Elena Ceaușescuová

rumunská politička

Elena Ceaușescuová (7. ledna 1916 Petrești25. prosince 1989 Târgoviște) byla manželka komunistického rumunského prezidenta Nicolae Ceaușesca a vysoká komunistická funkcionářka.

Elena Ceaușescuová
První dáma Rumunska[1]
V roli:
28. března 1974 – 22. prosince 1989
Předchůdkyněúřad založen
NástupkyněNina Iliescuová
Stranická příslušnost
ČlenstvíKomunistická strana Rumunska

Rodné jménoLenuta Petrescu
Narození7. ledna 1916
Rumunské království Petrești, Rumunské království
Úmrtí25. prosince 1989 (ve věku 73 let)
Rumunská socialistická republika Târgoviște, Rumunská socialistická republika
Příčina úmrtístřelná rána
Místo pohřbeníhřbitov Ghencea
ChoťNicolae Ceaușescu (1947–1989)
DětiNicu Ceaușescu
Zoia Ceaușescuová
Valentin Ceaușescu
Alma materBukurešťská univerzita
ProfeseConducător
Náboženstvíateismus
Oceněníšerpa dámy Řádu za občanské zásluhy (1979)
Řád jugoslávské hvězdy
Pamětní medaile 2500. výročí vzniku Perské říše
Řád obránce říše
rytíř velkokříže Řádu za zásluhy o Italskou republiku
… více na Wikidatech
PodpisElena Ceaușescuová, podpis
CommonsElena Ceaușescu
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osobní život

editovat

Elena Ceaușescuová, původním jménem Lenuța Petrescu, se narodila do rolnické rodiny v obci Petrești. Po vychození základní školy se spolu s bratrem přestěhovala do Bukurešti, kde pracovala jako pomocná síla v laboratoři, později získala práci v textilní továrně.

V roce 1937 vstoupila do komunistické strany a v roce 1939 se seznámila se svým budoucím chotěm. Jejich románek přerušila druhá světová válka. Ceaușescu byl uvězněn a později poslán do koncentračního tábora v Târgu Jiu. Znovu se setkali až po skončení války v roce 1945.[2] Vzali se 23. prosince 1947. U příležitosti svatby zfalšovala rok narození proto, aby se zdála být mladší, než její manžel.[pozn. 1][3] Po vzestupu KS pracovala jako sekretářka rumunského Ministerstva zahraničních věcí, později zastávala několik dalších důležitých politických funkcí ve straně. Svého manžela často doprovázela na zahraničních cestách. V rámci kultu, který kolem ní byl vytvořen, byla nazývána „Matkou národa“.

Po převratu v prosinci 1989 prchla společně se svým mužem z Bukurešti. Manželský pár byl zadržen ve městě Târgoviște, kde byl 25. prosince téhož roku popraven.

Spolu se svým manželem měli celkem tři děti, dva syny Valentina a Nicka a dceru Zoiu. Nejstarší syn Valentin žije (narozen v roce 1948), Zoia zemřela v roce 2006 na rakovinu plic ve věku 57 let a syn Nicu o deset let dříve v roce 1996 ve vídeňské nemocnici věku 45 let na cirhózu jater. Elena Ceaușescuová byla posedlá kontrolou svých dětí a stála za několika rozpady vztahů své dcery a mladšího syna Nica, kterému dokonce vybrala manželku, kterou nemiloval. Jejich děti byly na žádost jejich matky často pod kontrolou Securitate.[4]

Publikace

editovat
  • Research work on synthesis and characterization of macromolecular compounds, Editura Academiei Republicii Socialiste România, 1974
  • Stereospecific Polymerization of Isoprene, 1982
  • Nouvelles recherches dans le domaine des composés macromoleculaires, 1984
  • Dostizheniia v khimii i tekhnologii polimerov, 1988

Poznámky

editovat
  1. Jako falešný rok narození uvedla rok 1919 (ten byl uveden i na náhrobek), zatímco pravým rokem jejího narození byl rok 1916.

Reference

editovat
  1. SZŐCZI, Árpád. Timisoara: The Real Story Behind the Romanian Revolution. [s.l.]: iUniverse 374 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4759-7940-4. (anglicky) Google-Books-ID: 8GFXhexZLJ4C. 
  2. Matka národa skončila před popravčí četou. Kdo byla Elena Ceaușescuová?. Reflex.cz [online]. [cit. 2023-04-15]. Dostupné online. 
  3. Archivovaná kopie. www.parliamentpalace.ro [online]. [cit. 2015-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-03. 
  4. Dokument: Zapomenutý svět komunismu - Socialismus pro jednu rodinu, 31. minuta

Literatura

editovat
  • SWEENEY, John. The Life and Evil Times of Nicolae Ceauşescu. [s.l.]: [s.n.], 1991. 
  • BEHR, Edward. Kiss The Hand You Cannot Bite. [s.l.]: [s.n.], 1991. Dostupné online. ISBN 0-679-40128-8. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat