Fajjúmské mumiové portréty
Fajjúmské mumiové portréty jsou moderní termín pro realistické portréty malované na dřevěné desky připojované k mumiím v období římské nadvlády v Egyptě. Je jedním z druhů tradičního panelového malířství, které v antickém světě patřilo mezi velmi oblíbený druh umění. Ze všech těchto děl se fajjúmské portréty zachovaly jako jediné.
Mumiové portréty byly nacházeny po celém Egyptě, ale nejčastějším místem jejich objevů byla Fajjúmská oáza, zejména okolí měst Hawara a Antinoopolis. Odtud pochází jejich název, který spíše než geografické vymezení, představuje vymezení na základě stylu. Zatímco malované kartonážové obaly mumií jsou datovány do faraonského období, fajjúmské mumiové portréty představují inovaci, která přišla s římskou okupací Egypta.[1]
Fajjúmské mumiové portréty se v egyptském pohřebním ritu vyskytovaly v období od konce 1. století př. n. l. nebo počátku 1. století n. l.. Doba ukončení jejich produkce není známa, ale odhaduje se na polovinu 3. století.[2] Představují největší skupinu poměrně malého množství zachovaných dokladů antické tradice vysoce prestižního panelového malířství, které zachovala svoji kontinuitu až do byzantského období a pozdějšího umění v západní Evropě. Dále se projevila také v egyptském koptském umění.
Portréty bývaly připojovány k obličejům mumií. Valná část z nich byla v pozdější době odpojena a je vystavována zvlášť v muzeích po celém světě.[3] Zobrazují hlavu nebo hlavu a horní část hrudníku jedné osoby z frontálního pohledu. Pozadí je většinou jednobarevné, někdy s ozdobnými prvky. Z pohledu umělecké tradice mají tyto obrazy původ spíše v řecko-římském umění než v egyptském. Osídlení fajjúmské oblasti zažilo velký nárůst v ptolemaiovském období, kdy byla osídlena vlnou řeckých imigrantů, především vojenských veteránů.[4]
Jsou rozlišovány na dvě skupiny podle použité výtvarné techniky. První představovaly voskové malby technikou enkaustiky a druhé se malovaly pomocí temper. První uváděné bývaly většinou kvalitnější, neboť díla kreslená enkaustikou nepodléhají vyblednutí barev a jsou odolné vůči vlhku.
Do dnešní doby je známo asi 900 těchto portrétů.[5] Většina z nich byla nalezena ve fajjúmských nekropolích. Díky suchému a horkému egyptskému klimatu se do dnešní doby zachovaly ve velmi dobrém stavu s téměř nevybledlými barvami.
Související články
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Fayum mummy portraits na anglické Wikipedii.
- ↑ BERMAN, Lawrence; FREED, Rita E.; DOXEY, Denise. Arts of Ancient Egypt. Boston: Museum of Fine Arts, 2003. Dostupné online. ISBN 0878466614. S. 193.
- ↑ Egyptology online: Fayoum mummy portraits [online]. The Astra Corporation Ltd., 2001 [cit. 2008-07-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-08-08. (angličtina)
- ↑ Příklady portrétů stále připevněných k mumiím lze spatřit v Egyptském muzeu v Káhiře nebo v Britském muzeu v Londýně.
- ↑ OAKES, Lorna; GAHLIN, Lucia. Ancient Egypt: An Illustrated Reference to the Myths, Religions, Pyramids and Temples of the Land of the Pharaohs. New York, USA: Barnes & Noble, 2003. Dostupné online. ISBN 1-84477-008-7. S. 236.
- ↑ Korpus všech známých exemplářů: PARLASCA, Klaus. Ritratti di mummie. Repertorio d'arte dell'Egitto greco-romano. Serie B, 1-4. Řím: 'L'Erma' di Bretschneider, 1969-2003.; Přehled dalších exemplářů objevených v pozdější době: TROPE, B. T.; QUIRKE, S.; LACOVARA, P. Excavating Egypt. Atlanta: Petrie Museum UC 79360, 2005. Dostupné online. ISBN 1928917062. S. 101.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fajjúmské mumiové portréty na Wikimedia Commons - Mumiové portréty v Petrie Museum (anglicky)
- Úměrnost a svéráznost ve fajjúmským mumiových portrétech, A.J.N.W Prag, listopad 2002 (anglicky)
- Historie enkaustického umění (anglicky)
- Egyptology online: Fayoum mummy portraits (anglicky)
- Fajjúmské portréty ve sbírkách Národní galerie v Praze
