Diskuse:Jiří Dienstbier mladší
Název
editovatNebylo by lepší, kdyby se tento článek jmenoval Jiří Dienstbier mladší nebo Jiří Dienstbier ml. ale Jiří Dienstbier (1969) je opravdu divný název. -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Edisteewr (diskuse • příspěvky) 8. 5. 2012, 6.09 (CE(S)T)
- Souhlasím s přejmenováním na Jiří Dienstbier mladší (zkratky v názvech by myslím být ani neměly). Nynější název je skutečně divný. Současně navrhuji přejmenování článku Jiří Dienstbier na Jiří Dienstbier starší. Slaigo (diskuse) 9. 5. 2012, 12:06 (UTC)
- Souhlasím a doporučuji s přejmenování Jiří Dienstbier mladší. Odpovídá to běžnému zvyku a způsobům. Je to také nejsrozumitelnější adresa, pro ty , kdo heslo hledají.(Jan Sapák (diskuse) 27. 5. 2012, 15:54 (UTC)) Jan Sapák
Přesun proveden. Slaigo (diskuse) 27. 5. 2012, 20:45 (UTC)
- Rozlišení dvou osob stejného jména rokem narození (nelze-li je dostatečně odlišit povoláním apod.) je zcela běžné a srozumitelné, nevidím na tom nic divného. Rozlišování osoby přívlastkem porovnávajícím ji s jejím rodičem má podobné nevýhody jako rozlišení příbuzenským vztahem – ostatně i Jiří Dienstbier nejmladší už je dospělý, otec Jiřího Dienstbiera staršího byl také Jiří a také byl docela významnou osobností atd. V posloupnosti čtyř Jiřích Dienstbierů se může slovo "mladší" stát snadno nejasným, například v kontextu kladenské nemocnice by za mladšího Jiřího mohl být označován syn někdejšího primáře. --ŠJů (diskuse) 7. 1. 2013, 15:44 (UTC)
Studium, rodina, advokátní praxe
editovatVětšina informací v prvním odstavci sekce Studium, rodina, advokátní praxe je zcela nejasná. Z ničeho v tomto hesle nevyplývá, o jaké ostrakizaci rodičů se tu hovoří. Co to znamená "Otevřela se mu tak alespoň teoretická možnost studia na univerzitě"? – mohl tedy studovat, nebo nemohl? Co jsou to "cenné zkušenosti s praktickou profesí"?
Kromě toho, celá takto sekce postrádá řádkové reference. Jan.Kamenicek (diskuse) 15. 7. 2012, 23:06 (UTC)
- Souhlas první odstavec v této části je neencyklopedický. Zagothal (diskuse) 17. 7. 2012, 09:14 (UTC)
Omezený přístup dětí disidentů ke studiu (a nejen jich), stejně jako jejich rodičů k většině zaměstnání je n o t o r i e t o u. Spolehlive, mnohočetně ověřeným faktem. Není potřebné a vůbec na místě jej speciálně dokládat, tak jak se nedokládá žádná notorieta. Tento fakt ve své době i posléze reflektovali mezinárodní organizace (např. OSN, Amnesty International) Mimo to je ale doložena zdrojem odkaz č. 11
Pomíjet tuto prokázanou a všeobecně známou skutečnost hraničí s popíračstvím. Nemá nic společného s potřebou objektivity a přiměřeného zdrojování. Zdá se čím dál naléhavěji, že uživatel Jann je buď popíračem, nebo mimořádně neinformovaným o moderních dějinách případně ideologicky zvláště zaujatým. Dovoluji si doufat že sám odstraní nepatřičné a nepřimněřené vynucování si zdroje na místě, kde ho není třeba. Sám jsem si to nedovolil ale jsem nucen zvažovat, že tak učiním v budoucnu.Rubato (diskuse) 4. 11. 2012, 00:04 (UTC)
