Wikipedie

Edward Snowden

americký IT specialista, disident a whistleblower

Edward Joseph Snowden (* 21. června 1983) je americký whistleblower, bývalý zaměstnanec CIA a sub-kontraktor pracující pro Dell na zakázce pro americkou Národní bezpečnostní agenturu (NSA),[1] který do tisku vynesl informace o masivním a do té chvíle před veřejností utajovaném celosvětovém sledování telefonů a elektronické komunikace ze strany bezpečnostních služeb USA.[2] Za tento čin mu v USA hrozí pronásledování a exemplární tresty. V srpnu 2013 obdržel v Rusku status uprchlíka a čerpal dočasný roční azyl, který byl následně prodloužen na tříletý. Snowden hledal trvalý azyl v 21 zemích.[3] V říjnu 2020 dostal povolení k pobytu v Rusku na neomezeně dlouhou dobu.[4] V září 2022 mu prezident Vladimir Putin udělil ruské občanství.[5] Jeho příběh je zachycen v autentickém dokumentu Citizenfour (2014)[6] a ve filmu Snowden (2016).[7] V roce 2019 vydal autobiografii pod názvem Nesmazatelné záznamy.

Edward Snowden
Edward Snowden v roce 2013
Edward Snowden v roce 2013
Rodné jménoEdward Joseph Snowden
Narození21. června 1983 (41 let)
Elizabeth City, Severní Karolína, USA
Národnostamerická, ruská
Povoláníbezpečnostní konzultant
ZaměstnavatelBooz Allen Hamilton (do 10. června 2013)
Znám jakočlověk, který do tisku vynesl informace o masivním sledování
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Protest v Hongkongu zastávající se Snowdena: transparent s nápisem "hanba americké vládě; respektovat lidská práva; podpora Snowdenovi" (2013)

Život

editovat

V roce 2003 vstoupil do americké armády, kde trénoval se speciálními jednotkami.[8] Byl propuštěn poté, co si zlomil obě nohy. Jeho prvním úkolem v práci pro NSA bylo zajištění ochrany tajných zařízení agentury v Marylandu, kam se přestěhoval. Poté pracoval v CIA jako IT specialista a přes nedostatek formálních kvalifikací se díky svým schopnostem vyšplhal po žebříčku organizace. Do roku 2007 získal post s diplomatickou ochranou v Ženevě. Zde podle svých slov pro deník The Guardian viděl, jak funguje americká vláda a jaký má dopad na svět. Rovněž si zde podle svých slov uvědomil, že je součástí mašinérie, která způsobuje více zlého než dobrého.[8] Uvažoval vyjít na veřejnost se svým odhalením dříve, ale počkal, aby se přesvědčil, zda se politika USA změní po zvolení Baracka Obamy.

Vyzrazení informací

editovat

Snowden se v červnu 2013 v Hongkongu sešel s novinářem Glennem Greenwaldem píšícím pro americké vydání The Guardian a předal mu informace o různých tajných programech včetně programů PRISM, Tempora a XKeyScore. Následně byl Snowden obviněn americkými úřady z krádeže vládního majetku, neoprávněného předávání informací o národní bezpečnosti a vědomého vyzrazení tajných informací neoprávněné osobě.[9]

Následky

editovat
Trailer dokumentu Citizenfour, ve kterém Snowden popisuje, jak americká bezpečnostní agentura masově shromažďuje data o soukromé elektronické komunikaci stovek miliónů lidí. Na 87. ročník udílení Oscarů byl oceněn jako nejlepší celovečerní dokumentární film.

