Enna
Enna (lat. Henna) je město v provincii Enna na Sicílii. Je jedním z největších v provincii. Do roku 1926 neslo sicilský název Castrugiuvanni. K 31. březnu 2020 zde žilo 26 546 obyvatel.
Enna | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 37°34′ s. š., 14°16′ v. d. |
Nadmořská výška | 936 m n. m. |
Časové pásmo | UTC 01:00 (standardní čas) UTC 02:00 (letní čas) |
Stát | Itálie |
Enna | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 358,8 km² |
Počet obyvatel | 25 512 (2023)[1] |
Hustota zalidnění | 71,1 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 0935 |
PSČ | 94100 |
Označení vozidel | EN |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Poloha
editovatEnna se rozkládá v geografickém středu Sicílie v nadmořské výšce kolem 930 až 968 metrů, na úpatí pohoří Monti Erei, s výhledem na Monti Nebrodi a na severu Monti Madonie. Pouze severní a střední část města je obydlena. Leží zde jezero Lago di Pergusa, na kterém mělo dojít k mytickému únosu Persefony, a protéká několik řek a říček. Při dobré viditelnosti je vidět sopka Etna.[2]
Historie
editovatMísto bylo osídleno od neolitu, má početné archeologické sbírky z období řecké a římské antiky, kdy patřilo k nejvýznamnějším sídlům na Sicílii, nejen v období punských válek. Neblaze proslulý římský politik Gaius Verres (115–43 př. n. l.), přívrženec diktátora Suly, gambler, podporovatel prostituce a lupič uměleckých památek zde v letech 73–71 př. n. l. sídlil v úřadu místodržitele (propraetora) římské provincie Sicílie. Žili zde Titus Livius, politik a filolog Nicomachus Flavianus zde roku 408 vydal jeho 10 dějepisných knih. Cicero zde napsal svou úspěšnou soudní řeč proti Verrovi, jehož obvinil mimo jiné z krádež bronzové sochy ze zdejšího chrámu bohyně Ceres.
Roku 859 dobyli město Arabové a zmasakrovali 8000 obyvatel. Většinu antických památek zbořili Saracéni.
Ve městě je několik římskokatolických kostelů a živá tradice každoročních velikonočních procesí, v nichž chodí kostýmovaní příslušníci 15 farních a profesních bratrstev (konfraternit).
Pamětihodnosti
editovat- Rocca di Cerere (Skála bohyně Ceres), kultovní centrum antického města s fragmenty řeckého oltáře bohyně Demeter/Ceres, o němž psal Cicero; místo bájné .
- Dóm Navštívení Panny Marie, založen r. 1307 (portál), obnoven po požáru r. 1446, fasáda barokní; gotický krucifix, obraz vlámského malíře Guglielma Borremanse
- Kostel sv. Františka s bývalým klášterem františkánů (Chiesa di San Francesco) na Piazza Vittorio Emanuele, nyní knihovna
- Kostel sv. Kláry (Chiesa di Santa Chiara)
- Castello di Lombardia - největší sicilský hrad z 12. století, z 20 věží se dochovalo 6, nejvyšší je Torre Pisana
- Osmiboká obytná věž Fridricha II. Sicilského, (Torre di Federico II.), dříve spojená chodbou s hradem
- Univerzita založená roku 2002, výzkumné centrum klasické archeologie
- Dva sportovní stadiony sloužící hlavně fotbalu, autodrom ve čtvrti Pergusa
Muzea
editovat- Museo Alessi - dómský poklad, obsahuje mj. zlatou mariánskou korunu, středověké byzantské ikony, práce a sbírka mincí
- Palazzo Varisano - Archeologické muzeum, významné sbírky antické řecké a římské plastiky, keramiky a kovů
Slavnosti
editovatSlaví se církevní svátek Navštívení Panny Marie 2. června (patrocinium dómu), velikonoční pašijové procesí. Na autodromu, vybudovaném roku 1961 s pětikilometrovým okruhem se jezdí závody Formule 1, Formule 3000 a slavnost Ferrari.
Galerie
editovat-
Kostel sv. Kláry
-
Radnice
-
Dóm
-
Gotický portál dómu
-
Interiér dómu
-
Lombardský hrad
-
Pohled z hradu
-
Věž Federica II..
-
Kostel sv. Františka
-
Velikonoční procesí
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Dostupné online.
- ↑ S.R.O., Turistika.cz. Enna - město ve vnitrozemí Sicílie.. www.turistika.cz [online]. [cit. 2016-09-07]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Sicilia. Guide d'Italia. Touring Club Milano, ed. 2002, s. 248-252.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Enna na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Castrogiovanni v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích