Domoušice
Obec Domoušice (německy Domauschitz) se nachází v okrese Louny, Ústecký kraj. Spadá pod matriční úřad v Hřivicích. Žije zde 634[1] obyvatel. Nejvyšší bod (526 metrů) tvoří Pískový vrch a nejnižší bod (290 metrů) nachází na dně koryta potoka Hasiny na severním kraji katastrálního území mezi Solopysky a Konětopy. Vesnicí vedou silnice III. třídy, železniční trať Most–Rakovník, na které je železniční stanice Domoušice, a dvě autobusové linky. Nachází se zde pošta, kino, mateřská a základní škola. Domoušice jsou členem zájmového sdružení obcí Mikroregion Lounské podlesí, které zde má své sídlo.
Domoušice | |
---|---|
Náves | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Louny |
Obec s rozšířenou působností | Louny (správní obvod) |
Okres | Louny |
Kraj | Ústecký |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°14′3″ s. š., 13°43′47″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 634 (2024)[1] |
Rozloha | 15,28 km²[2] |
Nadmořská výška | 415 m n. m. |
PSČ | 439 68, 440 01 |
Počet domů | 316 (2021)[3] |
Počet částí obce | 2 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Domoušice 107 439 68 Domoušice [email protected] |
Starosta | Zdeněk Kutner |
Oficiální web: www | |
Domoušice | |
Další údaje | |
Kód obce | 566152 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název
editovatVesnice se původně jmenovala Domašice a tvar Domoušice se používá od osmnáctého století. V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Domaschitz (1325), v Domašiciech (1468), „ke vsi Domašicóm“ (1470), Domašice (1477), v Domašicích (1615) a Domauschitz (1787 a 1846).[4]
Historie
editovatStaré hradiště dochované v lokalitě Na Rovinách ukazuje na osídlení zdejší oblasti již v dobách pravěku. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1325.[4]
Obyvatelstvo
editovatObec Domoušice | ||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
Obyvatelé | 1 052 | 1 234 | 1 234 | 1 240 | 1 413 | 1 534 | 1 486 | 1 073 | 1 108 | 958 | 840 | 649 | 625 | 655 |
Místní část Domoušice | ||||||||||||||
Obyvatelé | 779 | 896 | 881 | 864 | 981 | 1 039 | 987 | 707 | 745 | 651 | 592 | 457 | 450 | 483 |
Domy | 96 | 108 | 116 | 131 | 146 | 165 | 207 | 211 | 187 | 190 | 176 | 204 | 210 | 222 |
Data z roku 1961 zahrnují i domy části Filipov. |
Části obce
editovat- Domoušice
- Solopysky
Pamětihodnosti
editovat- Ve středu vesnice stojí barokní domoušický zámek. Na počátku osmnáctého století ho založila svatovítská kapitula jako sídlo správy panství. Od devatenáctého století v něm sídlila schwarzenberská lesní správa a po roce 1924 státní správa lesů.[7]
- Mezi vlastní vesnicí a Filipovem stojí pozdně barokní kostel svatého Martina z roku 1754 s kaplí Božího hrobu a rokokovým zařízením.[8]
- Kaplička (zvonička)
- Západně od vesnice se v poloze Na Rovinách nachází zbytky halštatského hradiště. Na jih od hradiště, stále ještě na katastru obce, se nachází i tzv. Kounovské kamenné řady označované často za pravěkou památku. Archeologický výzkum však neprokázal původ ani stáří památky.
- přejezd VÚD
Osobnosti
editovat- Josef J. Pihert (1845–1911), český hudební skladatel a pedagog
- Václav Morch (1909–1979), český zeměměřič a kartograf
- Václav Bergman (1915–2003), stíhací pilot, účastník Bitvy o Británii, po jistou dobu velitel 313. československé stíhací perutě RAF
- Josef Krejčí (1912–1989), ministr průmyslu
Galerie
editovat-
Zvonice u kostela
-
Kostel svatého Martina
-
Dům Kateřiny Johnson (stará škola je vedle)
-
Zámek
-
Zvonička s kapličkou
-
Kaplička svatého Judy Tadeáše
-
Kounovské kamenné řady
Reference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Domoušice, s. 435.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 303. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Domoušice – zámek, s. 100.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Domoušice, s. 316–317.
Externí odkazy
editovat- Galerie Domoušice na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Domoušice na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Domoušice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)