Bitva o Bir Hakeim
Bitva o Bir Hakeim bylo první významné střetnutí Svobodných Francouzů ve druhé světové válce. Odehrálo se od 26. května do 11. června 1942 asi 80 km jihozápadně od Tobruku v Libyi, blízko egyptských hranic a skončilo porážkou Francouzů.
| Bitva o Bir Hakeim | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: Druhá světová válka v Africe, bitva u Gazaly | |||
 Příslušníci 13. půlbrigády Cizinecké legie v bitvě | |||
| Trvání | 26. května – 11. června 1942 | ||
| Místo | oáza Bir-Hakeim, Kyrenaika | ||
| Souřadnice | 31°35′38″ s. š., 23°28′47″ v. d. | ||
| Výsledek | vítězství Osy[1][2]
| ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Popis
editovatBir Hakeim je osamělá oáza v Západní poušti a dřívější turecká pevnost. Během bitvy o Gazalu se zde 1. brigáda Svobodné Francie brigádního generála Marie Pierre Kœniga čtrnáct dní bránila přesile německých a italských sil pod velením generálplukovníka Erwina Rommela, než před hrozbou obklíčení spořádaně ustoupila. Později byla bitva propagandisticky využita všemi zúčastněnými stranami. Pod náporem Rommelových sil o deset dnů později padl Tobruk[2][7] a Rommelův nápor pokračoval navzdory zadržovacím akcím, dokud nebyl v červenci zastaven Brity v první bitvě u El Alameinu. Tehdy dosáhly síly Osy největších územních zisků během severoafrického tažení.
Význam
editovatBir Hakeim sice padl, vojska Osy však utrpěla velké ztráty a jejich postup se zdržel. Během té doby se britské jednotky mohly po předchozích porážkách opět soustředit a Svobodní Francouzi si získali u spojeneckého velení autoritu, která pomohla k jejich politickému uznání.
Osobnosti účastnící se bitvy
editovat- Pierre Messmer – pozdější gaullistický ministerský předseda Francie
- Admirál Walter Cowan
- Richard Zdráhala – společně s Františkem Fajtlem sepsal o bitvě u Bir Hakeimu knihu Válčil jsem v poušti
- Otto Wagner[8]
Poznámky
editovat- ↑ Na postavení francouzské formace útočila nejprve italská 132. tanková divize „Ariete“ a později kombinované síly 101. divize motorizované pěchoty „Trieste“ a německé 90. lehké divize. Podle německé Wikipedie celkem 45 000 mužů
Reference
editovat- ↑ a b Tricolor over the Sahara: the desert battles of the Free French, 1940-1942, Edward L. Bimberg, Greenwood Publishing Group, 2002, p. 109, 101
- ↑ a b c Der Mythos des Gaullismus: Heldenkult, Geschichtspolitik und Ideologie 1940 bis 1958, Matthias Waechter, Wallstein Verlag, 2006
- ↑ a b BERGOT, Erwan. Bír Hakím. Překlad Jiří Chodil. Plzeň: Mustang, 1996. (Military). ISBN 9788071912187. Kapitola Dodatek 6: Palebné prostředky použité v Bír Hakímu, s. 295.
- ↑ a b BUFFETAUT, Yves. Bir-Hakeim (La guerre du désert, tome II). Paříž: Histoire et collections, 1992. (Les grandes batailles de la Seconde guerre mondiale). OCLC number: 463803978. Kapitola La Bataille de Bir-Hakeim : un bilan, s. 150. (francouzština)
- ↑ The Second World War: Europe and the Mediterranean, Thomas B. Buell,John N. Bradley, Thomas E. Griess, Jack W. Dice, John H. Bradley, Square One Publishers, Inc., 2002, p. 169
- ↑ Ford, p. 64.
- ↑ Schlachtenmythen: Ereignis, Erzählung, Erinnerung, Susanne Brandt, p. 170
- ↑ Otto Wagner [online]. [cit. 2013-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-26. (francouzsky)
Literatura
editovat- Jean-Louis Crémieux-Brilhac, La France Libre, NRF, Paris, 1996.
- Erwan Bergot, La Légion au combat, Narvik, Bir-Hakeim, Dièn Bièn Phu, Presses de la Cité, 1975
- BIMBERG, Edward L. Tricolor over the Sahara: The desert battles of the Free French, 1940-1942. [s.l.]: Greenwood Publishing Group, 2002. ISBN 978-0-313-31654-8.
- Buffetaut, Yves. La guerre du desert II: Bir-Hakeim. Armes Militaria Magazine HS 06. Paris, 1992
- Ford, Ken. Gazala 1942: Rommel's greatest victory. Osprey Publishing. Oxford, 2008 ISBN 978-1-84603-264-6
- Général Kœnig, Bir Hakeim, Ed. Robert Laffont, Paris, 1971.
- Lepage, Jean-Denis G.G. (2008). The French Foreign Legion: An Illustrated History. McFarlane & Company Inc. Jefferson, North Carolina. ISBN 978-0-7864-3239-4
- Dominique Lormier, Rommel: La fin d'un mythe, Ed. Le Cherche midi, Paris, 2003.
- Pierre Messmer, La bataille de Bir Hakeim, Revue Espoir, Paris, September 1986.
- Raphaël Onana, Un homme blindé à Bir-Hakeim, Ed. L'Harmattan.
- PLAYFAIR, Major-General I.S.O.; WITH FLYNN, Captain F.C. (R.N.); MOLONY, Brigadier C.J.C.; GLEAVE, Group Captain T.P. The Mediterranean and Middle East, Volume III: British Fortunes reach their Lowest Ebb (September 1941 to September 1942). Uckfield, UK: Naval & Military Press, c1st. pub. HMSO:1960 (History of the Second World War, United Kingdom Military Series). ISBN 1-84574-067-X.
- Generalfeldmarschall Rommel, Archives Rommel, Herrlingen-Blaustein.
- Daniel Rondeau and Roger Stephane, Des hommes libres: La France Libre par ceux qui l'ont faite (Testimonies: Chapter 16, p. 243 and s.), Ed. Bernard Grasset, Paris, 1997.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bitva o Bir Hakeim na Wikimedia Commons - Jean-Philippe Liardet: Bir Hakeim 1942, Svobodní Francouzi proti Rommelovým plánům (francouzsky)
- Jednotky u Bir Hakeim: 'La 13ème DBLE'; 'Le 1er RAMA'; 'Le 1er RFM'; 'Le BIMP' (francouzsky)
- Pád Gazálské linie (anglicky)
- Parlamentní debata v Dolní sněmovně, úřední záznam z 2. července 1942 (anglicky)
