Wikipedie

Elizabeth Warrenová

americká právnička a politička

Elizabeth Ann Warrenová, rozená Herringová (* 22. června 1949 Oklahoma City), je americká profesorka práva a politička za Demokratickou stranu. Od roku 2013 je senátorkou Senátu Spojených států amerických za stát Massachusetts.

Elizabeth Warrenová
Elizabeth Warrenová (květen 2019)
Elizabeth Warrenová (květen 2019)
Senátorka Senátu USA
za stát Massachusetts
Úřadující
Ve funkci od:
3. ledna 2013
PředchůdceScott Brown
Stranická příslušnost
ČlenstvíDemokratická strana (od 1996) Republikánská strana (1991–1996)
Rodné jménoElizabeth Ann Herring
Narození22. června 1949 (75 let)
Oklahoma City
Národnostamerická
ChoťJim Warren (1968–1978)
Bruce Mann (od 1980)
RodičeDonald Jones Herring a Polly L. Herring (Reed)
DětiAlexander Warren
Amelia Warren Tyagi
SídloCambridge
Alma materNorthwest Classen High School (do 1966)
Univerzita George Washingtona (1966–1968)
Houstonská univerzita (do 1970)
Rutgers School of Law–Newark (do 1976)
Rutgers Law School
Profeseprávnička, politička, vysokoškolská učitelka, advokátka, ekonomka a spisovatelka
Náboženstvímetodismus
OceněníOklahoma Hall of Fame (2011)
společník Americké akademie umění a věd
PodpisElizabeth Warrenová, podpis
Webová stránkawww.warren.senate.gov
CommonsElizabeth Warren
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osobní život a vzdělání

editovat

V roce 1970 vystudovala speciální pedagogiku na Houstonské univerzitě a pracovala ve školách pro sluchově postiženou mládež, později absolvovala práva na Rutgersově univerzitě. Jako odbornice na obchodní právo přednášela na Pensylvánské univerzitě a Harvardově univerzitě. Byla poradkyní prezidenta Baracka Obamy v otázkách ochrany spotřebitelů.

Vydala množství odborných publikací, je spoluautorkou knihy Past dvou příjmů: Proč se matky a otcové ze střední třídy dostávají na mizinu, v níž se zabývá příčinami častých osobních bankrotů mezi příslušníky americké střední vrstvy.[1] Vyznáním je metodistka.[2]

Politická kariéra

editovat

Bývá řazena k levicovému a progresivnímu křídlu Demokratické strany. Podle Warrenové „americká střední třída čelí útoku,“ protože „miliardáři a velké korporace se rozhodli žádat větší kus koláče a naverbovali politiky, aby jim tučnější kus uřízli.“[3] Podporuje sňatky osob stejného pohlaví.[4]

Jednatřicátého prosince 2018 ohlásila kandidaturu na prezidentku Spojených států.[5][6] Usiluje o přísnější regulaci bankovního sektoru a o finančně dostupnější školství a zdravotnictví, podala také návrh zákona o střetu zájmů při výkonu prezidentské funkce.

V roce 2010 ji časopis Foreign Policy zařadil na seznam nazvaný sto nejvlivnějších intelektuálů světa. Vystupovala v dokumentárním filmu O kapitalismu s láskou.

Warrenová ostře kritizuje americkou účast na saúdské vojenské intervenci v Jemenu.[7][8] Odsoudila genocidu muslimské menšiny Rohingyů v Myanmaru.[9] Prezentuje se jako stoupenkyně Izraele a odmítla rezoluci RB OSN č. 2334 z 23. prosince 2016, jež odsuzuje výstavbu nelegálních izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu, který má být budoucím jádrem samostatného státu Palestina.[10] V lednu 2019 kritizovala rozhodnutí prezidenta Trumpa stáhnout americké vojáky ze Sýrie a Afghánistánu.[11]

