Bitva u Geok-Tepe byla jedno z posledních střetnutí mezi turkotatarskými kmeny a Ruskem, které proběhlo v roce 1881. Ruská armáda pod velením generála Skobeleva postupující proti Turkmenům od Kaspického moře šla do boje proti zuřivým turkmenským bojovníkům vedeným válečníkem jménem Takma Sardar. Po dvou dnech bojů s poměrně malým, ale silným vojskem turkmenů a vyčerpávajícím pochodem přes karakumskou poušť dobyla ruská armáda důležitou zásobárnu pitné vody, město Yangi Kala. Poté Rusové postupovali až k Geok-Tepe. V Geok-tepe můžeme najít pevnost z té doby a posvátný kopec, po němž je taky toto město pojmenováno. Při dobývání hradeb se Rusové nebáli použít před ztečí i výbušniny a zákopy. Skobelevova kavalerie potom toto dílo dokonala.
| Bitva u Geogh Tepe |
|---|
| konflikt: Rusko-turkmenská válka |
 turkmenští vojáci, vyzbrojeni starými mušketami |
|
| Trvání | 1881 |
|---|
| Místo | Od Yangi Kala až k Geok-Tepe,Turkmenistán |
|---|
| Souřadnice | 38°9′28″ s. š., 57°57′59″ v. d. |
|---|
| Výsledek | Ruské vítězství |
|---|
| Změny území | Střední východ na dlouhou dobu pod vlivem Ruska |
|---|
| Strany |
|---|
|
| Velitelé |
|---|
|
| Síla |
|---|
7 100[1]
72 děl
| 20–25 000 lidí v pevnosti (okolo 8 000 s palnými zbraněmi)[1]
bez děl
|
|
| Ztráty |
|---|
=268 padlých
669 zraněných[2]:s.402[3]
nebo:
59 padlých
254 zraněných[1][4]
645 mrtvých nemocí.[1]
| 15 000 padlých obránců a civilistů[5] či do 20 000 padlých[6] nebo 150 000 mrtvých[7]
|
|
|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Již od vyhnání Tatarů z Ruska podnikalo Carské Rusko invaze do míst, kde žili Turci a Tataři (Sibiř, Uzbekistán, Persie (1940), Tuvinská lidová republika). Cílem bylo pomstít se těmto národům za strádání z dob středověku[zdroj?!] a udělat z Ruska světovou velmoc. To se nakonec podařilo, až na drobné revolty si Rusko podrželo nad těmito územími vládu více než 100 let (Tuvu a Sibiř vlastní do dnes). Zachovaly se doklady o tom, že turkmenský velitel žádal o pomoc Brity. Ti mu však samozřejmě na pomoc nepřispěchali, protože nechtěli vyvolat mezinárodní napětí a způsobit velkou válku.
- ↑ a b c d PIERCE, Richard A. Russian Central Asia, 1867-1917: A Study in Colonial Rule. [s.l.]: University of California Press, 1960. Dostupné online. S. 41–42. Je zde použita šablona
{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ MARVIN, Charles. Merv: The Queen of the World. [s.l.]: W.H. Allen, 1881. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ MIKABERIDZE, Alexander. Conflict and conquest in the Islamic world : a historical encyclopedia. Santa Barbara, Calif.: ABC-CLIO, 2011. Dostupné online. ISBN 978-1-59884-336-1. S. 54. Je zde použita šablona
{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ DEAN, William T. Russia at war: from the mongol conquest to afghanistan, chechnya, and beyond.. Redakce Dowling Timothy C.. California: Abc-Clio, 2014. Dostupné online. ISBN 978-1-59884-947-9. S. 293–294. Je zde použita šablona
{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ Turkmenistan, MaryLee Knowlton, page 30, 2005
- ↑ Dictionary of Battles and Sieges, Tony Jaques, page 389, 2007
- ↑ Asian History Module-based Learning, Ongsotto, et al., page180, 2002
Obrázky, zvuky či videa k tématu bitva u Göktepe na Wikimedia Commons