Fürstenwalde

Fürstenwalde ;
	Kostel ve Fürstenwalde
Poloha
Souřadnice	50°45′39″ s. š., 13°52′3″ v. d.
Nadmořská výška	629 m n. m.
Časové pásmo	UTC 1
Stát	Německo
Spolková země	Sasko
Zemský okres	Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory
Město	Altenberg
	Fürstenwalde
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	9,8 km²
Počet obyvatel	301 (2018)
Hustota zalidnění	30,6 obyv./km²
Správa
Status	místní část
PSČ	01778
Označení vozidel	PIR, DW, FTL, SEB
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fürstenwalde je vesnice, místní část města Altenberg v německé spolkové zemi Sasko. Nachází se v zemském okrese Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory a má 301^[1] obyvatel. Leží ve východních Krušných horách, nedaleko české hranice.

Zeměpisná poloha

Fürstenwalde leží asi 45 km jižně od Dresden ve východních Krušných horách (Osterzgebirge), poblíž českých hranic (Krupka). Podél hranic sousedí Fürstenwalde s obcemi Müglitz, Liebenau a Oelsen. Na české straně je to Adolfov. Asi 200 m za Leichensteinem směrem na jih sousedí s loukami z větší části zaniklé osady Mohelnice.

Pohled na obec kolem roku 1916

Vývoj počtu obyvatel ve Fürstenwalde

1547: 170
1623: 200

1834: 438
1871: 500
1890: 440

1910: 472 (2)
1925: 511 (2)
1939: 477 (2)
1946: 702 (2)
1962: 540 (2)
1997: 436 (1)
1998: 434
1999: 425

2000: 418
2001: 422
2002: 409
2003: 394
2004: 385
2005: 357
2006: 358
2007: 347

(1): od 1997: obyvatelé na počátku roku (registrace obyvatel města Geising)
(2): Obyvatelé včetně Rudolphsdorfu

Dějiny

Fürstenwalde je v listinách poprvé zmínka roku 1324, kdy obec patřila do panství Lauenstein. Byli to pravděpodobně dřevorubci a uhlíři, kteří toto místo podél potoka založili. Bývalá obec se rozprostírá na délce dvou kilometrů s výškovým rozdílem v rozpětí 120 metrů. Kolem roku 1340 zde stálo přibližně 20 rolnických stavení, jedna kaple a dva mlýny. Po objevení ložisek železné rudy v Lauensteinu začal rozkvět hornictví, jemuž vděčí za vznik osada Kratzhammer, kdysi část obce Lauenstein. Železo se zpracovávalo ve starém hamru ("Hammerschänke"). Přístup do vesnice tvořila v její dolní části tzv. stará železná cesta. Po ní se vytěžené železo zpočátku dopravovalo až do Nizozemí.

Kostel ve Fürstenwalde

Erbgericht kolem roku 1903

V polovině 15. století byla z Pirny od drážďansko-teplické poštovní silnice, neboli Solné stezky, postavena odbočka, která přicházela z Breitenau přes horní část Fürstenwalde k hranici (Schwarzes Kreuz) a vedla dále do Čech. Později po ní jezdily i poštovní dostavníky, jak dokazuje poštovní milník směrem na Liebenau. Les a zemědělství s příslušnými řemesly hrály v této vesnici po staletí důležitou roli. V důsledku drsného klimatu trpěla oblast rozmary počasí a také války přinášely období pustošení, nemocí a bídy.

Potok Mohelnice (Müglitz), který pramení 4 km od Fürstenwalde na českém území a pak protéká idylickou místní částí Müglitz podél hranice, přinášel do svého údolí často hrůzu, když se během vydatných srážek změnil v dravý proud. Naposledy tomu bylo při záplavách v srpnu 2002. Také v roce 1927 zde velké záplavy způsobily velké škody.

