Carův kurýr

Carův kurýr
	Frontispis francouzského vydání; původní ilustrace Julesa Férata
Autor	Jules Verne
Původní název	Michel Strogoff
Ilustrátor	Jules Férat
Země	Francie
Jazyk	francouzština
Edice	Podivuhodné cesty
Žánr	dobrodružný román
Vydavatel	Pierre-Jules Hetzel
Datum vydání	1876
Česky vydáno	1877
Předchozí a následující dílo
Chancellor	Na kometě
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Carův kurýr (1876, Michel Strogoff) je známý historicko-dobrodružný román francouzského spisovatele Julesa Verna z jeho cyklu Podivuhodné cesty (Les Voyages extraordinaires). Román je též někdy česky vydáván pod názvem Michail Strogov.

V jednom svazku s tímto románem současně vyšla historická novela Drama v Mexiku (Un drame au Mexique) z roku 1851.

Obsah románu

Mapa cesty Michala Strogova z původního francouzského vydání románu

Jeden z nejlepších autorových románů se odehrává v carském Rusku za fiktivního povstání Tatarů proti v knize nejmenovanému ruskému carovi (z historických souvislostí v knize vypsaných však vyplývá, že se příběh musel odehrát někdy kolem roku 1862 a že tedy muselo jít o cara Alexandra II.). Během tatarského nájezdu dojde k přerušení telegrafického spojení mezi evropskou částí Ruska a jeho asijskými guberniemi. Za této situace je nutno poslat velkoknížeti v Irkutsku, který je zároveň carovým bratrem, zprávu, že ho chce zavraždit zrádce Ivan Ogarev.

Tento úkol je svěřen kapitánovi carských kurýrů Michailu Strogovovi, udatnému muži, který nezapomněl na své prosté kořeny a který miluje svou vlast. Michailova poslání využívá Verne k detailnímu popisu Ruska, neboť Strogov cestuje vlakem, lodí, povozem a nakonec pěšky. Na své cestě se setká s dívkou Naďou, která rovněž putuje do Irkutska, neboť tam žije ve vyhnanství její otec.

Při cestě po Sibiři jsou však všichni zajati Tatary a Strogov se mezi dalšími zajatci setká také se svou matkou. Ivan Ogarev označí Strogova za špióna. Na rozkaz tatarského emíra je Strogov přes zoufalé prosby jeho matky oslepen rozžhavenou čepelí meče. Přesto se mu za pomoci Nadi, která ho miluje, podaří uprchnout a dostat se včas do už obleženého Irkutska. Zde Strogov odhaluje své tajemství. Není slepý, neboť jeho oči před žhavou čepelí ochránily slzy, které uronil, když viděl jak je jeho matka nešťastná z toho, že bude oslepen. V závěrečném souboji zabije Strogov Ivana Ogareva, čímž zachrání nejen velkoknížete před smrtí, ale také Irkutsk před obsazením Tatary. Román končí svatbou Strogova a Nadi.