Wikipedie

Artemis III

třetí let programu Artemis

Artemis III (dříve označována jako Exploration Mission-3, EM-3) je plánovaný třetí let rakety Space Launch System (SLS) a zároveň druhý pilotovaný let lodi Orion. Start se podle současných plánů uskuteční nejdříve v polovině roku 2027.[1] Cílem mise je uskutečnit první přistání lidí na Měsíci od prosince 1972, kdy z Měsíce odletěla posádka lodi Apollo 17.

Artemis III
Údaje o lodi
TypOrion
VýrobceLockheed Martin / Airbus
ProvozovatelNASA
Údaje o letu
Datum startuléto 2027 (nejdříve)
(plánováno)
KosmodromKennedyho vesmírné středisko
Vzletová rampaLC-39B
Nosná raketaSLS Block 1
Místo přistáníTichý oceán
(plánováno)
Navigace
Předchozí
Artemis II
Následující
Artemis IV

Plán a cíle mise

editovat
 
Plánovaná trajektorie lodi Orion na misi Artemis III.

Cílem mise je přistání dvou astronautů v oblasti lunárního jižního pólu. Jejich pobyt zde by měl trvat přibližně jeden týden, přičemž jedním z účastníků bude žena. Ta se tak stane historicky první astronautkou na povrchu Měsíce. Další dva astronauti budou mezitím pobývat na oběžné dráze kolem Měsíce v kosmické lodi Orion.

Astronauty by na povrch měla dopravit upravené verze kosmické lodi Starship s označením HLS (Human Landing System, Systém pro přistání člověka).[2][3] Během pobytu na Měsíci by astronauti měli až čtyřikrát vystoupit na jeho povrch a provádět tam různá vědecká pozorování včetně odběru vzorků vodního ledu. Používat k tomu budou také vybavení, které bude na Měsíc dopraveno ještě před jejich příletem, mimo jiné lunární vozítko, které bude možné ovládat i dálkově.[4] Astronauti tak budou schopni prozkoumat některé z trvale zastíněných oblastí na měsíčním povrchu nacházejících se ve vzdálenosti několika kilometrů od předpokládaného místa přistání.[4]

Po návratu astronautů z povrchu se kompletní posádka v lodi Orion vydá zpět k Zemi a přistane již vyzkoušeným způsobem do vod Tichého oceánu. Celý její let potrvá zhruba měsíc.

Výběr lokality pro přistání

editovat

Základní seznam 13 lokalit vhodných pro přistání NASA představila 19. srpna 2022.[5] Všechny se nacházely v blízkosti měsíčního jižního pólu, ve vzdálenosti do šesti stupňů zeměpisné šířky. Agentura všechny označila jako vhodné pro vědeckou komunitu a technologickou komunitu, některé dokonce jako již dlouho diskutované. V každé oblasti také identifikovala – a přislíbila v dalším období vyhodnotit – nejméně 10 konkrétních míst přistání. Při výběru oblastí NASA pracovala s přísně logistickými kritérii, např. jak je místo osvětleno, jak snadno může tým astronautů komunikovat se Zemí z místa přistání a v okolním terénu. Agentura dále připomněla omezenou přístupnost jednotlivých oblastí – žádná z nich není přístupná trvale, takže datum startu mise předurčí menší počet oblastí, kde bude v danou chvíli možné přistát.[5]

Jižní pól je lákavou destinací, protože dřívější orbitální pozorování ukázala přítomnost zmrzlé vody v trvale zastíněných oblastech, zejména na dnech kráterů. Vědci doufají, že studium vody a dalších sloučeniny, které se snadno vypařují, prohloubí jejich znalosti o historii Měsíce a jeho vztahu k Zemi. Přítomnost ledu také může být výhodná pro budoucí přítomnost lidi na Měsíci nebo pro výrobu raketového paliva.[5][6]

Příprava mise

editovat
 
Očekávaná podoba přistávací lodi Starship HLS.

NASA ve zprávě pro administrativu prezidenta Donalda Trumpa počátkem dubna 2020 pracovala s variantou přistání na Měsíci v roce 2024.[7] V témže roce vybrala tři soukromé společnosti (SpaceX, Dynetics a Blue Origin), aby navrhly způsob dopravy astronautů z oběžné dráhy na povrch Měsíce. V dubnu 2021 pak oznámila, že zakázku za 2,9 miliardy dolarů přidělila společnosti SpaceX.[8] Obě neúspěšné společnosti ještě v témže měsíci rozhodnutí NASA napadly u kontrolního úřadu federální vlády GAO (U.S. Government Accountability Office),[9] který však závěry NASA koncem července 2021 potvrdil.[10][11] Blue Origin podnikla ještě druhý pokus a v polovině srpna 2021 podala na NASA soudní žalobu,[12] kvůli níž byla spolupráce podle smlouvy mezi NASA a SpaceX pozastavena do 1. listopadu 2021.[13] Soud pro federální nároky (U.S. Court of Federal Claims) 4. listopadu 2021 žalobě nevyhověl a aktivity podle smlouvy se znovu rozběhly.[14] NASA ovšem v květnu 2023 Blue Origin vybrala jako druhého poskytovatele technologie pro měsíční přistání s posádkou a zavázala ho k vývoji a ověření jejího přistávacího modulu Blue Moon při misi Artemis V nejdříve v roce 2029, a to za celkem 3,4 miliardy dolarů.[15]