Horní hostinec

Z někdejších tří hostinských sálů zůstal dnes jediný. Ten v "Hammerschänke" byl přestavěn, "Erbgericht" (v dobách NDR se plánovala přestavba na luxusní zotavovnu) byl zbourán a sál v hostinci Landgasthof byl značně zmenšen. Sál v nově postaveném spolkovém domě naproti "Hammerschänke" slouží nyní konání různých místních akcí. Je zde také bowlingová dráha.

Fürstenwalde bylo částí města Geising, které se k 1. 1. 2011 stalo částí města Altenberg.

Černý Kříž

Leží mezi Fürstenwalde a Müglitz, přímo na hraničním přechodu staré teplické poštovní silnice, která vede z Drážďan přes Dohnu, skrz Harthu (Nasenbach, A 17) do Fürstenwalde a dále podél hradu Kyšperk přes Teplice do Prahy. Těsně u hraničního potoka při samotě Ebersdorfer Weiler stojí dřevěný kříž, obecně známý pod jménem Černý Kříž. Nachází se na Černých Loukách, jež dostaly své jméno od prohlubní hustě zarostlých stromy a naplněných vodou, které se pak proměnily v bažinaté louky. Pohraničnímu lesu se také dříve říkalo Černý les, kvůli jeho neprostupnosti a přítomnosti loupežníků. Prý se kdysi v bažinatém terénu propadl poštovní dostavník s cenným nákladem a nebyl již nikdy nalezen. Také se vypráví o loupežnících, kteří vyloupili poštovní dostavník a zavraždili všechny cestující.

Starý německý hraniční kámen v místě Černý Kříž ve Fürstenwalde (Geising)
Dříve CS, nyní český hraniční kámen poblíž Fürstenwalde (Geising)
Český hraniční kámen u Fürstenwalde (Geising)

Místní části

Rudolphsdorf

Pohled na Rudolphsdorf

Místní část Rudolphsdorf (pojmenovaná po lauensteinském zámeckém pánovi jménem Rudolph von Bünau) byla založena nejspíš jako poplužní dvůr. Tato místní část patří odedávna k Fürstenwalde. Leží nad Fürstenwalde, přímo na české hranici. Těsně u hranice, na nehostinném místě, stojí osamocená usedlost, stará fořtovna (na místě zvaném "Haberfeldwald"). Paní, která tam bydlí („babička Schulzová“), se díky tomu již několikrát dostala do televizních šotů a novinových článků. Pravděpodobně zde již kolem roku 1400 stála jedna z prvních sklářských hutí ve východním Krušnohoří. Ve vizitační listině z roku 1539 lze nalézt zápis o příjmech fürstenwaldského faráře: „soll nachfolgen der Zins oder Dezem von Nauendorffe, die Glashütte genanth“ (Hermann Löscher, 1954). V roce 1555 se píše: „Newndorffel, zvaná skelná huť “. Huť byla již tehdy asi dávno zaniklá, protože místní obyvatelé potřebovali dřevo pro těžbu rudy.

O osadě se na počátku 19. století mluvilo jako o Ober Wiesenberg a v roce 1810 objevilo označení "Kupferstecher Bach". Dříve to bylo větší sídlo s hostincem a mnoha obyvateli. V důsledku vysídlení Sudet bylo na opačné straně hranice zbouráno mnoho domů. Na německé straně bylo zase mnoho budov strženo při stavbě přehrady na pitnou vodu Gottleuba (doba stavby: 1965–1974), protože bylo dané území zdrojovou oblastí pitné vody. Podobně dopadly osady Kleinliebenau a Oelsengrund. Obyvatelé Rudolphsdorfu byli přestěhováni do bloku domů, postavených ve Fürstenwalde. V místě zůstalo jen několik málo rodin.

Od roku 2006 zde probíhá akce nového vysazování syslů ve východních Krušných horách. Je to projekt organizace BUND Landesverband Sachsen e. V.