Při cestě z Hongkongu do Ekvádoru Snowden 23. června uvázl v tranzitním prostoru moskevského mezinárodního letiště poté, co USA zrušily platnost jeho pasu.[10] Počátkem července 2013 mu nabídly azyl Venezuela, Nikaragua a Bolívie.[11] Kvůli podezření z toho, že přepravuje Snowdena, byl 2. července 2013 letoun bolivijského prezidenta Eva Moralese donucen neplánovaně přistát ve Vídni, neboť mu Francie, Španělsko, Portugalsko a Itálie zrušily povolení k přeletu svého území.[12] Událost vyvolala pobouření v řadě jihoamerických států, v reakci na ni se sešla i Unie jihoamerických národů.[13] Na letišti Snowden setrval celkem 5 týdnů, až do 1. srpna, kdy mu byl ruskými úřady udělen azyl.[14]

V pondělí 7. 4. 2015 postavili příznivci Snowdena v newyorském parku Fort Greene Snowdenovu sochu, která ale byla po několika hodinách městem odstraněna.[15][16] Práce na bustě trvala asi půl roku a podle autorů je stále k dispozici forma, takže kdykoliv může být odlita nová socha, a také může být vyrobeno velké množství menších bust technologií 3D tisku.[17]

Memoár

editovat

V roce 2019 vydal knižní autobiografii Nesmazatelné záznamy (originál Permanent Record), v níž popisuje svůj osud a vysvětluje, proč se rozhodl zveřejnit tajná data, ačkoli se tím vystavil riziku ztráty osobní svobody.[18]

Bibliografie

editovat

Česky

editovat

Anglicky

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ BAMFORD, James. Edward Snowden: The Untold Story. WIRED. Dostupné online [cit. 2018-10-15]. (anglicky) 
  2. ↑ BURROUGH, Bryan. Snowden Speaks: A Vanity Fair Special Report. The Hive. Dostupné online [cit. 2018-10-15]. (anglicky) 
  3. ↑ HUNT, Gordon. Edward Snowden: I’ve applied for asylum in 21 countries [online]. siliconrepublic, 2015-06-05. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Snowden může zůstat v Rusku na neomezenou dobu, občanství zatím nechce. iDNES.cz [online]. 2020-10-22 [cit. 2021-07-03]. Dostupné online. 
  5. ↑ Putin udělil ruské občanství americkému whistleblowerovi Snowdenovi. iDnes.cz [online]. 2022-09-26. Dostupné online. 
  6. ↑ Citizenfour: Občan Snowden [online]. ČSFD.cz. Dostupné online. 
  7. ↑ Snowden [online]. ČSFD.cz. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Profile: Edward Snowden [online]. BBC, 2013-12-16. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ USA: Snowden byl obviněn ze špionáže a krádeže vládního majetku. AC24.cz [online]. 2013-06-22 [cit. 2013-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-26. 
  10. ↑ Snowden uvízl na letišti. Kvůli neplatnému pasu nemůže cestovat. Lidovky.cz [online]. 2013-06-26 [cit. 2024-04-06]. Dostupné online. 
  11. ↑ Snowden? Typický špion 21. století, shodují se odborníci. iDNES.cz [online]. 2013-07-08. Dostupné online. 
  12. ↑ ČTK. Letadlo bolivijského prezidenta nečekaně přistálo ve Vídni. Byly obavy, že je na palubě Snowden. iHNED.cz [online]. 2013-07-03, rev. 2013-07-03 11:59 [cit. 2013-07-08]. Dostupné online. ISSN 1213-7693. 
  13. ↑ iDNES.cz; ČTK. Bolivijského prezidenta donutili kvůli Snowdenovi přistát ve Vídni. iDNES.cz [online]. 2013-07-03 6:49, rev. 2013-07-03 11:50 [cit. 2013-07-08]. Dostupné online. ISSN 1210-1168. 
  14. ↑ Snowden dostal od Ruska azyl. Obama s Putinem se proto možná nepotkají. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2013-08-01 [cit. 2024-04-06]. Dostupné online. 
  15. ↑ Socha Snowdena. Metro. Duben 2015, čís. 67, s. 9. Dostupné online. ISSN 1211-7811. 
  16. ↑ Snowden měl v brooklynském parku sochu. Úřady ji odstranily. Deník.cz [online]. 2015-07-04. Dostupné online. 
  17. ↑ Newyorský park nakrátko zdobila busta Edwarda Snowdena. Topky.sk [online]. 2015-04-07. Dostupné online. 
  18. ↑ Edward Snowden vydává memoáry. V knize vysvětluje důvody pro vyzrazení utajovaných dat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Edward_Snowden&oldid=23799390“