Dolní Olešnice
Obec Dolní Olešnice (německy Nieder Oels) se nachází v okrese Trutnov, kraj Královéhradecký. Území obce zahrnuje dvě katastrální území - Dolní Olešnice a Vestřev.[4] Žije zde 374[1] obyvatel.
| Dolní Olešnice | |
|---|---|
 Dům č.p. 76 | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Trutnov |
| Obec s rozšířenou působností | Trutnov (správní obvod) |
| Okres | Trutnov |
| Kraj | Královéhradecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°31′26″ s. š., 15°42′44″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 374 (2024)[1] |
| Rozloha | 12,60 km²[2] |
| Nadmořská výška | 346 m n. m. |
| PSČ | 543 75 |
| Počet domů | 156 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Dolní Olešnice 39 54371 Hostinné [email protected] |
| Starostka | Radoslava Cermanová |
| Oficiální web: www | |
  Dolní Olešnice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 579173 |
| Kód části obce | 411353 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1241. Dolní Olešnice vznikla v polovině 13. století za tzv. vnitřní kolonizace domácím českým obyvatelstvem a stala se centrem Olešnického újezdu. Olešnický újezd tehdy zahrnoval území dnešní Olešnice, Ždírnice a Borovnice. Jméno obce je zřejmě odvozeno od hustého porostu olší podél břehů páteřního Kalenského potoka.
Až do druhé světové války zde žilo převážně německy mluvící obyvatelstvo. V roce 1938 připadla Dolní Olešnice Třetí říši; po druhé světové válce bylo německé obyvatelstvo kromě smíšených manželství odsunuto.[5]
Pamětihodnosti
editovat- Kostel sv. Jakuba – areál venkovského kostela, vystavěného ve druhé polovině 16. století, snad podle návrhu Carla Valmadiho.
- Zámek Nové Zámky – původně renesanční, později novobarokně zpravený zámek.
- Sousoší Kalvárie – pozdně barokní sousoší vytvořené v regionální dílně. Příklad barokního zásahu do krajiny. Zlidovělá kamenická práce představující Krista na kříži, Marii a Jana Evangelistu.[6]
- Sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého – hodnotná sochařská práce lidového charakteru datovaná do roku 1800. Doklad vysoké úrovně regionálních sochařských dílen. Pískovcový pilíř se sochou sv. Jana Nepomuckého stojí nedaleko kostela sv. Jakuba po levé straně u místní komunikace ve směru Dolní Olešnice – Horní Olešnice.[7]
- Fara – Pozdně barokní jednopatrová budova s mansardovou střechou. Postaveno roku 1787. Zachovalá dispozice z osmdesátých let 18. století.[8]
- Hrob rudoarmějce – Hrob neznámého vojáka, příslušníka Rudé armády. Postaven po roce 1950. Doklad válečných událostí na Trutnovsku.
- Pomník osvobození – symbolický památník osvobození v roce 1945. Postaveno po roce 1950, s pozdějšími úpravami.
- Lidová architektura (v tomto regionu se vyskytují charakteristické roubené stavby s tzv. křížovou světničkou, spočívající na sloupech nad vchodem; v Dolní Olešnici jsou to např. čp. 76 a 99)[9][10]
- Další kulturní památky se nachází v osadě Vestřev. Patří k nim zámek Nové Zámky postavený na přelomu 16. a 17. století.
Těžba českých granátů
editovatPo jedenáctileté přestávce byla dne 23. dubna 2019 v obci Dolní Olešnice obnovena těžba pyropů, drahokamů krvavě rudé barvy, známých jako české granáty. Tyto drahokamy jsou těženy pro potřeby Družstva umělecké výroby Granát se sídlem v Turnově, kde jsou používány při výrobě šperků. Jedná se o druhé průmyslově těžené ložisko českých granátů nejen v ČR, ale i na světě - první se nachází v Podsedicích na Litoměřicku v Ústeckém kraji. Pyropy byly v Podkrkonoší těženy již v minulosti, a to rovněž na území Dolní Olešnice, u Kalenského potoka v části Vestřev.[11] Těžba ve Vestřevi trvala 15 let a byla ukončena v roce 2008.
Reference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Územně identifikační registr ČR. www.uir.cz [online]. [cit. 2013-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Informační tabule v obci
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-11-07]. Identifikátor záznamu 619193134 : sousoší Kalvárie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-11-07]. Identifikátor záznamu 158046474 : sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-11-07]. Identifikátor záznamu 127342 : fara. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-11-07]. Identifikátor záznamu 147041 : venkovský dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [4].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-11-07]. Identifikátor záznamu 140342 : venkovský dům - býv. hostinec. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [5].
- ↑ PROUZA, Vladislav. V Podkrkonoší začali těžit české granáty. Novinky.cz [online]. Borgis, 2019-04-23 [cit. 2019-04-23]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolní Olešnice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Olešnice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Dolní Olešnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
