Diskuse:DNA

Poslední komentář: před 6 lety od uživatele Kirk v tématu „Skupenství DNA


Genetická daktyloskopie

editovat

Nemyslím si, že by termín "genetická daktyloskopie" byl zrovna vhodným překladem termínu "genetic fingerprinting". "Genetické otisky prstů" (a ještě v uvozovkách) snad. Ale skoro bych radši nechal originál... MaT 00:02, 10. 2. 2006 (UTC)

Good point. Lets do it. Bude-li chvilka nahradím to já, ale nemusíte se obávat udělat to rovnou sám.
Pomocí Googlesearche jsem nicméně zjistil, že se termín byť sporadicky v kriminalistice používá viz.Google archiv. Rozšířenější však asi bude tam také zmíněný výraz "genetické otisky" nebo pochopitelně "DNA fingerprinting". Reo | 01:10, 10. 2. 2006 (UTC)
Ten článek jsem zakládal já a musím poctivě říci, že o této oblasti mnoho nevím, měl jsem na to nějaký referát, tak jsem to použil. Nicméně pojem genetický daktyloskopie se používá i v angličtině, ze řady označení pro tuto věc jsem jej pro český článek vybral proto, že se mi zdá v překladu nejméně násilný a nejvíce vystihující její podstatu. Nicméně nevím, jestli se obvykle nepoužívá jiný termín, přimlouval bych se však za české označení. --Jilm 22:44, 11. 2. 2006 (UTC)

Animace

editovat

Ta animace může být klidně součástí článku (?), i když má 1029KB. --snek01 12:39, 3. 3. 2006 (UTC)

 
dvoušroubovice DNA.

helikáza

editovat

Co se stane s DNA pokud je helikáza zmutovaná? Děkuji za odpověď. Zoufalá studentka

Obtížná odpověď. Helikáza je ve svém důsledku odpovědná za korektní průběh DNA replikace, transkripce a několika dalších procesů. DNA se tedy při disfunkci nemusí správně rozvinout a k těmto procesům buď nedojde nebo jen částečně a nekorektně.
..To vše ovšem závisí na povaze mutace, je opravdu těžké říct co se má stát s DNA, když by nebylo zřejmé o jaký druh mutace jde. S mutací si lidé nejčastěji spojí, nějakou katastrofální mutaci - loss of function mutaci např., v takovém případě by došlo k tomu, co jsem popsal výše. Mohlo by dojít ovšem k nějaké drobné mutaci, která jen pozmění její parametry a následkem může být cokoli, např rychlejší průběh, specifičtější , já nevím, moje fantazie těžko vystihuje důsledky. K tomu je třeba poznamenat, že jednotlivé organizmy mají v genomu najednou více genů pro helikázy, tj. záleží také na tom, která z helikáz zmutovala. Nevyznám se v tom, která helikáza je zodpovědná za co, u některých z nich může docházet ke komplementaritě, tj. když zmutuje jedna z helikáz, možná jiná zastoupí (možná také ne, to záleží na konkrétním případu)
Vidíte, je velice těžké říct co se stane právě s DNA, když víme že zmutovala helikáza (bez bližšího upřesnění)
K studiu můžu doporučit článek na anglické wiki: en:helicase a případně články na které vedou odkazy na spodku článku
S pozdravem Reo | 20:45, 25. 1. 2007 (UTC)

špatná informace

editovat

Mezi SUBCELLULATA patří také DNA-VIRA!!! - k první větě v článku

? Jak je to s tou větou v rozporu? Cinik 15:07, 3. 4. 2007 (UTC)

chyba obrazku Soubor diskuse:DNA-labels.png

editovat

Na obrazku jsou chybne znazorneny vodikove vazby mezi Guaninem a Cytosinem -NH2..NH- a =O..O= namisto spravneho -NH2..O= -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 5. 4. 2008, 15:55 (diskuse) 147.33.1.59 (CE(S)T)

jen pár připomínek (cítím se na něco mezi desetiletým školákem a sedmdesátiletou babičkou hledající recept na zavařeninu - tedy úplný laik)