Kritizuje tvrdý postup Trumpovy administrativy vůči nelegálním imigrantům.[12] Podporuje „sanctuary cities“, tedy ochranitelská či azylová města, mezi než patří New York, Los Angeles, Chicago,[13] Seattle a stovky dalších amerických měst a okrsků, většinou ovládaných demokraty, kteří odmítají v těchto městech uplatňovat federální zákony týkající se imigrace a chrání nelegální imigranty před deportacemi a federálními úřady.[14][15]

Warrenová podporuje federální program povinného rozvážení dětí odlišných ras/etnik do škol v jiných čtvrtích (tzv. desegregation busing), jakožto prostředku s rasovou segregací a zajištění kvalitního přístupu ke vzdělání pro všechny bez ohledu na rasu/etnicitu.[16]

Kritika

editovat

Warrenová se otevřeně hlásí k indiánským předkům. V roce 2019 se veřejně omluvila, že se v 80. letech zaregistrovala do advokátní komory jako americká indiánka.[17] Testy DNA zjistily, že má přibližně 0,001 procenta domorodé krve.[3] Warrenová se přihlásila ke kmeni Čerokíů. Podle některých kritiků se snažila profitovat z politiky afirmativní akce, ze které benefitují historicky znevýhodněné etnické a rasové menšiny.[18]

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Nejlepší knihy z oblasti byznysu, Euro 16. 12. 2003 Dostupné online
  2. ↑ 38 United Methodists serve in 116th Congress. www.umnews.org [online]. 22.1.2019 [cit. 26.11.2020]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Trumpova kritička, senátorka Elizabeth Warrenová učinila první krok k prezidentské kandidatuře. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 31. prosince 2018. Dostupné online. 
  4. ↑ EXCLUSIVE: Elizabeth Warren pledges to lead on LGBT rights [online]. washingtonblade.com, 21. března 2018. Dostupné online. 
  5. ↑ HERNDON, Astead W.; BURNS, Alexander. Elizabeth Warren Announces She Is Running for President in 2020. The New York Times. 2018-12-31. Dostupné online [cit. 2018-12-31]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  6. ↑ Americký Kongres schválil financování vlády do 8. února. České noviny 23. 1. 2018 Dostupné online
  7. ↑ Elizabeth Warren Demands in Letter That U.S. Military Explain Its Role in Yemen Bombings. The Intercept. 14. srpna 2018. Dostupné online. 
  8. ↑ End US complicity in Yemen's humanitarian disaster. CNN. 8. října 2018. Dostupné online. 
  9. ↑ Sen. Todd Young urges action to end Muslim genocide in Myanmar. IndyStar. 22. října 2017. Dostupné online. 
  10. ↑ LAZARE, Sarah. When It Comes to U.S. Militarism, Elizabeth Warren Is No Progressive [online]. 17. května 2019. Dostupné online. 
  11. ↑ WISE, Justin. Warren on Syria troop pullout: Foreign policy shouldn't be conducted on Twitter. The Hill. 3. ledna 2019. Dostupné online. 
  12. ↑ HIRSCHFELD DAVIS, Julie. White House Twitter Account, in Rare Broadside, Attacks 2 Democratic Senators Over ICE. The New York Times. 2. července 2018. Dostupné online. 
  13. ↑ Chicago vs. Trump. ‚Ve 150 tisících domácností je někdo bez dokumentů,‘ říká šéfka Úřadu pro nové Američany. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 25. května 2018. Dostupné online. 
  14. ↑ Sen. Warren criticizes threatened "sanctuary city" crackdown. The Washington Times [online]. 27. března 2017. Dostupné online. 
  15. ↑ Spor Trumpa se starosty o imigranty ještě více rozděluje USA. Lidovky.cz [online]. 5. února 2017. Dostupné online. 
  16. ↑ Warren restates support for busing amid Biden-Harris duel. Politico [online]. 28. června 2019. Dostupné online. 
  17. ↑ Elizabeth Warren apologizes for identifying as Native American on Texas bar registration card [online]. 6. února 2019. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ End of Elizabeth Warren's presidential campaign? New claim of 'American Indian' heritage. USA Today [online]. 7. února 2019. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Elizabeth_Warrenová&oldid=23441223“