Carevo

Carevo ; Царево
Poloha
Souřadnice	42°10′ s. š., 27°51′ v. d.
Nadmořská výška	0 m n. m.
Časové pásmo	východoevropský čas (UTC 2), východoevropský letní čas (UTC 3)
Stát	Bulharsko
Oblast	Burgaská
Obština	Carevo
	Carevo
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	35,179 km²
Počet obyvatel	6 236
Hustota zalidnění	177,3 obyv./km²
Etnické složení	Bulhaři
Náboženské složení	pravoslaví
Správa
Status	město
Starosta	Georgi Lapčev
Telefonní předvolba	( 359) 0590
PSČ	8260
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Carevo (bulharsky Ца̀рево) je město v jihovýchodním Bulharsku. Leží v Burgaské oblasti, v obštině Carevo, jejímž je sídlem. Je to známé letovisko na jižním bulharském pobřeží Černého moře. Žije zde přes 6 000 obyvatel. Z minulosti je známo pod jménem Mičurin.

Historie

Nejstarší částí města je Vasiliko, o němž je první zmínka z 12. století. O původu tohoto názvu existují dvě verze. První tvrdí, že pochází ze jména bulharské vesnice Bosilikovo, která ležela ve východní části Staré planiny a která byla zničena Turky. Část obyvatel, která se zachránila, sem přesídlila a následně byla pod tlakem vládce Achtopolu pořečtěna. Druhá tvrdí, že pochází z řeckého slova „basilias“ (βασιλιάς - císař). Tento výklad se opírá o zápisky Evliji Čelebiho, který zaznamenal, že zdejší pevnost byla postavena knížetem Basilem, jedním z vnuků císaře Konstatina. Za osmanské nadvlády se městečko nazývalo Vasilikoz. Podle úředních dokumentů zde v roce 1831 žilo 1 831 obyvatel ve 434 domech.^[1] V roce 1882 postihl město rozsáhlý požár, což mělo za následek, že na sever od něj byla v 90. letech postavena nová část. Město spadalo pod Osmanskou říši až do první balkánské války (1912), kdy se stalo součástí Bulharska.

Novodobé osídlení se váže k roku 1913, kdy se zde usadili uprchlíci z východní Thrákie. V roce 1926 zde žilo 1 348 obyvatel, z čehož bylo 778 uprchlíků.^[1] Město se nazývalo Vasilko až do roku 1934, kdy bylo přejmenováno na Carevo. Komunistická vláda v Bulharsku ho přejmenovala v roce 1950 na Mičurin, ale po jejím pádu se město v roce 1991 navrátilo k předchozímu názvu.

Geografie

Město se rozkládá na pobřeží Černého moře, 70 km jihovýchodně od města Burgas. Leží na dvou poloostrovech, přičemž starší část – čtvrť Vasiliko na jihu, leží na stejnojmenném poloostrově, na jehož konci vybíhá mys Kastro. Jižně od města se vypíná hora Papija (502 m n. m.) z pohoří Strandža.

Podnebí ve městě je mírné, přechodného typu, ovlivněné mořem. Průměrná roční teplota je 13,1 °C, úhrn ročních srážek je 655 mm.

Carevo – podnebí
Období	leden	únor	březen	duben	květen	červen	červenec	srpen	září	říjen	listopad	prosinec	rok
Průměrná teplota [°C]	3,4	4,1	6,2	10,5	15,5	20,2	22,7	23,0	19,8	15,3	10,9	6,2	13,2
Průměrné srážky [mm]	67	53	57	45	46	42	27	29	44	77	88	80	655
Zdroj: Fyzický zeměpis Bulharska^[2]

Obyvatelstvo

Ve městě žije 6 236 obyvatel. Podle sčítáni 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:^[3]^{[p 1]}

Bulhaři: 4 045 (89.1 %)
Romové: 430 (9.5 %)
Turci: 27 (0.6 %)
ostatní: 40 (0.9 %)

Hospodářství

Na rozvoj města má zásadní vliv moře spolu s blízkostí hor. Zpracování dřeva je nejstarším průmyslovým odvětvím ve městě. Byla zde postavena největší bulharská dřevěná loď. Později dřevozpracující průmysl poklesl a zdejší výroba vodních skútrů, člunů a rybářských lodí využívá nových materiálů.

Památky

Nejvýznamnější památkou je kostel Zesnutí přesvaté Bohorodice z roku 1831, který stojí na poloostrově Vasiliko. Stával zde kostel Nejsvětější trojice, což připomínají některé ikony Jana z Achtopole z konce 18. století umístěné na ikonostasu. Nad nimi jsou mezi jinými umístěny ikony sv. Mikuláše (1805) a Jana Křtitele od téhož autora. Kostel byl přestavěn roku 1895 a z této doby pochází i nový oltář.

Kultura

V květnu se zde každoročně pořádají svátky umění. V létě probíhají Neptunovy dny, Festival medovicového medu (srpen), Rybí festival (o víkendu nejblíže Svátku sjednocení Bulharska -18. září).

Odkazy

Poznámky

↑ Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Царево na bulharské Wikipedii.

↑ ^a ^b Царево [online]. Carevo: Община Царево, rev. 2015-05-13 [cit. 2015-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-02. (bulharsky)
↑ PENIN, Rumen. Природна география на България. Sofia: Булвест 2000, 2007. 280 s. ISBN 978-954-18-0546-6. S. 227. (bulharsky)
↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (bulharsky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Carevo na Wikimedia Commons

[4] Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.

[H-1] Царево [online]. Carevo: Община Царево, rev. 2015-05-13 [cit. 2015-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-02. (bulharsky)

[climate-2] PENIN, Rumen. Природна география на България. Sofia: Булвест 2000, 2007. 280 s. ISBN 978-954-18-0546-6. S. 227. (bulharsky)

[etnic2011-3] НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (bulharsky)

[1]

[2]

[3]

[p 1]