Chengdu J-10
Chengdu J-10 (čínsky 殲-10, česky Čcheng-tu J-10, V kódu NATO Firebird[4][5]) je čínský víceúčelový jednomotorový lehký stíhací letoun čtvrté generace. Je zkonstruován k ničení vzdušných a pozemních cílů za každého počasí. Výrobcem letounu je společnost Chengdu Aircraft Corporation (CAC). Letectvo čínské lidové osvobozenecké armády stroj přijalo do operační služby roku 2003.
J-10 | |
---|---|
J-10B vyzbrojený střelami vzduch-vzduch PL-8 a PL-12 | |
Určení | stíhací letoun |
Původ | Čína |
Výrobce | Chengdu Aircraft Corporation (CAC) |
První let | 23. března 1998 |
Zařazeno | 2005[1] |
Charakter | ve službě |
Uživatel | Letectvo ČLOA Pákistánské letectvo |
Výroba | 2002 – dosud[2] |
Vyrobeno kusů | 602 k roku 2022[3] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jako exportní název jsou uváděna označení F-10 Vanguard či Vigorous Dragon. Prvním zahraničním uživatelem letounu se stal Pákistán. Roku 2024 letouny objednal Egypt.
Vývoj
editovatTyp J-10 vyvinul letecký výrobce Chengdu (známý též jako Letecký institut 611). Vývoj začal v roce 1988, přičemž Číňané zřejmě z Izraele získali informace ze zdejšího zrušeného zbrojního programu IAI Lavi. Slavnostní rollout nového letounu proběhl v roce 1997 a dne 23. března 1998 proběhl první let. Do zkoušek se zapojilo šest prototypů. V roce 2003 začala sériová výroba. Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády začalo tyto letouny přebírat v roce 2010. Pro čínské ozbrojené síly bude vyrobeno okolo 300 strojů tohoto typu. Ve službě budou doplňovat těžké stroje J-11.
Technologicky je letoun, v porovnání se stroji ze západu, na úrovni poloviny 90. let. Letoun nese jeden 23mm kanón a další výzbroj na 11 závěsných bodech. Letoun pohání ruský proudový motor AL-31FN s tahem 122,5 kN (výhledově je plánována montáž vyvíjených motorů čínské konstrukce).
Export
editovatPákistán
editovatPro Pákistánské letectvo bylo objednáno 25 letounů J-10CE.[6]
Egypt
editovatV roce 2024 Egypt vybral čínské bojové letouny J-10C jako náhradu za nejstarší americké letouny F-16 egyptského letectva. Páteř egyptského letectva tvoří americké letouny F-16, doplněné letkou francouzských Dassault Mirage 2000 (18 ks). Po roce 2011 se vztahy Egypta s USA zhoršily a přes jejich pozdější zlepšení Egypt začal hledal další zahraniční partnery. Objednal francouzské bojové letouny Dassault Rafale, dále zakoupil ruské MiG-29, ale akvizici výkonnějších ruských Su-35 zabránil nátlak americké administrativy. Egypt se proto obrátil na Čínu. Není známo, kolik letounů J-10C země plánuje zakoupit.[6]
Varianty
editovat- J-10 – základní jednomístná varianta.
- J-10A – jednomístná varianta s modernizovaným kokpitem.
- J-10B – jednomístná varianta s modernizovaným vstupem vzduchu do motoru, avionikou a zřejmě i novým radarem.
- J-10S – dvoumístná varianta, určená primárně k výcviku. Zavedena někdy v letech 2005–2006.
- J-10AY a J-10SY – neozbrojené verze používané předváděcí skupinou Akrobatický demonstrační tým 1. srpna.
- J-10AH a J-10SH – oficiální označení letounů J-10A a J-10S provozovaných námořnictvem z pozemních základen.
- F-10 Vanguard – exportní varianta stroje J-10B pro pákistánské letectvo.[7] první let se odehrál roku 2009.[8]
- J-10C – vylepšená verze založená na J-10B s novým zaměřovacím radarem, tepelně naváděnými raketami PL-10, raketami PL-15 a motorem WS-10B domácí výroby.
- J-10CE – verze J-10C určená pro export.
- J-10CY – akrobatická varianta J-10C nahrazující J-10AY.
- J-10D – varianta pro elektronický boj.
Uživatelé
editovatSpecifikace (J-10A)
editovatTechnické údaje
editovat- Posádka: 1
- Rozpětí: 9,7 m
- Délka: 15,5 m
- Výška: 4,78 m
- Nosná plocha: 39 m²
- Prázdná hmotnost: 9750 kg
- Max. vzletová hmotnost: 14 876 kg
- Pohonná jednotka: 1× proudový motor AL-31FN
- Tah pohonné jednotky: 122,5 kN
Výkony
editovat- Maximální rychlost: 1,9 M
- Dolet: 550 km
- Dostup: 18 000 m
Výzbroj
editovatOdkazy
editovatLiteratura
editovat- VISINGR, Lukáš. Čínské bojové letouny – Pohled za rudou oponu. ATM. 2011, roč. 43, čís. 2, s. 48–53. ISSN 1802-4823.
Reference
editovat- ↑ China's J10C Ground Attack Aircraft [online]. Strategypage.com, 2006-10-15 [cit. 2011-05-23]. Dostupné online.
- ↑ Chengdu J-10 (Jian-10, Fighter aircraft-10 / F-10) [online]. globalsecurity.org. Dostupné online.
- ↑ FOR STRATEGIC STUDIES (IISS), The International Institute. The Military Balance 2023. London: Routledge, 15 February 2023. ISBN 9781003400226. DOI 10.4324/9781003400226. Kapitola 6 Asia.
- ↑ JENNINGS, Gareth. Pakistan receives first J-10 fighters from China [online]. 11 March 2022 [cit. 2022-06-23]. Dostupné online.
- ↑ a b Analýza akvizice čínských stíhaček Egyptem [online]. Armyweb.cz, rev. 2024-11-21 [cit. 2024-11-25]. Dostupné online.
- ↑ PAF to start serial production of JF-17 fighter aircraft soon [online]. Associated Press Of Pakistan [cit. 2010-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-30.
- ↑ 23-Nov-2009 07:02 EST. Pakistan’s JF-17 Fighter Program [online]. Defenseindustrydaily.com, 2009-11-23 [cit. 2010-03-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Chengdu J-10 na Wikimedia Commons
- (anglicky) Profil na serveru Sinodefence.com