Vývoj počtu obyvatel Rudolphsdorfu

1547: 45 (Neu- Rudolfsdorf)
1623: 50 (Neu- Rudolfsdorf)

1834: 46
1871: 54
1890: 52

Pohled směrem na Kratzhammer

Kratzhammer

Kratzhammer kolem roku 1966

Ve starém hamru (Pochwerk) s tavicí pecí byla zpracovávána již hrubě opracovaná rudu obsahující hornina, aby se z ní dostaly poslední zbytky. Jméno "Kratzhammer" tedy pochází od německého slova kratzen=škrábat. Později byla budova hamru používána jako řeznictví a hospoda: lennímu statku bylo uděleno právo péci, porážet dobytek, nalévat víno a čepovat pivo. Potom se z budovy stalo rekreační středisko a v časech NDR byly do sálu postaveny stroje, na kterých pracovali zde ubytovaní lesničtí učni z Mosambiku. Po převratu byly stroje demontovány, hostinský sál byl zase používán a nastěhovali se noví přesídlenci, kteří později opět odešli. Hostinec s pamětní síní George Bähra (Frauenkirche) zůstal zachován.

Významní místní rodáci

George Bähr (* 15. března ve Fürstenwalde, † 16. března 1738 v Drážďanech) – protestantský barokní architekt, stavitel drážďanského chrámu Frauenkirche (1722). O životě a díle tohoto velkého stavitele saského baroka byla v Hammerschänke zřízena pamětní místnost a ve vesnici postaven obelisk.
Johann August Görenz (* 10. července 1767 Fürstenwalde/Erzgebirge † 3. února 1836 Schwerin) – knihovník, učitel, filolog, vedl klasické gymnázium Fridericianum Schwerin
Johann George Schmidt (Schmid) (* 1707 Fürstenwalde/Erzgebirge † 24. července 1774 Dresden) – stavitel, tesařský mistr

Kultura a pamětihodnosti

"de Hammerschänk" (Kratzhammer))

Muzea, pamětihodnosti

Pamětní místnost George Bähra v Kratzhammeru (Hammerschänke)
Rezervace tetřívka
Přírodní rezervace "Fürstenauer Heide" – Fürstenauské vřesoviště
Projekt ochrany přírody horské louky východních Krušných hor
Nové vysazování syslů spolkem BUND Landesverband Sachsen e. V.

Stavby

Rodný dům George Bähra ve Fürstenwalde
Černý Kříž na hranici s Českem, na Kyšperském průsmyku
Vesnický kostel ve Fürstenwalde
Čtvrtmílový sloup (1732) na staré drážďansko-teplické poštovní silnici v Hartě
Kamenný kříž "Schneiderkreuz" poblíž silnice do Liebenau
Náhrobní kámen "Haberfeld" (blízko Rudolphsdorfu)

Sport a volný čas

rybník ke koupání v dolní části obce, poblíž Kratzhammeru
bowlingová dráha v Kratzhammeru
fotbalová hřiště v Kratzhammeru a mezi horní obcí a Müglitz (leží u lesa za obcí)
oblíbená skála pro lezení "Grafenstein" mezi Kratzhammerem a záchytnou povodňovou nádrží Lauenstein

Pravidelné akce

Masopust ve Fürstenwalde (o masopustním úterku a začátkem listopadu), organizuje Fürstenwalder Karnevalsklub e. V. (FKK e. V.) (založeno 1971)
Místní slavnosti ve Fürstenwalde (první víkend v červenci)
Hasičská slavnost
Slavnost slunovratu

Partnerské obce

Fürstenstein (Bavorsko)

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Altenberg: Zahlen und Fakten. Dostupné online.

Literatura

Článek dr. Hermanna Löschera ^[zdroj?]
Německá akademie věd Berlín [vyd.] Um Altenberg, Geising und Lauenstein. Werte der deutschen Heimat svazek 7. Berlin 1964.
různé časopisecké články^[zdroj?]

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Fürstenwalde na Wikimedia Commons
Galerie Fürstenwalde na Wikimedia Commons

[686eb2158fae2542e2ca3962f39ff273af4a8521-1] Altenberg: Zahlen und Fakten. Dostupné online.

[1]