David Moješčík
David Moješčík (* 25. července 1974 Frýdek-Místek) je český sochař a výtvarník. Používá i umělecký pseudonym MojDa.
| David Moješčík | |
|---|---|
| Narození | 25. července 1974 (50 let) Frýdek-Místek  Československo |
| Povolání | sochař |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis
editovatAbsolvoval střední odborné učiliště kamenické Žulová, SPŠ sochařskou a kamenickou v Hořicích a studium ukončil na fakultě výtvarných umění VUT v Brně v ateliéru sochařství u prof. akad. soch. Vladimíra Preclíka a Michala Gabriela. V roce 1998–1999 studoval u prof. Jana Hendrycha na pražské AVU. V roce 1999 se vrací do Brna na fakultu výtvarných umění VUT, kde pokračuje ve studiu pod vedením akademického sochaře Michala Gabriela. Studium ukončil v roce 2002 (titul MgA.). V roce 2002 získal Cenu Josefa Hlávky.[1][2] V letech 2004–2005 působil jako pedagog a zástupce ředitele pro odborné předměty na Střední umělecké škole v Ostravě, později externě působil na soukromé umělecké škole Ave Art v Ostravě. Od roku 2004 je umělcem na volné noze. V roce 2007 byl vybrán k tvůrčímu pobytu v Irsku – The Cill Rialaig Project, v Ballinskelligs.
Ve své tvorbě se zabývá figurální a figurativní plastikou. Materiálově využívá všech předností plastiky, které mu umožňují variovat sochy v mnoha různých polohách, pozicích a postojích. V závislosti na umístění sochy pracuje s prostorovou kompozicí a širšími vztahy i s materiálem v jeho konečné podobě. Přestože zkoumá a používá i nejmodernější technologie, snaží se neustále dodržovat klasické linie tvorby a dávat sochám dotek lidské ruky. Ve své tvorbě se zaměřuje především na lidské tělo, zejména na ženskou postavu. Inspiraci nachází nejen ve filozofii jógy, ale také v egyptském a antickém nebo v sochařství evropského klasicismu. Fascinuje ho umění a symbolika 19. století. Z těchto zdrojů vychází i jeho fascinace uzavřenou, hladkou, vybroušenou formou. Dotýká se realismu, ale nejde o hyperrealismus jako takový. Spíše je to pro něj jen výrazový prostředek. Z jógy ho nejvíce ovlivňuje myšlenka nenásilí a zaměření na člověka.
Kromě již zmíněné volné figurální tvorby ho zajímá tzv. public art – přesněji řečeno sochařská tvorba ve veřejném prostoru a také sochařský portrét. I v těchto tématech používá vlastní přístup a rukopis, často však rád pracuje se skrytými symboly nebo větší či menší mírou ironie a nadsázky. Mnohé z těchto prací mají pouze podobu projektů a vizualizací, z nichž některé se mu podařilo realizovat – ať už samostatně, nebo ve spolupráci s jinými umělci a architekty.
Od roku 2006 spolupracuje s Michalem Šmeralem na projektech do veřejného prostoru (např. úpravy interiéru v Činoherním klubu v Praze). Spolu s ním je autorem pomníku Operace Anthropoid[3] a projektu pomníku Nikoly Tesly v Praze.[4] V roce 2010 realizoval sochu Levitace 2010 pro přednádražní prostor v Ostravě-Svinově.[5] Ode dne 23. prosince 2017 je také na ostravském Jiráskově náměstí umístěna jeho socha Leoše Janáčka.[6] Poblíž, před budovou ostravské pobočky Českého rozhlasu byla 27. června 2018 odhalena Moješčíkova socha Karla Kryla.[7]
V roce 2022 byla kurátory vybrána jeho socha „Levitace III“ (předobraz „Levitace 2010“) z roku 2009 na výstavu NordArt 2022, která je jednou z největších výstav současného umění v Evropě a koná se každoročně od roku 1999 v Kunstwerk Carlshütte (nezisková umělecká a kulturní iniciativa skupiny ACO a měst Büdelsdorf a Rendsburg).
V areálu lázní v Čeladné (Rehabilitační centrum Čeladná) byla 1. května 2024 odhalena jeho socha „Eva“.[8] Jedná se o bronzovou sochu ženy v nadživotní velikosti. Moješčík zde opět vycházel z inspirace jógovou pozicí, přesněji z kompozice své dřívější nedaleké realizace – mramorové sochy „Ctnost ctností“, kterou realizoval pro soukromého investora v Beskydech. Socha „Eva“ souvisí s tématem biblické Evy, coby pramáti lidstva, která nebyla zrozena z ženy. V pokoře přijímá s rozpaženýma rukama předurčení nevyhnutelného osudu. Vznáší se jakoby nad zemí, kdy pomocí skrytého bodu doteku na lýtku levé nohy vytváří stín pod tělem a pro zajištění stability se lehce dotýká malíčky obou nohou země.
Práce
editovat-
-
„Levitation“, 2010 -
„Bludička“, 2014 -
„Leoš Janáček“, 2017
_2014.jpg)
Reference
editovat- ↑ Šramlfest Znojmo 2010. sramlfest.eu [online]. [cit. 2010-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-18.
- ↑ Výstava Mat Kar 2007 (www.bludnykamen.cz)[nedostupný zdroj]
- ↑ Pomník připomínající atentát zdobí Prahu (www.praha.eu). www.praha.eu [online]. [cit. 2010-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-27.
- ↑ Soutěž na pomník Nikoly Tesly. mojda.com [online]. [cit. 2024-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.ostrava2015.cz [online]. [cit. 2010-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-28.
- ↑ ZAJÍC, Josef. Ostravské Jiráskovo náměstí zdobí socha Leoše Janáčka. Novinky.cz [online]. Borgis, 2017-12-31 [cit. 2018-01-05]. Pozn.: Správné jméno sochaře je Moješčík, nikoliv Moještík.. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-05.
- ↑ ŠTALMACH, Darek. V Ostravě u rozhlasu odhalili sochu Karla Kryla. Sleduje chybějící hodinky. iDNES.cz [online]. 2018-06-28 [cit. 2018-08-14]. Dostupné online.
- ↑ Rehabilitační park v Čeladné ozdobila Eva, plastika výtvarníka Moješčíka. Ostrava [online]. Český rozhlas, 2024-05-01 [cit. 2024-05-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu David Moješčík na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je David Moješčík
- Osobní stránky sochaře Davida Moješčíka MojDy
- Rozhovor s Davidem Moješčíkem na arwme.com
- Rozhovor - 10 otázek v on-line verzi časopisu AL-TIBA9