  • úvod - " ..., že se stal kulturní ikonou moderní doby." - chybí stránková reference v tomto případě str. 226
celý článek je orefován bez stránkovaných referencí, za to se omlouvám, ale vyrostl jsem na hromadném refování pomocí <ref name = "" />, které stránkování neumožňuje, protože je pokaždé jiné.--Vojtech.dostal 4. 8. 2011, 19:58 (UTC)
mno většinou mě na tomhle recenzenti drtili (a nebudu jmenovat :); na druhou stranu budoucí NČ mamutího typu by doporučení mohl/měl splňovat. --Technyck 5. 8. 2011, 20:47 (UTC).
  •  Vyřešeno sekce "Historie výzkumu" první odst. - "Na počátku 19. století Phoebus Levene rozpoznal, že DNA se skládá z cukrů, fosfátů a bazí." - zdroj, o který se toto tvrzení opírá je z roku 1919 tj. z počátku 20. století - překlep? podle en ano.
děkuji, ano, to byl omyl. --Vojtech.dostal 4. 8. 2011, 19:58 (UTC)
  •  Vyřešeno sekce "Chemická struktura" předposlední odst. - "... (např. TACGGACGGG AGAAGCGCGC GGGCGGGCCG je prvních 30 z 3675 nukleotidů tvořících přepisovanou část genu pro lidský alfa-tubulin." tady někde chybí pravá závorka, ale netuším kde.
  •  Vyřešeno sekce "Uspořádání řetězců" první odst. - "... sebe „v patře žebříku“ vyskytovaly ..." lépe "... sebe „v příčli žebříku“ vyskytovaly ..."?
jojo, na slovo příčle jsem si nemohl vzpomenout. --Vojtech.dostal 4. 8. 2011, 19:58 (UTC)
  • sekce "Uspořádání řetězců" druhý odst. - "Takto se uchovává v každém z vláken tatáž informace, pouze s tím rozdílem, že jde o vzájemný „negativ“" - Tatáž informace je vzájemný negativ?
trošku jsem to přeformuloval a rozšířil, je to teď lepší? --Vojtech.dostal 4. 8. 2011, 19:58 (UTC)
když se mrknu do článku negativ tak se dozvím, že je to cosi převráceného ... já se na DNA neumím dívat z pohledu odborného jen jsem se nad tou větou selsky zamyslel a furt mi to moc neštimuje ;). --Technyck 5. 8. 2011, 20:47 (UTC).
Je to metafora. Když je v jednom vlákně A, v druhém je T, když je v jednom T, tak v druhém je A. Proto se mluví o negativu.--Vojtech.dostal 5. 8. 2011, 21:21 (UTC)
  • sekce "Vlastnosti" první odstavec - "DNA absorbuje v UV oblasti s maximem při 260 nanometrech." ... s maximem čeho?
je to asi správně "absorpční maximum". doplnil jsem to.--Vojtech.dostal 4. 8. 2011, 19:58 (UTC)
pochopil jsem správně, že: DNA absorbuje nejvíc elektromagnetické záření právě s vlnovou délkou 260 nanometrů? --Technyck 5. 8. 2011, 20:47 (UTC).
vlastně ano. je to vlnová délka, která, když je na vzorek aplikována, způsobí nejvyšší absorbanci (tedy množství světla pohlcené vzorkem).--Vojtech.dostal 5. 8. 2011, 21:21 (UTC)
  •  Vyřešeno sekce "Vlastnosti" druhý odstavec, 4. věta - "templát" - vysvětlit, odkaz ... (pro NČ určitě)
už je tam synonymum - "návod" - takže snad stačí zatím nalinkovat a snad se do budoucna pokusím něco o tom napsat, i když to bude složité. --Vojtech.dostal 4. 8. 2011, 19:58 (UTC)
templát: [1] [2]. --Technyck 5. 8. 2011, 20:47 (UTC).
  •  Vyřešeno sekce "Izolace a separace" první odst., 3. věta - "... provádí pomocí detergentů, ..." - osvětlit detergent ... čistící prostředek to asi nebude či ano?
to je pravda, ten redirect je trochu zvláštní, nicméně asi opodstatitelný. lepší termín by byl surfaktant, ten se ale v laboratorní biologii moc nepoužívá, každopádně v závorce jsem ho nalinkoval. --Vojtech.dostal 4. 8. 2011, 19:58 (UTC)

--Technyck 4. 8. 2011, 17:51 (UTC).

Děkuji za recenzi, jsou to velmi bystré připomínky, které článku určitě pomohly. Bohužel je to mamutí článek a práce jako na kostele na něm bude vždy spousta, ale zatím mě to bavilo :-) --Vojtech.dostal 4. 8. 2011, 19:58 (UTC)
howgh ;). --Technyck 5. 8. 2011, 20:47 (UTC).

