Fázový přechod je fyzikální pojem, označující skokovou změnu makroskopických vlastností termodynamického systému (fáze) při změně nějaké termodynamické proměnné (např. teploty).

Základní vlastnosti

editovat

Při fázovém přechodu se vždy náhle mění některá makroskopická vlastnost látky, např. hustota, tepelná vodivost, měrná tepelná kapacita atd. Při stálých podmínkách mohou současně existovat dvě fáze - v tom případě mezi nimi je fázové rozhraní (např. led taje pouze na povrchu) nebo dokonce tři (trojný bod). Velmi často je přechod mezi fázemi spojen s určitým specifickým teplem, tj. energií, kterou látka musí přijmout či odevzdat, aby k fázovému přechodu mohlo dojít.

Rozdělení fázových přechodů

editovat

Paul Ehrenfest v roce 1933 představil své rozdělení jednosložkových fázových přechodů na přechody prvního a druhého řádu.[1][2] U fázových přechodů, které probíhají při konstantní teplotě, tlaku a stejné hmotnosti látky, je Gibbsova volná energie (volná entalpie, G) na obou stranách přechodu stejná, neboli

 

Nejsou-li první derivace volné entalpie

 

sobě rovny, jedná se o fázový přechod prvního řádu. Jsou-li tyto derivace sobě rovny, jedná se o fázový přechod druhého řádu.

K běžným příkladům fázových přechodů prvního řádu patří skupenské fázové přechody, tj. změny skupenství:

Uvedené fázové přechody vedou ke změně skupenství, proto bývají označovány jako skupenské změny (skupenské přeměny).

Mezi fázové přechody druhého řádu můžeme zařadit např.:

Reference

editovat
  1. JAEGER, Gregg. The Ehrenfest Classification of Phase Transitions: Introduction and Evolution [online]. 1998-05-01. DOI 10.1007/s004070050021. 
  2. Fázové přechody prvého a druhého druhu. physics.mff.cuni.cz [online]. [cit. 2024-05-07]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat