ve Wikicitátech- (anglicky) Jewishmag.com - Fajsal-Weizmannova dohoda
| Předchůdce: — |
.png){kind=small}
|
Irácký král 1921–1933 |
|
Nástupce: Ghazi I. |
