Brody
Brody (ukrajinsky Броди; polsky Brody; v jidiš בּראָד/ Brod; rusky Броды) jsou město v Haliči na západní Ukrajině. Leží ve východním cípu Lvovské oblasti, nedaleko pramene řeky Styr. Žije zde 23 500 obyvatel (2006).
| Brody Броди | |
|---|---|
 Věžní hodiny | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°4′41″ s. š., 25°9′15″ v. d. |
| Nadmořská výška | 223 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC 02:00 (standardní čas) UTC 03:00 (letní čas) |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Lvovská |
| Rajón | Zoločivský |
  Brody | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 8,7 km² |
| Počet obyvatel | 23 454 (2020)[1] |
| Hustota zalidnění | 2 705,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | mrbrody |
| PSČ | 80606 a 80600 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovat
Brody jsou městem od 22. srpna 1584 roku a v minulosti byly jedním z hlavních center východní Haliče. Když Brody po dělení Polska připadly Rakousku, staly se pohraničním městem, které zajišťovalo obchod mezi Haličí (resp. Habsburskou monarchií) a Ruskem.
Ve stejné době tvořili většinu obyvatelstva tohoto města Židé (roku 1910 tvořili 67,5 % obyvatel), čímž byly Brody nejžidovštějším městem Haliče[2]. Fungovala zde prestižní ješiva, kde studovali mnozí proslulí rabíni (např. Ezechiel Landau) a narodilo se zde mnoho významných osobností, např. matka Sigmunda Freuda či budoucí izraelský politik Dov Sadan). Během druhé světové války však byla místní židovská komunita zcela vyvražděna nacisty.
Ve dvou světových válkách město utrpělo značné škody a ztráty na obyvatelstvu; v červnu 1941 se v okolí města odehrála jedna z největších tankových bitev Velké vlastenecké války – Bitva u Brodů.
Městem prochází hlavní silniční i železniční tah spojující Lvov a Kyjev; kromě toho jsou Brody křižovatkou ropovodů Družba a Oděsa-Brody.
Foto
editovat-
vlakové nádraží -
Ukrtelecom -
-
-
Chrám -
Stará synagoga, zdevastována během holocaustu a následně chátrající během období SSSR, prochází od 90. let 20. stol. postupnou obnovou -
Nový židovský hřbitov v Brodech
.jpg)
Reference
editovat- ↑ Dostupné online.
- ↑ ANDLAUER, Teresa. Die jüdische Bevölkerung im Modernisierungsprozess Galiziens (1867-1914). 1. vyd. Frankfurt am Main: Peter Lang, 2001. ISBN 3-631-36749-X. S. 71 et 345. (německy)
Literatura
editovat- (polsky) BARĄCZ, Sadok: Wolne miasto handlowe Brody. Lwów, 1865.
- CHONIGSMAN, Jakov: Evrei goroda Brody (1584–1944). L’vov, 2001.
- FRIEDÄNDER, Moriz: Fünf Wochen in Brody unter jüdisch-russischen Emigranten. Wien 1882.
- GELBER, Nathan Michael: Toledot jehudej Brody 1584–1943 (Jerušalajim 1955)
- KUZMANY, Börries: Brody. Eine galizische Grenzstadt im langen 19. Jahrhundert (Böhlau, Wien/Köln/Weimar 2011) ISBN 978-3-205-78763-1 (PDF; 16,9 MB)
- (polsky) KOŚCIÓW, Zbigniew: Brody. Przypomnienie kresowego miasta. Opole 1993.
- (polsky) LUTMAN, Tadeusz: Studja nad dziejami handlu Brodów w latach 1773–1880. Lwów 1937.
- (anglicky) SACHAR, Howard M.: The Course of modern Jewish history. Vintage Books (a division of Random House), capitolo 15.
- WISCHNITZER, Mark: Die Stellung der Brodyer Juden im internationalen Handel in der zweiten Hälfte des 18. Jahrhunderts, in: Wischnitzer, M. (Hg.): Festschrift zu S. Dubnows 70. Geburtstag (Berlin 1930), 113–123.
- ZROBEK, Bohdan: Brody i Bridščyna. Istoryčno-memuarnyj zbirnyk. Kniha II. Brody 1998.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brody na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
