Arnold Jirásek
Arnold Jirásek (3. července 1887 Praha[1] – 28. července 1960 tamtéž) byl český lékař, chirurg a pedagog. Zabýval se chirurgií v celém jejím rozsahu, ovlivnil zejména vývoj břišní chirurgie, chirurgie sportovních poranění, léčení zlomenin a byl průkopníkem české neurochirurgie.[2] Věnoval se i organizaci ošetřovatelství a zdravotnictví, popularizaci a historii medicíny.[3]
prof. MUDr. Arnold Jirásek, DrSc. | |
---|---|
Arnold Jirásek (před r. 1927) | |
Narození | 3. července 1887 nebo 2. července 1887 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 28. července 1960 (ve věku 73 let) Praha Československo |
Alma mater | 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | lékař, pedagog, učitel a patolog |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatJeho otec Alois Jirásek, který byl vzdáleně spřízněný se spisovatelem Aloisem Jiráskem,[4] pocházel ze Zbečníku u Hronova[1] a po příchodu do Prahy si založil krupařství na Starém Městě. Po maturitě na gymnáziu (1905) Arnold studoval na lékařské fakultě UK, kterou absolvoval v roce 1910. Několik měsíců byl externím lékařem na klinice vnitřních chorob u profesora Thomayera. Po absolvování vojenské služby nastoupil v květnu 1912 na kliniku profesora Kukuly.[4] Zúčastnil se balkánských válek jako člen pomocné výpravy českých lékařů v Černé Hoře a Srbsku. Během první světové války působil jako chirurg na ruské a italské frontě. Od 1919 pracoval na I. chirurgické klinice lékařské fakulty UK v Praze, kde se zaměřil především na břišní chirurgii. V roce 1923 se habilitoval ze všeobecné a speciální patologie a terapie nemocí chirurgických.[3]
Po smrti profesora Kukuly byl v roce 1926 jmenován přednostou I. chirurgické kliniky a zároveň řádným profesorem na Karlově univerzitě. V následujících letech se pod jeho vedením klinika stala moderním pracovištěm evropské úrovně. Kromě práce na klinice se Jirásek věnoval pedagogické činnosti a napsal několik vědeckých článků a publikací.[4] Od roku 1935 byl přednostou Ústavu pro válečnou chirurgii, o jehož založení se významně zasloužil. Byl členem Mezinárodní chirurgické společnosti, účastnil se mnoha domácích i zahraničních lékařských kongresů. V letech 1938 a 1947 byl na pozvání Rockefellerovy nadace ve Spojených státech amerických.[3] Od poloviny třicátých let působil jako vedoucí lékařské sekce Společnosti pro hospodářské a kulturní styky s SSSR.[4] Byl také prezidentem Lékařské komory pro Čechy, zakladatelem a hlavním redaktorem časopisu Rozhledy v chirurgii.[3]
Jeho soukromý život byl dlouhá léta pod vlivem matky, která mu bránila oženit se. Teprve v roce 1939 se tajně oženil s oční lékařkou Amálií Kreidlovou. Jejich manželství bylo šťastné, ale bezdětné. Měl velmi rád hudbu a byl výborným klavíristou.[4] Byl dlouholetým předsedou Heroldova klubu, spolku pro amatérské pěstování komorní hudby.[5]
Na jeho klinice byl 28. října 1939 operován Jan Opletal, zasažený střelou z revolveru do břicha na protinacistické demonstraci. Po okupaci Československa musela být klinika vyklizena a předána Němcům, ale profesor Jirásek dál organizoval lékařskou péči v provizorních podmínkách v divizní nemocnici.[4]
14. května 1945 navštívil ministr národní obrany raněné bojovníky z barikád v nemocnici na Karlově náměstí a také ve Vinohradské nemocnici. Byl mezi nimi i doktor Arnold Jirásek, profesor I. chirurgické kliniky na Karlově náměstí, který převzal čs. válečný kříž.[6]
Od roku 1951 vedl chirurgickou katedru Lékařské fakulty UK. O pět let později se stal ředitelem laboratoře pro chirurgickou patologickou fyziologii ČSAV. V roce 1954 byl jmenován akademikem ČSAV. Působil v řadě domácích i zahraničních institucí a společností.
Zemřel roku 1960 v Praze po operaci žlučníku. Pohřben byl v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech.
Vyznamenání
editovatDílo
editovatProfesor Jirásek napsal více než 200 vědeckých prací a učebních textů a 10 knih. Jeho literární činnost zahrnuje také životopisy, kritické studie, populární přednášky a příležitostné články.[4] Mnohé Jiráskovy práce jsou ceněny i v zahraničí, zvláště pak jeho práce o léčbě mozkových nádorů (1929), diagnostice a léčbě nádorů míšních (1932).[7]
- Chirurg mluví k svému nemocnému (1936, Praha, Radiojournal)
- Hnisavá onemocnění prstů a ruky (vybraných statí z podrobné chirurgie, svazek první) (1940, Praha, Melantrich)
- Poranění měkkého kolena (1945, Melantrich)
- Hnisavá onemocnění prstů a ruky (1949, Praha, Melantrich)
- Eduard Albert: Pokus o kroniku a rozbor života, práce i významu E. Alberta, učiněný ke stému výročí jeho narození (20. ledna 1941)(1946, Praha, Čsl. chirurgická společnost)
- Doplněk k učebnici speciální chirurgie (1952, Praha, SZdN-Státní zdravotnické nakladatelství)
- Česká a slovenská chirurgie v letech 1898-1945 (1956, Praha, SZdN)
- Náhlá střevní neprůchodnost (1956, SZdN)
- Chirurgie bolesti (1961, Praha, ČSAV)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Františka na Starém Městě pražském
- ↑ Arnold Jirásek: Zakladatel české neurochirurgie doma prorokem nebyl. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2023-12-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c d MÁDLOVÁ, Vlasta. Arnold Jirásek. Akademický bulletin [online]. Akademie věd ČR, 2010-12-06 [cit. 2023-02-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g ČERNÝ, Jiří. Přemožitelé času sv. 11. Příprava vydání Milan Codr. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1989. Kapitola Arnold Jirásek, s. 61–65.
- ↑ ANDERLE, Petr. Znamenití lékaři v českých zemích (34). Neviditelný pes [online]. 2018-05-16 [cit. 2023-02-05]. Dostupné online.
- ↑ Ranění bojovníci vyznamenáni čs. válečným křížem. PRÁCE. 1945-05-18, roč. 1, čís. 10, s. 2.
- ↑ Historie kliniky - 1. chirurgická klinika. chir1.lf1.cuni.cz [online]. [cit. 2023-02-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Arnold Jirásek na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Arnold Jirásek
- Arnold Jirásek v systému MEDVIK (Národní lékařská knihovna)
- Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Jirásek, Alois *1841 (otec MUDr. Arnolda Jiráska)
- ANDERLE, Petr. Znamenití lékaři v českých zemích (34). Neviditelný pes [online]. 2018-05-16 [cit. 2018-05-19]. Dostupné online.
- Stránky I. chirurgické kliniky
- Langenbeck’s Medical Web Page (CZ) (archivovaná verze)