Avigdor Hame'iri
Avigdor Hame'iri (hebrejsky אביגדור המאירי, rodným jménem Avigdor Feuerstein; 16. září 1890 – 3. dubna 1970) byl izraelský spisovatel, novinář, básník a dramatik.
| Avigdor Hame'iri | |
|---|---|
 Hame'iri v roce 1936 | |
| Rodné jméno | Avigdor Feuerstein |
| Narození | 16. září 1890 Rakousko-Uhersko (dnes Ukrajina) |
| Úmrtí | 3. dubna 1970 (ve věku 79 let) Izrael |
| Povolání | básník, spisovatel, dramatik, novinář a překladatel |
| Ocenění | Izraelská cena |
| Příbuzní | Emil Feuerstein (bratr) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatNarodil se v malé vesnici Stare Davydkovo na předměstí Mukačeva na Podkarpatské Rusi, v tehdejším Rakousku-Uhersku (dnešní Ukrajina).[1] V raném věku osiřel a vyrůstal se svým dědou, který v něm probudil lásku k hebrejštině. Získal tradiční židovské vzdělání, a to nejdříve v chederu a posléze v ortodoxní ješivě v Bratislavě, odkud byl v patnácti letech vyloučen dílem pro své sionistické aktivity.[1] Poté se přestěhoval do Budapešti, kde studoval na gymnáziu při rabínském semináři. Po maturitě se věnoval žurnalistice a mimo jiné publikoval v sionistickém týdeníku Múlt és Jövő. Psal též poezii, jíž zaujal pozornost tehdejších předních židovských a maďarských básníků Chajima Nachmana Bialika a Endre Adyho.[2] V roce 1912 vydal svoji první sbírku básní v hebrejštině (první báseň v tomto jazyce však napsal již v roce 1909).[3]
Během první světové války bojoval v rakousko-uherské armádě a v roce 1916 padl do zajetí, když sloužil jako důstojník na ruské frontě.[4] Byl vězněn na Sibiři a o rok později propuštěn po tzv. říjnové revoluci.[4] Zkušenosti a zážitky z této války tvoří rozsáhlou část jeho tvorby a kromě pamětí ha-Šiga'on ha-gadol („Velké šílenství“) z roku 1929 a Be-gejhinom šel mata („Peklo na Zemi“) z roku 1932 sepsal na toto téma dvacet sedm povídek, padesát básní a jednu divadelní hru.[2]
V roce 1917 málem zemřel na epidemii skvrnitého tyfu. Pod falešným jménem Anton Germanovič Slezak se mu podařilo dostat do Kyjeva a následně, díky svým četným kontaktům, do Oděsy, odkud v roce 1921 odplul do britské mandátní Palestiny. Zde si nedlouho po svém připlutí hebraizoval příjmení na Hame'iri.[5] V mandátní Palestině se věnoval své někdejší novinářské profesi a stal se členem redakce deníku Ha'arec a mimo to byl redaktorem řady literárních a kulturních časopisů.[4] V roce 1927 založil v Tel Avivu první hebrejské satirické divadlo ha-Kumkum.[3] V roce 1948 bojoval v izraelské válce za nezávislost. Po vzniku Izraele mimo jiné pracoval jako novinář v izraelském parlamentu.[3] V roce 1957 se neúspěšně zúčastnil soutěže o nejlepší divadelní hru o Chaně Senešové, pořádané izraelským národním divadlem ha-Bima.[6]
Hame'iri napsal více než 30 knih, včetně poezie, povídek, literatury faktu, románů a dětských knih. Jeho publikace byly vydány ve dvanácti jazycích.[4] Jeho kniha Chana Seneš o stejnojmenné hrdince se stala povinnou četbou v rámci izraelských školních osnov. V roce 1968 mu byla za přínos v oblasti literatury udělena Izraelská cena.[7]
Zemřel 3. dubna 1970 ve věku 79 let v Izraeli.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b COLE, Laurence; UNOWSKY, Daniel L. The Limits of Loyalty: Imperial Symbolism, Popular Allegiances, and State Patriotism in the Late Habsburg Monarchy. New York: Berghahn Books, 2007. 246 s. Dostupné online. ISBN 978-1845452025. S. 184–185. (anglicky) Dále jen: The Limits of Loyalty.
- ↑ a b The Limits of Loyalty. s. 186-187
- ↑ a b c HOLTZMAN, Avner. Hame’iri, Avigdor [online]. The YIVO Encyclopedia of Jews in Eastern Europe [cit. 2012-11-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Avigdor Hameiri [online]. The Institute for the Translation of Hebrew Literature [cit. 2012-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-14. (anglicky)
- ↑ The Limits of Loyalty. s. 192
- ↑ SCHUMACHER, Claude. Staging the Holocaust: The Shoah in Drama and Performance. Cambridge: Cambridge University Press, 1998. 372 s. Dostupné online. ISBN 978-0521624152. Kapitola Theatrical Interpretation of the Shoah: Image and Counter-Image, s. 97. (anglicky)
- ↑ Recipients in 1968 [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael [cit. 2012-11-16]. Dostupné online. (hebrejsky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Avigdor Hame'iri na Wikimedia Commons - (hebrejsky) Lexikon moderní hebrejské literatury – Avigdor Hame'iri Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine.
