Bývalá pošta (Zlaté Hory)

Bývalá pošta se nachází na náměstí Svobody čp. 94 ve Zlatých Horách v okrese Jeseník. Byl zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek ČR před rokem 1988 a je součástí městské památkové zóny.

Bývalá pošta ve Zlatých Horách
Základní informace
Sloh	barokní architektura a renesanční architektura
Poloha
Adresa	Městské muzeum, nám. Svobody 94, 793 76 Zlaté Hory, Zlaté Hory, Česko Česko
Ulice	nám. Svobody
Souřadnice	50°15′46,3″ s. š., 17°23′46″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	31420/8-217 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Zlaté Hory, někdejší Cukmantel, zažily největší rozvoj v 16. století, kdy zde byla výnosná těžba zlata. V 17. století je město za třicetileté války vyrabováno Švédy a pak následovaly čarodějnické procesy. Mezi další postihy v průběhu století (16., 17. 18. a 19. století) byly požáry, povodně, různé epidemie, válečné útrapy a ve 20. století světové války. Pohromy se projevily ve schopnosti obyvatel se vzchopit a město obnovit. Výstavba měšťanských domů od jeho povýšení na město ve 14. století byla těmito událostmi poznamenána. Většina domů má středověký původ. Jádro zděných domů se nachází v centru města a mají rysy renesančního slohu. Další přestavby jsou v empírovém slohu, ve kterém se stavělo nebo přestavovalo ještě v 19. století. Ve 20. století byly stavby měněny v historizujícím, secesním, postsecesním i tradicionálním stylu, a také v socialistické architektuře. Po vybourání hradeb se k zachovalému historickému centru napojovaly okrajové části a město se začalo rozrůstat do šířky. V 19. století dochází k zasypání vodního koryta (1802), které procházelo náměstím, empírové přestavbě, vydláždění ulic (dláždění náměstí v roce 1833) a zavedení pouličního osvětlení (olejové lampy 1839). Na začátku 20. století vznikají lázně (1879) nová pohostinství, plynárna (1905) a je stavěna kanalizace, vodovod, elektrifikace (do roku 1914) a výstavba nových domů (1914). V šedesátých letech dochází k úpravě náměstí, bourání historických domů a stavbě unifikovaných staveb (panelových domů). V roce 1992 byla nad historickým jádrem Zlatých Hor vyhlášena městská památková rezervace, která zahrnuje domy na ulici Kostelní, Palackého, Polská a na náměstí Svobody.

Mezi domy památkové zóny patří bývalá pošta a celnice na náměstí Svobody čp. 94 v sousedství domu čp. 95. Renesanční stavba na středověkém jádře byla barokně přestavěna v roce 1698 rodinou Nentwigů (tzv. holandské baroko). Byla první poštovní stanicí ve Slezsku a jedna z mnoha na cestě do Polska. Jako poštovní úřad sloužila do roku 1936. V současné době slouží jako městské muzeum. Dům byl obnoven v období 2013–2016. V přízemí je umístěna pamětní mramorová deska s latinským nápisem, který připomíná návštěvu císaře Josefa II. a jeho doprovod ve Zlatých Horách 8. července 1766.

Expozice

V městském muzeu se nachází stálá expozice změřena na historii hornictví, zlatohorského regionu a obce Rejvíz. Mezi exponáty je vystaveno dobové náčiní a nářadí, soubor exponátů zahrnující různorodou sbírku např. tresorů, radiopřijímačů, optických přístrojů, psacích strojů, porcelánových zátek atd. V přízemí je galerie a klubovna zlatohorského vojenského historického klubu. V prvním patře je selská jizba a expozice vývoje hornictví, sbírka minerálů a expozice zaměřena na region. Ve sklepě je umístěna mučírna a model štoly. V roce 2018 bylo muzeum vybaveno interaktivními skenery, zařízeními zvukových efektů a podlahové animace.

Stavební podoba

Stará pošta je jednopatrová nárožní zděná stavba se sedlovou střechou. Průčelí orientované do náměstí je tříosé, členěné čtyřmi svazkovými pilastry s korintskými hlavicemi, které nesou úseky kladí přecházející na okapové straně v korunní římsu. V přízemí ve střední ose je kamenný portál se stlačeným obloukem, klenákem a přímou římsou. V klenáku je vyryt letopočet 1698. Po stranách portálu ve vpadlinách na parapetních římsách jsou pravoúhlá okna v ostění s ušima a s nadokenní římsou. Okna jsou zamřížovaná. Okna v patře jsou stejného typu, v podokenním parapetu středního okna je umístěn štukový erb, ve kterém jsou dvě poštovní trubky a písmena F.C.N. Krajní okna a parapetní výplně vytvářejí pas. Na kladí nasedá tříosý štít, se dvěma dvojicemi svazkových korintských pilastrů. Nad nimi nasedá na průběžnou římsu rozeklaný volutový štít s malým volutovým štítkem s vázou na vrcholu a iniciálami VR. Mezi pilastry ve středu štítu je okno v šambráně s ušima a podokenní římsou. Nad oknem v šambráně je oválné okno. Po stranách pilasrů na atikových úsecích jsou volutová křídla, po stranách pilířky s protáhlou vázou. Boční fasáda je hladká v přízemí tříosá s pravoúhlým vstupem, který má po stranách zamřížovaná okna. Zadní strana je trojosá zakončena trojúhelníkovým štítem.

Interiér

Středem budovy prochází chodba zaklenutá křížovými klenbami, které jsou oddělené dvojicemi pasů na čabrakových konzolkách. Prostor v pravé části mají valenou klenbu s lunetami. V přední části chodby se zachoval interiér z počátku 20. století.

Odkazy

Související články

• Seznam kulturních památek ve Zlatých Horách

Literatura

• KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VIII. díl, V-Ž. 1. vyd. Praha: Libri, 2011. 891 s. ISBN 80-85983-12-5.

Portály: Architektura a stavebnictví | Slezsko