- Obecně: Co se týče "popíračství", diskuzi rozhodují zdroje, ne invektivy, které je nemohou nahradit. Zdroj č.11 (ČT 24 - pronásledování a šikana disidentů a jejich rodin) o omezení přístupu dětí disidentů ke studiu nic neříká, dokonce, navzdory chybnému popisku, vůbec nezminuje rodiny disidentů, natožpak jejich děti. Nechápu, jak jím můžete argumentovat. Doufám, že ty dokumenty OSN a AI na které se odvoláváte, nejsou stejně mimo jako odkaz č.11. (Ostatně odkaz, který jsem včera zakomentoval, se také o předmětném tvrzení nezmiňoval, je záhadou proč se tam tedy ocitl.) Nemám problém s tvrzením, že nějaké děti měly omezený přístup. Ale u Dienstbiera to tak nevypadá. Studoval na střední škole, odmaturoval, studoval na vysoké škole. Problém nevidno. Není zdaleka jasné, jak to "omezení" vypadalo, když se dostal mezi desetinu dětí s nejlepším (tj. VŠ) vzděláním a přeskočil celé zástupy "neomezovaných" dětí. Navíc minimálně Marek Benda se také toho roku dostal na VŠ, a to ačkoliv, soudě podle jeho studijních výsledků v 90. letech, nebyl zrovna studijní typ. Je tedy otázkou, jak vlastně bylo roku 1988 vůči dětem disidentů postupováno (nebo máte na mysli přijetí na střední školu a rok 1984?) Domnívám se, že místo obecných ideologických proklamací zde na diskuzi (a v článku) by bylo vhodnější zjistit konkrétní okolnosti přijetí Dienstbiera na školy. S pozdravem --Jann (diskuse) 4. 11. 2012, 20:23 (UTC)
- V tomhle souhlasím s Jannem (a není fér ho obviňovat z ideologické předpojatosti, protože metodicky má pravdu). To, že režim před rokem 1989 byl nedemokratický, je notorietou. To, že příbuzní i potomci disidentů byli tehdy často "buzerováni" je notorietou. Ale naprosto konkrétní příběh jednoho syna jednoho disidenta nemůže být skryt pod tezi, že to je notorieta. Je nutné to ověřit a zazdrojovat. Navíc si myslím, že v tomhle případě by se nějaký pramen dal dohledat (J.Dienstbier junior i senior určitě poskytli stovky rozhovorů a někde by to mělo být k nalezení).--Davcza (diskuse) 4. 11. 2012, 22:16 (UTC)
A ještě bych se chtěl zeptat, proč u ostrakizace rodičů jsou čtyři refy. Co má dokládat ref č. 15 (Strojírenská ekonomie na SF ČVUT.)? A co a ref č.16 (Strojní faklulta ČVUT - obory)? Dočetl jsem se, co je možno dnes studovat na ČVUTu, ale vůbec nic o Jiřím Dienstbierovi. --Jann (diskuse) 4. 11. 2012, 20:34 (UTC)
PS: Není tu nějaký znalec Bohemky? Ten poslední odstavec je napsán dost svépomocně patetickým stylem, ale já fotbalu fakt nerozumím :-) Navíc tam nějakej anonymní uživatel opakovaně přidává alternativní názor, kterej já sice opakovaně revertuju, protože jde o nezazdrojované výkřiky, ale asi by to skutečně chtělo nějak odborně zkorigovat.--Davcza (diskuse) 4. 11. 2012, 22:16 (UTC)
Občanství
editovatMáme nějak doloženo dvojí občanství Jiřího Dienstbiera? V článku je napsáno, že má občanství americké (USA) a to české získal později. Pokud je mi známo, dvojí občanství bylo a myslím i je v tomto případě (USA a ČR) až na vyjimky vyloučeno. Lze to nějak vysvětlit?--Rosičák (diskuse) 10. 1. 2013, 16:34 (UTC)
- Obecně: Dvojí občanství – Generální konzulát České republiky v New Yorku: „Každý občan České republiky, který nezávisle na své vlastní vůli získal státní občanství jiného státu, české občanství neztrácí a má tak občanství dvojí. Například dítě narozené v USA, jehož matka nebo otec má nebo oba rodiče mají občanství České republiky, nabývá automaticky dvojí občanství - české i americké.“ Čili není na tom nic divného. Americké občanství je celkem nepochybně dané místem narození, a české, předpokládám, mohl mít po rodičích (narodil se už za federace, tak odpadá i problém česko-slovenské neurčitosti). Předpokládám, že kdyby neměl české občanství, tak už by si toho pan Henych s panem Kubicem všimli. --ŠJů (diskuse) 10. 1. 2013, 16:59 (UTC)
- Dík. Nezbývá než odstraněnou kategorii vrátit.--Rosičák (diskuse) 10. 1. 2013, 17:27 (UTC)
Ten odstavec o občanství jsem přeformuloval a zjednodušil (a opravil chyby). Některá tvrzení by asi chtěla doložit odkazy. Nazgul02 (diskuse) 11. 1. 2013, 16:02 (UTC)