Aloysius Stepinac
Blahoslavený Aloysius Viktor Stepinac (chorvatsky Alojzije Viktor Stepinac, 8. května 1898, Brezarić u obce Krašić, Království chorvatsko-slavonské, Rakousko-Uhersko – 10. února 1960, SFRJ) byl chorvatský kardinál a v letech 1937 až 1960 arcibiskup záhřebský.[1] V říjnu 1998 byl prohlášen za mučedníka a papežem sv. Janem Pavlem II. beatifikován. Připomínka připadá na 10. února.[2]
| Blahoslavený Aloysius Stepinac | |
|---|---|
| Kardinál-kněz Primas chorvatský Arcibiskup záhřebský | |
 Fotografie | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | chorvatská |
| Arcidiecéze | záhřebská |
| Sídlo | Záhřeb |
| Jmenování | 7. prosince 1937 |
| Uveden do úřadu | 1938 |
| Emeritura | 10. února 1960 |
| Předchůdce | Antun Bauer |
| Nástupce | Franjo Šeper |
| Heslo | „In te, Domine, speravi“ |
| Znak |  |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 26. října 1930 světitel Giuseppe Palica |
| Biskupské svěcení | 24. června 1934 světitel Antun Bauer 1. spolusvětitel Ivan Šarić 2. spolusvětitel Quirinus Clement Bonefacic |
| Kardinálská kreace | 12. ledna 1953 kreoval Pius XII. |
| Titul | kardinál-kněz |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Osobní údaje | |
| Země |  Chorvatsko |
| Datum narození | 8. května 1898 |
| Místo narození | Brezarić |
| Datum úmrtí | 10. února 1960 (ve věku 61 let) |
| Místo úmrtí | Krašić |
| Příčina úmrtí | trombóza |
| Místo pohřbení | Katedrála Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava v Záhřebu |
| Národnost | chorvatská |
| Rodiče | Josip Stepinac a Barbara Stepinac |
| Alma mater | Papežská univerzita Gregoriana |
| Řády a ocenění | Komtur s hvězdou (velkodůstojník) Řádu Božího hrobu |
| Svatořečení | |
| Začátek procesu | 9. října 1981 |
| Beatifikace | 3. října 1998 Marija Bistrica, Chorvatsko beatifikoval Jan Pavel II. |
| Svátek | 10. února |
| Uctíván církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
| Titul svatého | biskup a mučedník |
| Atributy | kardinálský oděv, biskupská roucha |
| Patron | Chorvatska, záhřebské arcidiecéze, vězňů, studentů, farmářů |
| Místo úcty | Katedrála Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava v Záhřebu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jeho případ je však poněkud kontroverzní, neboť byl rovněž kritizován za údajnou kolaboraci s fašisty během druhé světové války.[3]
Život
editovatNarodil se jako páté z osmi dětí v rodině rolníka.[4] Během 1. světové války sloužil na italské frontě. V červenci 1918 byl Italy zajat a pět měsíců držen jako válečný zajatec. Po válce se zapsal na fakultu agronomie na univerzitě v Záhřebu, ale po jednom semestru ji opustil a vrátil se domů pomáhat otci. Patřil k chorvatským Sokolům, a v roce 1922 tak s touto organizací cestoval na katolický Sokolský slet do Brna.
V roce 1924 odjel do Říma studovat teologii na koleji Germanicum. Na kněze byl vysvěcen 26. října 1930.[5] V roce 1934 byl jmenován biskupem koadjutorem záhřebské diecéze, za další tři roky se tak stal arcibiskupem, ač mu ještě nebylo ani 40 let.
Za druhé světové války, v dubnu 1941, Stepinac nejdříve vítal ustašovské vůdce a nezávislé Chorvatsko. Již rok nato ale fašistické pronásledování Židů a Srbů odsuzoval a napomáhal jim k útěku.[3]
Po skončení války byl obviněn z válečných zločinů a kolaborace. Ačkoli byl odsouzen[6], v důsledku zahraničního i domácího nátlaku byl propuštěn do domácího vězení. V roce 1952 ho papež Pius XII. jmenoval kardinálem.[3]
Zemřel v roce 1960. Objevily se sice spekulace, že byl otráven,[7] při ohledání jeho ostatků v roce 1993 však odborníci zjistili, že příčinou smrti mohla být trombóza.[3]
Odkazy
editovat
Reference
editovat- ↑ Bl. Alojzije Stepinac - Saints & Angels - Catholic Online. Catholic Online [online]. [cit. 2017-10-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ŽIVOTOPISY SVATÝCH: blah. Alois Stepinac. catholica.cz [online]. [cit. 2017-10-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Vatikán otevřel cestu ke svatořečení kontroverzního kardinála Stepinace. Rozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2014-2-12. Dostupné online.
- ↑ Blessed Alojzije Stepinac - Zagrebačka nadbiskupija. www.zg-nadbiskupija.hr [online]. [cit. 2017-10-27]. Dostupné online. (chorvatsky)
- ↑ CHENEY, David M. Bl. Alojzije Cardinal Stepinac [Catholic-Hierarchy]. www.catholic-hierarchy.org [online]. [cit. 2017-10-27]. Dostupné online.
- ↑ RAMET, Sabrina. Balkan Babel – The disintegration of Yugoslavia from the Death of Tito to fall of Milošević. [s.l.]: Westview Press, 2002. 426 s. Dostupné online. ISBN 0-8133-3905-7. S. 52. (angličtina)
- ↑ BERKOVÁ, Helena. Vatikán otevřel cestu ke svatořečení kontroverzního kardinála Stepinace. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2014-02-12 [cit. 2017-10-27]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Aloysius Stepinac na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Antun Bauer |
|
5. arcibiskup záhřebský 1937–1960 |
|
Nástupce: Franjo Šeper |
