Wikipedie

Bošovice

obec v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji
Tento článek je o obci na Slavkovsku. O části obce Čížová pojednává článek Bošovice (Čížová).

Bošovice (německy Boschowitz) jsou obec v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel. Nachází se ve Velkopavlovické vinařské podoblasti (viniční tratě: Rozehnálky, Stará hora, Žleby).

Bošovice
střed obce a tvrz
střed obce a tvrz
Znak obce BošoviceVlajka obce Bošovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecSlavkov u Brna
Obec s rozšířenou působnostíSlavkov u Brna
(správní obvod)
OkresVyškov
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°3′13″ s. š., 16°50′12″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 259 (2024)[1]
Rozloha12,88 km²[2]
Katastrální územíBošovice
Nadmořská výška270 m n. m.
PSČ683 55
Počet domů460 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduBošovice 291
683 54 Otnice
[email protected]
StarostaFrantišek Novotný
Oficiální web: www.obec-bosovice.cz
Bošovice na mapě
Bošovice
Bošovice
Další údaje
Kód obce592919
Kód části obce8591
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

editovat

Původní jméno vesnice bylo patrně Bohušovici, což bylo vlastně prvotní pojmenování jejích obyvatel odvozené od osobního jména Bohuš, domácké podoby jmen jako Bohumil či Bohuslav, které znamenalo "Bohušovi lidé". Všechny následující písemné doklady ukazují podobu Bošovice vzniklou buď zkrácením staršího Bohušovice nebo záměnou výchozího osobního jména za Boš, variantu jména Boch, což byla domácká podoba výše uvedených složených jmen.[4]

Historie

editovat

Zřejmě první písemná zmínka o obci pochází z roku 1131, kdy je vesnice asi zmiňována v listině biskupa Jindřicha Zdíka (Bogusouici). Do poloviny 14. století byly Bošovice v držení místních vladyků. Poté následovaly časté změny majitele. Údajně od roku 1530 jsou zmiňovány jako městečko, znak je doložen k roku 1614. V roce 1627 došlo k odkoupení Bošovic rodem Lichtenštejnů, kteří je připojili ke svému ždánickému panství. Jeho součástí zůstaly až do zrušení patrimoniální správy roku 1848.[5] Pošta v obci byla založena 16. dubna 1897.[6]

Obyvatelstvo

editovat

Struktura

editovat

V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 1216 obyvatel. Z nich bylo 612 mužů a 604 žen. Průměrný věk obyvatel města dosahoval 39,9 let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů, provedeného v roce 2011, žilo v obci 1161 lidí. Nejvíce z nich bylo (17,4 %) obyvatel ve věku od 30 do 39  let. Děti do 14 let věku tvořily 15,8 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 7,1 %. Z celkem 977 občanů města starších 15 let mělo vzdělání 43,2 % střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 7,7 % a bez vzdělání bylo naopak 0,1 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 614 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 95 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 74,8 % patřilo mezi zaměstnance, 2,4 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 44,6 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[7] Úhrnem 449 obyvatel obce (což je 38,7 %), se hlásilo k české národnosti. Dále 380 obyvatel bylo Moravanů a 5 Slováků. Celých 288 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.[7]

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[8][9][10][11]

Místní části 1791 1834 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel část Bošovice 638 743 904 987 946 981 1074 1121 1207 1131 1201 1105 1095 1067 1073 1161 1239
Počet domů část Bošovice 129 152 204 207 211 212 215 227 266 301 304 305 312 379 390 437 460
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat
Grafy jsou z technických důvodů dočasně nedostupné.

Náboženský život

editovat

Obec je sídlem římskokatolické farnosti Bošovice. Ta je součástí děkanátu Slavkov – Brněnské diecéze v Moravské provincii. Farním kostelem je kostel svatého Stanislava. Místním knězem je administrátor excurrendo, (Otnice) Pavel Buchta, farář.[12] Při censu prováděném v roce 2011 se 334 obyvatel obce (29 %) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 247 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 209 obyvatel k římskokatolické církvi (18 % ze všech obyvatel obce), dále 9 k českobratrským evangelíkům. Úhrnem 283 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 544 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.[7]

Obecní správa

editovat

Obecní symboly

editovat

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 7. května 1997.[13]

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Vyškov.
  • Farní kostel svatého Stanislava založený kolem roku 1600. Kostel je situován neobvykle ve směru sever-jih.
  • Evangelická zvonice
  • Tvrz Bošovice – pozdně gotická dvoukřídlá stavba s věží z přelomu 15. a 16. století, rozšířená koncem 16. století.
  • Papouščí zoologická zahrada Bošovice [14] – byla otevřena v roce 2005, v roce 2016 do ní přibylo čtrnáct nových druhů papoušků – mj. nejmenší druhy papoušků na světě: papoušíček brýlatý a vrabčí.[15]

Galerie

editovat
  •  
    Kostel svatého Stanislava
  •  
    bošovická tvrz
  •  
    obecní úřad
  •  
    Papouščí zoologická zahrada
  •  
    hasičská zbrojnice
  •  
    restaurace Trucovna

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 962 s. S. 100–101. 
  5. ↑ SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 113–114. 
  6. ↑ PM. Historický kalendář. Poštovní noviny. Duben 2017, čís. 7, s. 15. 
  7. ↑ a b c Bošovice (okres Vyškov) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2014-05-03]. Dostupné online. 
  8. ↑ Bošovice - obec/město (okr. Vyškov) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2014-06-20]. Dostupné online. 
  9. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. Heslo Bošovice, s. 489.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Vyškov, s. 640.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  11. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  12. ↑ Děkanství slavkovské [online]. Slavkov u Brna: Děkanství slavkovské [cit. 2017-02-06]. Dostupné online. 
  13. ↑ Udělené symboly – Bošovice [online]. 1997-05-07 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  14. ↑ Toulavá kamera, str. 30-33, ISBN 80-7316-228-8
  15. ↑ KOČÍ, Michal. OBRAZEM: Nejmenší papoušci na světě čekají v bošovické zahradě mladé. Deník [online]. 30. 9. 2016 [cit. 5.10.2016]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 1965. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bošovice&oldid=24121599“