Zlatoplodovité
Zlatoplodovité (Chrysobalanaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu malpígiotvaré (Malpighiales).
 Zlatoplodovité | |
|---|---|
 Zlatoplod Chrysobalanus icaco | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | malpígiotvaré (Malpighiales) |
| Čeleď | zlatoplodovité (Chrysobalanaceae) R.Br., 1818 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Charakteristika
editovatStromy nebo výjimečně i keře. Borka je obvykle hladká a tenká, charakteristickým znakem čeledi je měkká červenavá vnitřní vrstva kůry, která má při promnutí mezi prsty zřetelně zrnitou strukturu. Listy jsou jednoduché, střídavé, se zpeřenou žilnatinou. Palisty jsou drobné nebo velké a nápadné, často opadavé. Časté jsou žlázky na řapíku nebo na horní straně listů. Květenství jsou různých typů, úžlabní, vrcholová nebo vyrůstající z kmene (kauliflorie). Květy jsou pravidelné nebo souměrné, oboupohlavné. Kalich je složen z 5 lístků. Koruna je pětičetná, plátky jsou volné, výjimečně je koruna redukovaná nebo chybí. Počet tyčinek je různý od 3 až po velmi mnoho. Semeník je svrchní, tvořený jediným (výjimečně 3) plodolistem, s 1 nebo 2 komůrkami. Plodem je suchá nebo dužnatá peckovice s 1 nebo výjimečně se 2 semeny.
Rozšíření
editovatČeleď zlatoplodovité je jednou z nápadných a důležitých tropických stromových čeledí. Je rozšířená v tropech celého světa. Zahrnuje asi 500 druhů v 17 až 18 rodech, největší druhová pestrost je v tropické Americe. Největším rodem je Licania (220 druhů). Rody Maranthes, Licania a Parinari mají pantropické rozšíření.
Převážná většina druhů se vyskytuje v nížinném deštném lese v malých nadmořských výškách, často na zaplavovaných půdách. V mnohých oblastech (např. v Amazonii) tvoří důležitou součást stromového patra.
Ekologické interakce
editovatChrysobalanaceae jsou opylovány celou řadou opylovačů. Drobnokvěté rody (Chrysobalanus, Parinari, Licania aj.) jsou nejčastěji opylovány drobnými včelami. Druhy rodu Couepia rozkvétají na noc a jsou opylovány lišaji nebo netopýry. Rod Hirtella je nejčastěji opylován motýly, druh Hirtella rugosa má převislé červené květy a je opylován kolibříky.
Semena z dužnatých plodů jsou šířena ptáky, savci včetně netopýrů a u některých pobřežních druhů rodu Licania dokonce i rybami. Některé druhy rodu Hirtella mají na vrcholu řapíku domatia obývaná mravenci rodů Allomerus, Azteca a Solenopsis.
Taxonomie
editovatJedná se o jasně vyhraněnou a monofyletickou čeleď, která byla ovšem v minulosti řazena různými taxonomy do různých řádů: růžotvaré (Rosales), čajovníkotvaré (Theales) nebo i do samostatného řádu Chrysobalanales. Podle kladogramů taxonomické skupiny APG je sesterskou skupinou čeleď Euphroniaceae.
Zástupci
editovatVýznam
editovatPlody mnohých druhů jsou jedlé a jsou sbírány místním obyvatelstvem jako ovoce, zvláště rody Couepia a Parinari. Chrysobalanus icaco je ovoce známé ve Venezuele a Kolumbii pod jménem icacos. Z masivních děloh semen druhů Acioa edulis a Couepia longipendula je lokálně vyráběn kuchyňský olej. Některé druhy rodu Licania poskytují vysýchavý olej použitelný v malířství. Dřevo Chrysobalanaceae, obsahující křemičitá zrnka, je velmi obtížně opracovatelné a má široké pole využití. Je odolné proti termitům i proti sášni lodní.
Seznam rodů
editovatAcioa, Afrolicania, Angelesia, Atuna, Bafodeya, Chrysobalanus, Couepia, Dactyladenia, Exellodendron, Gaulettia, Grangeria, Hirtella, Hunga, Kostermanthus, Licania, Magnistipula, Maranthes, Neocarya, Parastemon, Parinari[2]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
editovat- Gentry A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0-226-28943-5.
- Berry P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. IV). Timber Press, 1998. ISBN 0-915279-52-5
- Valíček P. et al. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
- Nowak B., Schulzová B. Tropické plody. Knižní Klub, 2002. ISBN 80-242-1653-1.
- Wagerfuhr R. Dřevo. Obrazový lexikon. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0346-7
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu zlatoplodovité na Wikimedia Commons 
Taxon Chrysobalanaceae ve Wikidruzích- Angiosperm Phylogeny
- The Families of Flowering Plants: Chrysobalanaceae Archivováno 14. 7. 2015 na Wayback Machine.