Poté, co se v listopadu a prosinci 2022 po opakovaných odkladech uskutečnil let Artemis I jako první krok celého programu Artemis, se v dlouhodobých plánech počítalo se startem třetí mise před koncem roku 2025,[16][17] po letu Artemis II plánovaném na rok 2024. V srpnu 2023 však představitelé NASA připustili, že jsou kvůli zpoždění ve vývoji lodi Starship a jejího nosiče Super Heavy otevřeni k možnosti letu Artemis III bez přistání s posádkou. Astronauti by se tak omezili na pobyt na vesmírné stanici Gateway na oběžné dráze Měsíce.[18][19]

NASA počátkem roku 2024 oznámila odklad obou nadcházejících letů kvůli třem zásadním technickým problémům spojeným s erozí materiálu na tepelném štítu lodi Orion během návratu na Artemis I, s odhalenými poruchami v obvodech ovládajících ventily lodi Orion a se systémem přerušení startu Orionu. Všechny tři záležitosti si vyžádaly dodatečný čas na podrobnou analýzu příčin a nalezení řešení a v konečném důsledku si vynutily odklad plánovaného startu mise Artemis II nejdříve na září 2025 a Artemis III nejdříve na září 2026.[20]

Končící šéf NASA Bill Nelson počátkem prosince 2024 oznámil další odklad odůvodněný technickými důvody týkajícími se zejména předchozí mise Artemis II – její start byl odložen nejdříve na duben 2026 a start třetí mise na polovinu roku 2027.[21] Více času přitom přijde vhod jak společnosti SpaceX, která má za úkol vyrobit přistávací modul Starship HLS, s nímž je zatím stále v etapě příprav před zahájením testování, tak i společnosti Axiom, která má pro misi dodat skafandry.[22]

Posádka

editovat

Mise se zúčastní čtyři astronauti. Členové základní ani náhradní posádky dosud nebyli jmenováni.

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Artemis 3 na anglické Wikipedii.

  1. ↑ NASA delays crewed lunar landing to 2027. Moon Daily [online]. [cit. 2024-12-06]. Dostupné online. 
  2. ↑ NASA Provides Update to Astronaut Moon Lander Plans Under Artemis - NASA [online]. [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Artemis III: NASA’s First Human Mission to the Lunar South Pole - NASA [online]. 2023-01-13 [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b BERGER, Eric. NASA shares details of lunar surface missions—and they’re pretty cool. Ars Technica [online]. 2019-10-29 [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b c BARTELS, Meghan. NASA's Artemis 3 moon-landing astronauts will explore 1 of these 13 lunar locales. Space.com [online]. 2022-08-19 [cit. 2024-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ MAJER, Dušan. Plán NASA na vědecké využití Artemis III. kosmonautix.cz [online]. 2020-12-10 [cit. 2022-05-21]. Dostupné online. 
  7. ↑ BARTELS, Meghan. NASA unveils plan for Artemis 'base camp' on the moon beyond 2024. Space.com [online]. 2020-04-03 [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ GOHD, Chelsea. NASA picks SpaceX's Starship to land Artemis astronauts on the moon. Space.com [online]. 2021-04-16 [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ GOHD, Chelsea. Blue Origin and Dynetics file protests to GAO after SpaceX wins NASA's moon lander contract. Space.com [online]. 2021-04-28 [cit. 2024-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ GOHD, Chelsea. Blue Origin protest of NASA moon lander choice nixed by government agency. Space.com [online]. 2021-07-30 [cit. 2024-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ HOWELL, Elizabeth. SpaceX remains the sole winner of NASA astronaut moon lander contract, GAO affirms. Space.com [online]. 2021-08-11 [cit. 2024-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ GOHD, Chelsea. Jeff Bezos' Blue Origin sues NASA over denied moon lander contract. Space.com [online]. 2021-08-16 [cit. 2024-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ BARTELS, Meghan. NASA halts human moon lander work with SpaceX amid Blue Origin lawsuit. Space.com [online]. 2021-08-20 [cit. 2024-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ SHEETZ, Michael. Bezos' Blue Origin loses NASA lawsuit over SpaceX $2.9 billion lunar lander contract. CNBC [online]. 2021-11-04 [cit. 2024-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ NASA Selects Blue Origin as Second Artemis Lunar Lander Provider - NASA [online]. [cit. 2024-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Inside NASA's Artemis mission. Royal Museums Greenwich [online]. [cit. 2022-04-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ NASA's Artemis Program Updates and Discussion Thread 5. forum.nasaspaceflight.com [online]. [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. 
  18. ↑ NASA Acknowledges Challenges In Artemis III Schedule | Aviation Week Network. aviationweek.com [online]. [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. 
  19. ↑ Eric Berger na Twitteru. Twitter [online]. 2023-08-08 [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. 
  20. ↑ FOUST, Jeff. NASA delays Artemis 2 and 3 missions [online]. 2024-01-09 [cit. 2024-01-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ WAL, Mike. NASA delays Artemis 2 moon mission to 2026, Artemis 3 astronaut landing to mid-2027. Space.com [online]. 2024-12-05 [cit. 2024-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ NASA delays crewed lunar landing to 2027. Moon Daily [online]. [cit. 2024-12-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Artemis_III&oldid=24456961“