Ja jsem to jen rychle prolitl, takze z hlavy co me napada ze by tam mohlo jeste byt:

  •  Vyřešeno v kapitole izolace a separace DNA se prvni odstavec prakticky tyka terminu extrakce DNA. Je to terminus technicus, tak by tam mela byt nejaka zminka a link na tento termin.
  •  Vyřešeno ve vyuziti chybi zminka o pouzivani DNA v diagnostice, taxonomickem urcovani a fylogenetice. Soucasne uvedeni jen v daktyloskopii a gen. manipulace mi prijde trochu nenyvazene. Prakticky kazdy biologicky obor vyuziva dnes DNA...
je těžké se zmínit o všem. ale tebou zmiňované obory se pokusím zpracovat.--Vojtech.dostal 5. 8. 2011, 11:21 (UTC)
přidáno --Vojtech.dostal 7. 8. 2011, 08:25 (UTC)
  •  Vyřešeno mozna by bylo dobre zminit se o stabilite DNA. mam na mysli treba, jak dlouho jsou molekuly funkcni po odumreni bunky ci organismu, nebo v cem se DNA naopak uchovava dlouho stabilni. Jestli mi rozumis?
rozumím. přidám do kapitoly "Vlastnosti". --Vojtech.dostal 5. 8. 2011, 11:21 (UTC)

--Flukeman 5. 8. 2011, 10:35 (UTC)

přidáno --Vojtech.dostal 7. 8. 2011, 08:25 (UTC)

Pár laických poznámek:

  •  Vyřešeno slavný Averyho-...experiment, slavný Meselsonův–Stahlův experiment, neuvěřitelných 3,1 miliardy (párů) bází Šlo by ubrat hodnotící přívlastky?
  • Stavba: Je trošku složitější na přemýšlení, když úvodem (hned za nadpisem Stavba) se dozvíme o primární, sekundární a terciární struktuře a definujeme je pomocí nějakých pojmů. Ale následující oddíly jsou shrnuty jinými pojmy – Chemická struktura, Uspořádání řetězců a Vyšší úrovně struktury. Pro hladké vstřebání textu by bylo vhodné buď mít nadpisy Primární, Sekundární, Terciární struktura, nebo lépe zmínit v úvodu pojmy Chem.struktura, Uspořádání řetězců a Vyšší úrovně struktury.
já vím, ty nadpisy jsem udělal tak, aby se v nich rychle zorientoval i člověk, který to rozdělení neovládá (např. ho při čtení přeskočil). Podle mě je zbytečné cpát do nadpisů odborné termíny, když se jim dá celkem snadno vyhnout.--Vojtech.dostal 13. 8. 2011, 13:17 (UTC)
  •  Vyřešeno Funkce: Genetická informace je realizována podle Realizace informace, snad by to šlo říci i česky, využití?
možná "uplatňována" --Vojtech.dostal 13. 8. 2011, 13:17 (UTC)
  • Snad by se vlezla ještě i kapitolka o vzniku/evoluci DNA.
zkusím popřemýšlet. --Vojtech.dostal 13. 8. 2011, 13:17 (UTC)
  • Refy na stránky zmiňoval kolega, pro NČ nutnost. Už jsme na to ostatně narazili jinde.
vím, došlo mi to, když na to kolega upozornil - proto nakonec nebudu nominovat na NČ.--Vojtech.dostal 13. 8. 2011, 13:17 (UTC)

Článek je jinak pěkný, uměřený, ne ukecaný jako na en, ru..., což je dobře. Zdraví --Jann 13. 8. 2011, 12:29 (UTC)

dopracuji a na další připomínky zareaguji pravděpodobně až na konci srpna či na začátku září. --Vojtech.dostal 13. 8. 2011, 20:33 (UTC)

Na DČ to už myslím má, označil jsem to tak, gratuluji. Chtěl bych se jen zeptat, zda je "program buňky" (zmíněný v úvodu) správně a srozumitelně.--Ioannes Pragensis 8. 9. 2011, 13:17 (UTC)

děkuji, taky myslím, že už to snad "dobrý článek" může být. Program buňky je samozřejmě metafora, která má usnadnit představu laiků. Do úvodu se to podle mě hodí. --Vojtech.dostal 8. 9. 2011, 13:25 (UTC)

