Dve Mogili

Dve Mogili (bulharsky Две могили) je město ležící v severním Bulharsku, ve východní kopcovité části Dolnodunajské nížiny zvané Dunajská pahorkatina. Je správním střediskem stejnojmenné obštiny a žije v něm přibližně 3 700 obyvatel.

Dve Mogili Две могили
Poloha
Souřadnice	43°35′37″ s. š., 25°52′30″ v. d.
Nadmořská výška	242 m n. m.
Časové pásmo	UTC 02:00 (standardní čas) UTC 03:00 (letní čas)
Stát	Bulharsko Bulharsko
Oblast	Rusenská
Obština	Dve Mogili
Dve Mogili
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	39,769 km²
Počet obyvatel	3 721 (2024)
Hustota zalidnění	93,6 obyv./km²
Správa
Telefonní předvolba	08141
PSČ	7150
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městem prochází železniční trať Ruse – Gorna Orjachovica, která je součástí evropského dopravního koridoru IX.

Historie

Nejstarší období

Blízké okolí bylo osídleno již v pravěku, jak dokládají nálezy v jeskyni Orlova Čuka 4 km od města. Šlo o kamenné a pazourkové nářadí, kosti z jeskynního medvěda, jelena, související s paleolitem datované přibližně do 40 000 př. n. l. a dále o keramické zlomky z eneolitu cca 3000 – 2000 př. n. l.

Nedaleko města se nacházejí důkazy i o pozdějším osídlení. Ze starověku to jsou starší i pozdně antické nekropole a pevnosti jihovýchodně od města, ze středověku pak důkazy o osídlení jako zbytky základů, cihel, střešní tašky a kusy domácího náčiní, pravděpodobně související s relativně raným osídlením Slovanů a Protobulharů.

Osmanská nadvláda

První písemné zmínky pocházejí především z daňových soupisů z první poloviny 15. století. Z nich se usuzuje, že osada pravděpodobně existovala ještě předtím, než spadala pod osmanskou nadvládu, nelze však přesně určit kdy. V tureckém textu se je její název zapsán jako Do mogila. Překladatelé odvozují, že část do je zkomolené slovo to, které v perštině a znamená dva. Ve spojení se slovanským slovem mogila dostává smysl současný název, česky dvě mohyly, zejména proto, že se poblíž vesnice mohyly nacházejí.

Původně se rejstříků usuzovalo, že šlo o nově založenou vojnuckou ves, ale tato hypotéza je pravděpodobně chybná, protože v oné době v osadě žilo jak vojnucké, tak bulharské obyvatelstvo. Tak se soudí podle listiny z roku 1656, kde je zaznamenán odvod daně z ovcí, kterou vojnuci neodváděli. Chov ovcí byl ve vesnici rozvinutý a věnovalo se mu 79 až 132 místních obyvatel – Bulharů a Turků.

Z doby Osmanské říše existuje jen málo dokumentů o obci Dve Mogili, více informací je až z poloviny 19. století. Během bulharského národního obrození a až do osvobozenecké války patřila vesnice ke kaze v Ruse. V oné době hledalo mnoho lidí z balkánských vesnic živobytí na polích a v důsledku toho se v průběhu jednoho století zde usadilo asi 70 rodin.

Rusko-turecká válka (1877–1878)

Podle ruských zdrojů měla tehdejší ves 100 domů a 550 obyvatel. Údajně byla na začátku války napadena silnými oddíly bašibozuků a Čerkesů, kteří ji vyplenili, ale dospělí obyvatelé nebyli postiženi, protože se jim podařilo utéct do vesnice Gorno Ablanovo, již osvobozené Rusy, a malé děti se ukryly do bezového křoví u vesnice. Místní Turci vesnici opustili, ale po válce se jich mnoho vrátilo.

Rusové vstoupili do vsi 6. července 1877 a zaujali pozice na severovýchodních výšinách, přičemž velitelství zůstalo ve vesnici. Hlavní síly se nacházely ve směru na vesnici Mečka a Trăstenik a koncem září je Rusové v očekávání rozhodující bitvy významně posílili. Boje se odehrávaly poblíž vesnic Obretenik, Trăstenik, Kacelovo, Ivanovo, Pirgovo a Mečka, kde byli Turci nakonec poraženi. U dědiny Dve Mogili nebyly svedeny žádné bitvy a nenacházejí se tu žádné hroby z té doby, přestože tu je mnoho památek, které připomínají tehdejší kruté boje. Obec se stala zázemím frontové linie, která probíhala 4 – 5 km od ní. Byly zde umístěny ošetřovny a místní obyvatelstvo podporovalo ruské vojáky poskytováním zpravodajských informací, zabezpečením přístřeší a potravinami, přestože bylo v obtížné ekonomické situaci.

Po osvobození

Významnou osobou té doby byl vojvoda Filip Totju, který ve vsi strávil poslední roky svého života. Je proslulý svými revolučními aktivitami a několik let po osvobození následoval své příbuzné a usadil zde. Jeho dům se zachoval až do roku 1970 a místní obyvatelstvo mu říkalo „vojvodský dům“. Protože byl nespokojen se současným společenským vývojem, nezůstal v něm a okolo roku 1892 si koupil dům v Ruse. V roce 1895, již v pokročilém věku, se vévoda oženil s místní ženou, známou jako babička Velika a přestěhovali do vsi Dve mogili, kde si nakonec postavili pěkný dům, upravený v balkánském stylu; dům byl v roce 1980 přeměněn v muzeum. V tomto domě vojvoda zemřel 22. března 1907. Je pohřben na zdejším hřbitově a jeho potomci mu v roce 1973 postavili v centru města pomník.

Na nádraží Dve Mogili sepsal v noci 22. září 1908 tehdejší předseda vlády Bulharska Alexandăr Malinov manifest za nezávislost Bulharska, která byla následně prohlášena ve Velkém Trnovu.

Obyvatelstvo

Níže uvedená tabulka ukazuje vývoj populace města od třicátých let (1934 – 2021):

Dve Mogili
rok	1934	1946	1956	1965	1975	1985	1992	2001	2011	2021
populace	3 457	3 911	4 646	5 501	5 608	5 390	5 096	4 714	4 218	3 579

K 15. září 2024 ve městě žilo 3 693 obyvatel a bylo zde trvale hlášeno 4 329 obyvatel. Podle sčítání z 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:

•   Bulhaři: 2 453 (66.3 %)
•   Turci: 932 (25.2 %)
•   Romové: 300 (8.1 %)
•   ostatní: 16 (0.4 %)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Две могили na bulharské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dve Mogili na Wikimedia Commons

Autoritní data	LCCN: n93124585 NLI: 987007533262705171 VIAF: 130336774