Bečvářův dvůr
Bečvářův statek či Bečvářův dvůr je trojkřídlá usedlost postavená společně s již neexistující Bečvářovou vilou v klasicistním slohu. Bečvářův dvůr stojící na adrese Starostrašnická 16/25 v Praze 10-Strašnicích je jedinou dochovanou hospodářskou usedlostí starých Strašnic. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]
| Bečvářův dvůr ve Strašnicích | |
|---|---|
 Bečvářův dvůr, zadní strana | |
| Účel stavby | |
hospodářské budovy, dnes sídlo firmy X Consulting Co. s.r.o. | |
| Základní informace | |
| Sloh | klasicismus |
| Výstavba | asi 1830 |
| Přestavba | 70. a 90. léta 20. století |
| Stavebník | Josef Popelář |
| Další majitelé | Tomáš Bečvář |
| Poloha | |
| Adresa | Starostrašnická 16/25, Praha 10-Strašnice,  Česko |
| Ulice | V olšinách |
| Souřadnice | 50°4′18,99″ s. š., 14°29′30,09″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 40747/1-1661 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovat
Velkostatek
editovatUsedlost s původním čp. 16 vznikla na místě někdejšího středověkého poplužního dvora s tvrzí. Statek nechal kolem roku 1830 v klasicistním slohu vystavět tehdejší majitel Josef Popelář, nemovitost však nese jméno po Tomáši Bečvářovi, majiteli statku od roku 1862, největšímu hospodáři ve Strašnicích, jemuž patřila polovina zdejších polností.[2] Bečvářovi patřily polnosti na území dnešních Strašnic, Žižkova, Malešic i Vršovic.[3]
Majetek zdědil jeho syn Julius. Ten v roce 1926 rozhodl, že majetek rozdělí mezi své tři potomky. Dvůr a dům na Starém Městě měla jako věno dostat jeho dcera Anna. Takto to bylo uvedeno i v závěti Julia Bečváře z roku 1945.[4]
Po roce 1948 byl veškerý majetek rodiny Bečvářů vyvlastněn, hospodářské budovy přešly do správy Státnímu statku Praha a ve dvoře byly zřízeny byty.[3] Na pozemcích statku bylo vystavěno například sídliště Solidarita.[3]
Dcera Anna zemřela v roce 1987 a svůj majetek odkázala přátelům svého zesnulého manžela z klubu zahrádkářů, místnímu učiteli Františku Činčerovi a stavbyvedoucímu Štěpánu Formanovi. Tito následně dvůr v 90. letech právoplatně zrestituovali.[4]
Popis
editovatBudova statku je patrová se zaklenutými místnostmi v přízemní. Vstupní pozdně klasicistní průčelí na východní straně budovy zdobí nízký středový rizalit vrcholící trojúhelníkovým štítem.
Původně se budova dvora nacházela pod hrází rybníka. Ten byl zasypán a na jeho místě se dnes nachází Areál volného času Gutovka.
Reference
editovat- ↑ Bečvářův dvůr - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-12-22]. Dostupné online.
- ↑ Bečvářův dvůr na www.slavnestavby.cz. www.slavnestavby.cz [online]. [cit. 2016-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-06.
- ↑ a b c BEREŇ, Michael. Stařenka neměla dědit lukrativní pozemky. Bečvářův statek míří k soudu. Pražský deník. 2019-08-05. Dostupné online [cit. 2020-12-22].
- ↑ a b ŠTICKÝ, Jiří. Jak lidé z StB a šíbři k pozemkům přišli - Magazín Reportér. reportermagazin.cz [online]. 2020-08-09 [cit. 2021-08-27]. Dostupné online.
Literatura
editovat- LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 28 - 29.
- HOLEC, František aj. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sv. 7, Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. 221 s. S. 88.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bečvářův dvůr na Wikimedia Commons - Strašnice Archivní mapy na webu ČÚZK
- Strašnice Město Praha, Odbor památkové péče
- http://www.prahaneznama.cz/praha-10/strasnice/stare-strasnice/