Chlorečnan draselný
Chlorečnan draselný (synonymum Bertholetova sůl) je bílá krystalická látka s chemickým vzorcem KClO3. Je vysoce reaktivní. Pro své explozivní a silné oxidační vlastnosti se používá v pyrotechnice. Je jedovatý a používal se k hubení plevele. Vyrábí se elektrolýzou KCl nebo zaváděním Cl do teplého roztoku KOH (hydroxidu draselného). Při reakci s kyselinou šťavelovou se uvolňuje vysoce reaktivní a nestabilní ClO2.
| Chlorečnan draselný | |
|---|---|
 Vzorec | |
| Obecné | |
| Systematický název | Chlorečnan draselný |
| Anglický název | Potassium chlorate(V) |
| Německý název | Kaliumchlorat |
| Sumární vzorec | KClO3 |
| Vzhled | bílé krystalky nebo prášek |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 3811-04-9 |
| Číslo RTECS | FO0350000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 122,549 g/mol |
| Teplota tání | 356 °C |
| Teplota rozkladu | 400 °C |
| Hustota | 2,32 g/cm3 |
| Rozpustnost ve vodě | 3,38 g/100 g (0 °C) 7,3 g/100 g (20 °C) 13,9 g/100 g (40 °C) 23,63 g/100 g (60 °C) 37,54 g/100 g (80 °C) 55,97 g/100 g (100 °C) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | Methanol Ethanol (málo) Glycerol 1 g/100 g (20 °C) Kapalný čpavek |
| Relativní permitivita εr | 6,18 |
| Měrná magnetická susceptibilita | −4,18×10−6 cm3g−1 |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | jednoklonná |
| Hrana krystalové mřížky | a = 464,7 pm b = 558,5 pm c = 708,5 pm β = 109° 38´ |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −391,2 kJ/mol |
| Standardní molární entropie S° | 142,97 JK−1mol−1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −289,9 kJ/mol |
| Izobarické měrné teplo cp | 0,818 JK−1g−1 |
| Bezpečnost | |
 GHS03  GHS07  GHS09 Nebezpečí[1] | |
| R-věty | R9, R22, R51/53 |
| S-věty | S2, S13, S16, S27, S61 |
| NFPA 704 |  0
2
3
OX
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rizika
editovatChlorečnan draselný je toxická a zdraví škodlivá látka, která znečišťuje životní prostředí. Může uvolňovat vysoce škodlivé sloučeniny chloru (viz výše). Pro svoje oxidační vlastnosti hoří i pod vodou. Chlorečnan draselný patří mezi látky (tzv. prekurzory výbušnin), které byly navrženy na zákaz prodeje obecné veřejnosti.[2]
Využití
editovatChlorečnan draselný se využívá hlavně v pyrotechnice, např. pro přípravu Molotovova koktejlu,[3] dále pro výrobu sirek, a pro dnes již nepoužívané chlorátové trhaviny (směs KClO3 a organického paliva – například oleje, dřevěné moučky, vánočních prskavek...). V minulosti se využíval pro barvení kůže. Tuto látku využíval například Baťa.
Související články
editovatReference
editovat- ↑ a b Potassium chlorate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Návrh Nařízení Evropského parlamentu a Rady na regulaci prodeje a používání prekurzorů výbušnin
- ↑ prskavek,Sovětské zápalné láhve Archivováno 7. 12. 2013 na Wayback Machine.
Literatura
editovat- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu chlorečnan draselný na Wikimedia Commons