Ze současného úhlu pohledu se mi zdá, že odstavec o GFAJ-1 je v současnosti v kontextu článku už naprosto nevýznamný a navrhl bych jeho odstranění (odkaz případně jen do souv. článků). Souhlasíte? --Vojtech.dostal (diskuse) 3. 7. 2013, 22:57 (UTC)

Rozhodně bych vypustil druhou a třetí větu odstavce. Pro informované je nadbytečný celý. Protože se však obávám, že spekulace o struktuře s kys. arseničnou bude nadále tradována populárně vědeckým "bulvárem", který si dříve shromážděné informace neaktualizuje a pouze kompiluje do nových článků, hrozí, že mnohý laický čtenář si bude chtít skutečnost ověřovat na wikipedii a vyvrácení hypotézy by v článku o DNA měl najít. Proto jsem spíše pro ponechání dvouvětého odstavečku o hypotéze a jejím vyvrácení (první a poslední věta stávajícího odstavce).
To je pravda, udělal jsem to tak, jak jsi navrhl. Díky --Vojtech.dostal (diskuse) 4. 7. 2013, 09:55 (UTC)

Obrázek struktury

editovat

Tak jsem to pro inspiraci pročítal a rád bych zaprotokoloval, že obrázek "Dna strand3 cs.png" má špatně dvojné vazby a vodíky. --Faskal (diskuse) 10. 6. 2014, 10:47 (UTC)

Duony jsou jen hyperbola z tiskové zprávy, která zřejmě měla panu vědci zajistit financování. Reakce vědeckého světa např. zde:

Proto opět revertuji, do článku o DNA toto rozhodně nepatří. V méně explicitní formě (bez vyjádření jako "Po téměř 40 letech od objevu genetického kódu " atp.) se to hodí možná do článku o transkripčních faktorech. Třeba takto: Transkripční faktory se mohou vázat i uvnitř kódující sekvence genů. Prosím nevěřme výkřikům do tmy v National Geographic okopírovaným z tiskové zprávy ambiciózního vědce --Vojtěch Dostál (diskuse) 26. 6. 2014, 19:09 (UTC)

A nebylo by lepší místo revertu danou informaci uvést do příslušného kontextu, když jsou k tomu zdroje? Např.:
  • V roce XXXX byl oznámen objev, že kromě formy kódu založeného na 64 kodonech, z nichž každý je tvořen třemi nukleotidy, existuje ještě druhá forma kódu založená na duonech,[1] ovšem ve skutečnosti se jednalo pouze o jiný popis už dávno známých informací.[2][3][4]
Článek o DNA, pokud pominu úvod, se vlastně skládá ze dvou relativně nezávislých částí - historie výzkumu DNA a vlastní popis DNA (složení, chování, práce s ní, ...). Souhlasím, že v části popisující DNA to nemá co dělat, nicméně si myslím, že v části o historii výzkumu by i takovéto přešlapy být zmíněny měly, zvlášť v případě kdy v čase nezapadly a vznikly na ně reakce - sám jste dodal tři a předpokládám, že nejsou jediné.
Jenom na okraj: kapitola Historie výzkumu by si nějaké rozšíření zasloužila, v současném stavu dělá dojem, že výzkum DNA skončil v 60. letech rozluštěním genetického kódu. --147.32.160.187 27. 6. 2014, 08:18 (UTC)
Hoaxů ve výzkumu DNA vzniká tolik, že bychom z nich mohli vytvořit samostatný článek. Přitom jsou většinou do pár let zapomenuty v propadlišti dějin. Každý rok vznikají o DNA desetitisíce či statisíce odborných článků. Stránka DNA je přitom už více než rozsáhlá. Wikipedie není z papíru, nicméně musíme brát ohled na čtenáře a stránky udržovat v rozumných mezích. Podrobné informace a partikularity, jako např. tato bizarní studie, patří do specializovaných článků. --Vojtěch Dostál (diskuse) 27. 6. 2014, 08:25 (UTC)
Vlastně proč ne? Ujal byste se toho? Pokud vím, tak Wikipedie je encyklopedie a čtenář si vždy může vybrat, které části článku ho zajímají a které nikoliv - i v Ottově slovníku jsou hesla zabírající mnoho stran. A pokud je opravdu moc dlouhý, vždy se nechají některé části vyčlenit do samostatných článků. Nicméně to, že historie výzkumu DNA končí v 60. letech minulého století asi není to pravé malinovo-jahodové. --147.32.160.187 27. 6. 2014, 08:57 (UTC)
Ujal bych se čeho? Jinak, říkáte to naprosto správně - dlouhé části článků se vyčleňují do podčlánků. Koneckonců tak to děláme i zde. Vaše informace není příliš závažná a mohla by třeba patřit do specializovanějšího článku genetický kód. To, že historie končí v 60. letech, je jiná věc a nemůžete mi to klást za vinu - Wikipedie je kolektivní dílo. --Vojtěch Dostál (diskuse) 27. 6. 2014, 10:08 (UTC)

