Anton Haberler
Anton von Haberler (7. ledna 1796 Brno[1][2] – 3. listopadu 1873 Brno[1][3][4][5]), též počeštěně Antonín Haberler, byl rakouský právník a politik německé národnosti z Moravy, první svobodně zvolený starosta Brna a poslanec Moravského zemského sněmu.
| Dr. Anton Haberler | |
|---|---|
 Anton Haberler | |
| Poslanec Moravského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1848 – 1849 | |
| Starosta Brna | |
| Ve funkci: 11. května 1851 – 30. června 1855 | |
| Předchůdce | Johann Ritschel |
| Nástupce | Rudolf Ott |
| Narození | 7. ledna 1796 Brno  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 3. listopadu 1873 (ve věku 77 let) Brno  Rakousko-Uhersko |
| Rodiče | Joseph Haberler a Anna Haberlerová |
| Děti | František Xaver Haberler Otilie Janíčková Marie Haberlerová Leopold Haberler Františka Kořistková |
| Příbuzní | Leopold Haberler (dědeček) Karel Kořistka (zeť) |
| Profese | politik |
| Ocenění | Řád železné koruny 3. třídy (1854) Čestné občanství města Brna (1855) |
| Commons | Anton Haberler |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatJeho otcem byl lékař Joseph Haberler (1752–1834), syn brněnského měšťana, soudce a primátora Leopolda Haberlera († 1775). Anton Haberler vystudoval gymnázium a filozofii v Brně. V letech 1813–1816 studoval práva. V září 1816 začal pracovat jako stavovský úředník. Od roku 1829 byl moravsko-slezským zemským radou, v únoru 1836 se stal apelačním radou, v roce 1850 radou vrchního zemského soudu a v únoru 1854 prvním radou nově zřízeného moravsko-slezského vrchního zemského soudu. V roce 1854 mu byl udělen Řád železné koruny a s tím získal i titul rytíře (von Haberler). Byl členem spolku Verein zur Unterstützung der Waisen und Witwen bei Todesfällen der Beamten.[1] Měl titul dvorního rady.[3]
Byl prvním voleným starostou Brna po zavedení obecní samosprávy. Ve funkci působil od 11. května 1851 do 30. června 1855. Zasadil se o výstavbu kanalizační sítě v pozdější Václavské ulici, zbudování mostu přes Svratku v Pisárkách či o zřízení hřbitova v Zábrdovicích.[1]
Zapojil se i do vysoké politiky. Během revolučního roku 1848 byl po zemských volbách 1848 ustanoven jako náhradník za poslance Moravského zemského sněmu Eduarda Ulricha (za kurii městskou, obvod Brno).[6] Eduard Ulrich se totiž ještě během roku 1848 stal i poslancem celoněmeckého Frankfurtského parlamentu.
V říjnu 1825 se oženil s Marií Scherzovou (1800–1866). Měli spolu pět dětí, dva syny a tři dcery.[1] Nejmladší Františka (1832–1900) se provdala za geodeta Karla Kořistku.[7]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e JORDÁNKOVÁ, Hana. Antonín Haberler [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2022-06-09 [cit. 2024-08-19]. Dostupné online.
- ↑ Matrika 16870, sn. 137 [online]. MZA [cit. 2023-02-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c Notizen. Gerichtshalle. Listopad 1873, čís. 91, s. 4. Dostupné online.
- ↑ a b Tagesneuigkeiten. Fremden-Blatt. Listopad 1873, čís. 304, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Matrika 17051, sn. 215 [online]. MZA [cit. 2023-02-25]. Dostupné online.
- ↑ DVOŘÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49: na padesátiletou památku na novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, Svazek 1. [s.l.]: Nákl. knihkupce Emila Šolce, 1898. 266 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86903-53-8.
- ↑ JORDÁNKOVÁ, Hana. Františka Kořistková [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2005-04-27 [cit. 2024-08-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anton Haberler na Wikimedia Commons - Anton Haberler v Encyklopedii dějin města Brna