Blahotice
Blahotice (německy Blahtitz) jsou vesnička (dnes spíše osada) v okrese Kladno, jedna z deseti částí města Slaný. Leží v údolí Červeného potoka asi 2,5 km východně od Slaného; prochází jimi silnice I/16, která spojuje Slaný a Velvary. V roce 2011 zde trvale žilo 23 obyvatel.[3] V Blahoticích se na Červeném potoce nachází Blahotický rybník, ve skutečnosti rozdělený hrází s polní cestou na rybníky dva – malý (plocha 5,3 ha, objem 80 tisíc m³) a velký (plocha 16,2 ha, objem 483 tisíc m³). Blahotice jsou významným ovocnářským střediskem – téměř celé jejich okolí mezi Slaným, Vítovem a Knovízí pokrývají jabloňové sady.
| Blahotice | |
|---|---|
 Kaplička a zámek v Blahoticích | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Slaný |
| Okres | Kladno |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°14′16″ s. š., 14°7′17″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 27 (2021)[1] |
| Katastrální území | Blahotice (2,69 km²) |
| Nadmořská výška | 248 m n. m. |
| PSČ | 274 01 |
| Počet domů | 9 (2011)[2] |
  Blahotice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 149519 |
| Kód k. ú. | 749516 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatNejstarší zmínka o vsi pochází z roku 1088, kdy měla v Blahoticích (Blagoticih) majetek vyšehradská kapitula. Ve 14. a počátkem 15. století byla ves v držení vladyk z Blahotic erbu dvou plamenných kruhů, kteří zde měli tvrz. Roku 1316 se jmenuje Dobrohost, syn Vícemila z Blahotic v dědické při s Vícemilem z Kvíce, Václav z Blahotic († 1414) byl kanovníkem mělnickým, později farářem v Ústí nad Labem a děkanem v Litoměřicích. V 15. století se na Blahoticích usadili vladykové z Kutrovic, později Doupovcové z Doupova. Roku 1532 koupil Blahotice Jan Luníkovský z Vraného, ale za jeho dědiců tvrz na čas zpustla. Od roku 1563 byl majitelem Blahotic Václav Pětipeský z Chyš a Egrberka, který tvrz přestavěl v renesančním slohu. V roce 1590 však toto sídlo vyhořelo. Václav Pětipeský sice získal laskavostí císaře Rudolfa II. za 50 kop grošů dřevo na opravu pohořelé tvrze přímo z císařských křivoklátských lesů, panstvo však od té doby sídlilo více na Neprobylicích a blahotickou tvrz ani po jejím obnovení příliš nevyužívalo. Václavovu vnukovi Odolenu Pětipeskému byl majetek pro účast na stavovském odboji konfiskován a Blahotice dostal roku 1623 nejprve do zástavy a roku 1638 koupí (tehdy se naposledy připomíná blahotická tvrz) Jaroslav Bořita z Martinic. Až do zrušení feudálního zřízení pak ves náležela ke slánskému panství. Po roce 1850 tvořily Blahotice nejprve součást obce Luníkov, později patřily k Vítovu, nyní spadají pod město Slaný.
Pamětihodnosti
editovat- Zámek Blahotice – nevýrazná mohutná dvoupatrová budova novorenesenčního slohu. Postaven roku v sousedství zaniklé tvrze roku 1870 baronem Wernerem Friedrichem z Riese Stallburku, dnes sídlo firmy Ekofrukt, oplocený a nepřístupný.
- Kaplička Panny Marie a svatého Kryštofa – po poškození autonehodou obnovena roku 2004
Reference
editovat- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 97.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Blahotice na Wikimedia Commons - Blahotice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Aplikace adresy na MVCR