Blogy

editovat

@Jan Polák, Faigl.ladislav: Kdysi jsem to nakousl, ale dodnes vidím, že pět informací zůstává v článku refováno blogem. Proto pinguji, co s tím. OJJ, Diskuse 24. 2. 2017, 09:25 (CET)Odpovědět

Už to tu bylo. Namísto rozsáhlých diskusí stačilo odkazy doplnit o reference, uvedené v blogu. Uvedl jsem také, proč nechávám i reference na blog jako doplňkové pro českého čtenáře. I když jsem nebyl osloven, rád nabídnu návrh, "co s tím": Chcete-li to jako kvalitář ještě vylepšit, můžete přidat další reference (blog je nabízí). Určitě tak článku pomůžete více, než odebráním puclíku. Petr Karel (diskuse) 24. 2. 2017, 11:52 (CET)Odpovědět
@Petr Karel: Tak teď koukám, že to napsal odborník, který k nám to dokonce i přispívá. Takže tohle bychom teoreticky s přivřeným okem vzít mohli. --OJJ, Diskuse 24. 2. 2017, 16:47 (CET)Odpovědět
Myslím že klidně i bez přivřeného oka se to dá tolerovat, pokud v pořádku zdrojuje informace ve svých článcích na blogu (veškeré informace sedí dle zdrojů) a platforma blog.cz mu prostě vyhovuje pro jejich publikování (třebas více než vlastní webová stránka). Jinak samozřejmě na blogy pozor, ale zde je celkem dobrá výjimka myslím. --Dvorapa (diskuse) 24. 2. 2017, 17:24 (CET)Odpovědět

Skupenství DNA

editovat

V článku postrádám informace o tom, v jakém skupenství se DNA převážně vyskytuje. Člověk si přečte, že se jedná o kyselinu a řekne si "tak to bude asi tekutina", ale jaká je realita? Může to někdo prosím objasnit? Děkuji.--Kirk, Morava :-) (diskuse) 19. 10. 2018, 19:49 (CEST)Odpovědět

Laická odpověď: je to makromolekula, útvar do jisté míry pružný, ale držící svůj tvar, takže asi ji lze zařadit mezi pevné látky. --Jvs 19. 10. 2018, 20:05 (CEST)Odpovědět
@Jvs, Kirk: To je velmi zlá představa, zkusím to napravit: DNA je sama o sobě (na suchu) nestabilní a pomalu se rozpadá, takže o nějakém skupenství se nemluví. DNA se však sama o sobě většinou nevyskytuje, většinou je rozpuštěna v nějakém roztoku (ať už uvnitř buňky nebo třeba zkumavky), případně dobře zakonzervována v nějakém prostředí. A protože molekula DNA je makromolekula neboli polymer, tak se jedná o tzv. polymerní roztok. V takovém případě to do nějaké teploty je pevná látka, od nějaké teploty kapalina a mezi tím viskoelastická látka, což jsou tři skupenství, které existují u polymerních roztoků (roztoků makromolekul). (hodně hodně stručně) --Dvorapa (diskuse) 19. 10. 2018, 20:54 (CEST)Odpovědět
@Jvs, Kirk: Po krátkém průzkumu: protože ale skoro každá molekula DNA je jiná a protože to hodně záleží, v čem je DNA rozpuštěna a jak koncentrovaný roztok to je, přesné teploty změny mezi těmi skupenstvími se zjistit nedají. --Dvorapa (diskuse) 19. 10. 2018, 20:59 (CEST)Odpovědět
Díky --Kirk, Morava :-) (diskuse) 19. 10. 2018, 22:51 (CEST)Odpovědět
Zpět na stránku „DNA“.