Beneš z Hořovic
Beneš z Hořovic, zvaný Čert († zima 1422/1423?), byl český šlechtic, kronikář a překladatel. Sám sebe označil „rytířem zámořským“, pravděpodobně kvůli výpravě do Palestiny.[1]
Beneš z Hořovic | |
---|---|
Úmrtí | 1423 nebo 1422 |
Povolání | šlechtic, kronikář a překladatel |
Děti | Kalhot |
Rod | Hradišťští z Hořovic |
Příbuzní | Bohuněk (bratr) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
editovatBeneš z Hořovic se narodil někdy v průběhu vlády Karla IV.[2] Na počátku 90. let 14. století se vydal na cestu do Palestiny k Božímu hrobu v Jeruzalémě, jak se domnívá literární historik Václav Bok.[3][pozn. 1]
Dále je Beneš z Hořovic zmíněn k roku 1392, kdy je zaznamenáno, že byl přítomen na jihozápadní Moravě.[6]
V roce 1396 se stal purkrabím na hradě Rabštejně z pověření krále Václava IV. Následujícího roku (1397) však Václav IV. hrad Rabštejn Benešovi a jeho bratru Bohuňkovi zastavil, ovšem i nadále se Beneš tituloval purkrabím.[7] V roce 1402 Beneš plánoval se svolením míšeňského markraběte zbudování hradu poblíž Teplic v severních Čechách. V tomtéž roce v červnu zaútočil na vesnické statky Pražanů a stoupenců Zikmunda Lucemburského, když stál na straně Václava IV. 28. srpna 1404 byla vydána listina, která sděluje, že Václav IV. obdaroval Beneše z Hořovic svým právem ke statku v obci Přestání. K roku 1405 je zaznamenána Benešova stížnost na Ondřeje z Orlíka. V roce 1410 se Benešovo jméno vyskytlo v záznamu o soudním sporu, který byl veden Albrechtem z Koldic. Téhož roku je uveden jako majitel tvrzi v Pičíně spolu s dalšími členy hořovického rodu.[1]
Dle Jakuba Malého byl Beneš roku 1412 přítomen při popravě Martina, Jana a Staška.[8] Naposledy Beneš před svým úmrtím v písemných pramenech vystupuje v roce 1420, kdy na Pražském hradě svědčil u zápisu převodu majetku Margaretě z Pacova.
Beneš z Hořovic zemřel v zimě roku 1422/1423.[1][9]
Beneš z Hořovic zplodil několik synů, jedním z nich byl Kalhot, jenž držel hrad Rabštejn společně se svým strýcem Bohuňkem po Benešově smrti.[7]
Dílo
editovat- Staročeský překlad Kroniky Martimiani – sestavena buď v 90. letech 14. století, anebo na sklonku 14. a 15. století.[10] Beneš z Hořovic přeložil do češtiny světovou kroniku Martina z Opavy, k tomu byl doplněn díl o dějinách světských panovníků, který byl sepsán na základě zpracování Světové kroniky německého kněze a kanovníka ve Štrasburku Jakuba Twingera z Königshofenu. Tiskem úplná kronika vyšla roku 1488 v Praze.[9]
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Historička Marie Bláhová však předpokládá, že Beneš vykonal soukromou cestu do Santiaga de Compostela v Kastilii roku 1389, jak dokládá průvodní list aragonského krále Jana I.[4] Michael Borovička zase zastává názor, že se Beneš do Palestiny vypravil v roce 1403.[5]
Reference
editovat- ↑ a b c ŠIMEK, Štěpán. Kronika Martimiani ve staročeském překladu Beneše z Hořovic. 2019. Dizertační práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Jiří Rejzek. s. 92. [dále jen Kronika Martimiani]. Dostupné online.
- ↑ FLAJŠHANS, Václav. Písemnictví české slovem i obrazem od nejdávnějších dob až po naše časy. Praha: Grosman a Svoboda, 1901. 766 s. Dostupné online. S. 209.
- ↑ BOK, Václav. Zur Rezeption der Weltchronik Jakob Twinger von Königshofen in Böhmen. In: Deutsche Literatur des Mittelalters in Böhmen und über Böhmen. Wien: Edition Praesens, 2001. S. 271. (německy)
- ↑ BLÁHOVÁ, Marie. Beneš z Hořovic †1422/1423. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-07-24]. Dostupné online.
- ↑ BOROVIČKA, Michael. Velké dějiny zemí Koruny české. Tematická řada, Cestovatelství. Praha; Litomyšl: Paseka, 2010. 757 s. ISBN 978-80-7432-033-0. S. 94.
- ↑ Kronika Martimiani, s. 91
- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl 13 (Plzeňsko a Loketsko). Praha: F. Šimáček, 1905. Dostupné online. S. 139.
- ↑ MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha: Rohlíček & Sievers, 1877. 962 s. Dostupné online. Kapitola z Hořovic, s. 182.
- ↑ a b BLÁHOVÁ, Marie. Beneš z Hořovic †1422/1423. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-07-24]. Dostupné online.
- ↑ Kronika Martimiani, s. 93
Literatura
editovat- BOK, Václav. Zur Rezeption der Weltchronik Jakob Twinger von Königshofen in Böhmen. In: Deutsche Literatur des Mittelalters in Böhmen und über Böhmen. Wien: Edition Praesens, 2001. (německy)
- DRAGOUN, Michal. Staročeská kronika Martimiani. Příprava vydání Brom Vlastimil, Dragoun Michal, Hrdina Jan, Šimek Štěpán. Praha: Scriptorium, Ústav pro jazyk český AV ČR, 2019. 464 s. ISBN 978-80-88013-77-8.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl 13 (Plzeňsko a Loketsko). Praha: F. Šimáček, 1905. 328 s. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Dílo Vlastenský slovník historický/z Hořovic ve Wikizdrojích
- ŠIMEK, Štěpán. Kronika Martimiani ve staročeském překladu Beneše z Hořovic. 2019. Dizertační práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Jiří Rejzek. Dostupné online.